Verze z 30. 9. 2020, 19:04, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FOJTÍK Josef 9.8.1890-5.5.1966

Z Personal
Josef FOJTÍK
Narození 9.8.1890
Místo narození Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/)
Úmrtí 5.5.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 290-291
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55459

FOJTÍK, Josef, * 9. 8. 1890 Žďáry (č. o. Hvozd /u Rakovníka/), † 5. 5. 1966 Praha, sochař

Pocházel z hornické rodiny. Absolvoval Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a 1913–21 studoval sochařství na UMPRUM v Praze v ateliéru profesora Bohumila Kafky, který si ho již za studií pro manuální zručnost a výtvarný talent vybral k realizaci vlastních plastik. Od 1920 byl F. Kafkovým asistentem, po absolutoriu vedoucím školní kamenosochařské dílny, 1931–45 oboru techniky v kameni, 1945–46 profesorem UMPRUM, od 1946 lektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, 1955–58 docentem modelování pro plošné obory. 1958 odešel do výslužby a žil v Juliovce (č. o. Krompach) na Českolipsku. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, s níž také vystavoval. 1925 obdržel za svou monumentální tvorbu Zlatou medaili na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Věnoval se především pomníkové plastice a portrétu v tradici pomyslbekovského realistického sochařství. 1948 daroval obci Krompach pomník T. G. Masaryka, většinu díla odkázal městu Rakovník. Byl autorem monumentální plastiky Horník (dnes v Lidovém domě v Praze), pomníku K. Havlíčka Borovského v Duchcově, pomníku T. G. Masaryka v Rakovníku (stržen 1953), rakovnických pomníků B. Smetany, Z. Wintra a M. R. Štefánika, Smetanova a Masarykova pomníku v Poličce, pomníku Alfonse Šťastného ve Štěkni, pomníku padlým a umučeným v Mostě, výzdoby Podolské vodárny v Praze, portrétních bust, např. A. Dvořáka, B. Němcové a Z. Štěpánka. Koncem dvacátých let vytvořil několik pohybových studií fotbalistů, v padesátých letech navrhl pomník Jakuba Arbesa. Komorní plastika s intimním námětem žen a dětí se v jeho díle objevovala méně často a vždy se sklonem k monumentalizaci. F. byl pohřben v rodinném hrobě u sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Syn Quido F. (1926–1995) byl malířem.

L: Toman 1, s. 228–229; SČSVU 2, s. 272–273; J. Beneš, Zapomenutý pomník v Krompachu, in: Bezděz, 2010, č. 19, s. 201–202.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera