FOJTÍK Karel 21.2.1918-8.2.1999: Porovnání verzí

Z Personal
(FOJTÍK_Karel_21.2.1918-8.2.1999)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.2.1918
 
| datum narození = 21.2.1918
| místo narození = Vojkovice u Brna
+
| místo narození = Vojkovice (u Brna)
 
| datum úmrtí = 8.2.1999
 
| datum úmrtí = 8.2.1999
| místo úmrtí = Vojkovice u Brna
+
| místo úmrtí = Ivančice
 
| povolání = 54- Etnograf
 
| povolání = 54- Etnograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FOJTÍK
+
}}
 +
'''Fojtík, Karel''', ''* 21. 2. 1918 Vojkovice (u Brna), † 8. 2. 1999 Ivančice, etnograf''
  
== Literatura ==
+
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně 1937 si zapsal češtinu,
 +
ruštinu, srovnávací indoevropský jazykozpyt a etnografii
 +
na brněnské Masarykově univerzitě. Během protektorátu pracoval
 +
jako dělník ve stavebnictví. Školu dokončil 1946 a 1950
 +
získal doktorát z etnografie a jazykozpytu. Učil na brněnských
 +
gymnáziích, 1950 nastoupil jako odborný asistent do etnografického
 +
semináře Filozofické fakulty MU, 1953 přešel do nově
 +
vzniklého brněnského Kabinetu (později pobočky) Ústavu pro
 +
etnografii a folkloristiku ČSAV. 1967 se habilitoval z historické
 +
etnografie a externě přednášel na katedře etnografie a folkloristiky
 +
brněnské filozofické fakulty. Byl činný v redakčních radách,
 +
komisích a grémiích doma i v zahraničí. 1971–84 vedl
 +
brněnské pracoviště Etnologického ústavu ČSAV a 1990–99
 +
tam působil jako konzultant.
 +
 
 +
V počátcích své badatelské práce se v souladu s dobovým pojetím
 +
marxistické metodologie zabýval interpretacemi lidové
 +
kultury v ideologickém kontextu stranické politiky. Profilaci
 +
jeho osobnosti urychlil vědecký a společenský pohyb šedesátých
 +
let a studijní pobyt v SRN. Poznání strukturované
 +
odborné produkce a hlubší proniknutí do západoevropského
 +
etnografického studia ho přivedlo k propojování archivních
 +
a historických pramenů s etnografickým materiálem. Výklad
 +
jevů lidové kultury, obohacený o přístupy sociologie i dalších
 +
společenských věd, začal chápat komplexněji v historicko-
 +
-sociálních souvislostech. Těžištěm F. zájmu se stal tradiční
 +
i současný způsob života dělnictva, města a průmyslových oblastí.
 +
Význam si uchovaly jeho studie o brněnském textilním
 +
dělnictvu, dělnických koloniích a bydlení. Výzkumy dělnictva
 +
na Zlínsku a Ostravsku, a zejména hornictva v rosicko-oslavanském
 +
revíru završil F. spolu s O. Sirovátkou průkopnickou
 +
monografií ''Rosicko-Oslavansko'' (1961). Zájem o urbánní
 +
problematiku F. přivedl k etnografické analýze současnosti.
 +
Zamýšlel se i nad východisky a možnostmi zkoumání malého města a vesnice. Zásadní poznatky přinesly F. práce o teorii a metodologii národopisu. Přispěl k bádání o formách, podmiňujících
 +
proměnlivost lokálních sociálních a kulturních souvislostí
 +
lidového života. Těmto otázkám se věnoval při analýze
 +
starších fází vývoje lidové kultury v 16.–18. století zaměřené
 +
na rodinu, kmotrovství a svatbu. Psal i o dějinách vinařství
 +
na Moravě, organizaci vesnické chasy, významu dopravy v Čechách
 +
a na Moravě v 16. a 17. století, ochotnickém divadle
 +
v době národního obrození, hudbě, zpěvu a tanci v české lidové
 +
tradici 16. století, o podílu řemeslnictva na utváření volného
 +
času obyvatel měst v 16. a 17. století v Čechách a na Moravě,
 +
společenské funkci zpěvu a písně v životě 16. a 17. století,
 +
etnografickém členění Moravy na přelomu 17. a 18. století.
 +
Zabýval se také etnickým charakterem lidové kultury.
 +
 
 +
Historicko-etnografické studium rodinných a společenských
 +
institucí promítl do shrnujících kapitol v encyklopedickém
 +
díle o lidové kultuře. Celoživotní bádání shrnul v nevydaném
 +
doktorském habilitačním spisu ''Život českého lidu v 16. a 17.''
 +
''století. Tři kapitoly k historické etnografii'' (1967). Jako hlavní
 +
redaktor se v sedmdesátých letech 20. století podílel rovněž
 +
na vědecké a organizační přípravě mezinárodního vícesvazkového
 +
projektu ''Etnografie Slovanů'' (syntéza ''Etnografie Čechů''),
 +
který zůstal nedokončen.
 +
 
 +
'''D:''' Příspěvek k poznání způsobu života dělnické třídy v Brně v druhé
 +
polovině XVIII. a první polovině XIX. století, in: ČL 40, 1953, s. 58
 +
až 65, 224–226; Tři typy dělnických obydlí v Brně. Od nejstarší kolonie
 +
k nouzovým sídlištím, in: Brno v minulosti a dnes I, 1959, s. 23–40;
 +
Společnost a rodina na moravském Valašsku v druhé polovině 17. století,
 +
in: Československá etnografie 10, 1962, s. 1–26; Dům na předměstí.
 +
Etnografická studie o životě obyvatel činžovního domu v Brně, in: Brno
 +
v minulosti a dnes V, 1963, s. 45–68; Svatba na střední a západní Moravě
 +
v 16. a 17. století, in: ČL 52, 1965, s. 332–343; Problémy a metody
 +
národopisného výzkumu průmyslového města a oblasti, in: Slovenský
 +
národopis 13, 1965, s. 413–430; Příspěvky k historické etnografii I.
 +
K otázce podmínek vývoje lidové kultury v 16. a 17. století, in: ČL
 +
53, 1966, s. 294–306; Rodinný život, in: Československá vlastivěda 3.
 +
Lidová kultura, 1968, s. 218–227; Společenský život, in: tamtéž, s. 201
 +
až 212; Professional Groups in the Development of Folk Culture in
 +
Middle Europe, in: Man and Culture II, 1968, s. 53–61; K teorii
 +
etnografie současnosti. Rozpravy ČSAV, řada společenských věd 81, 1971,
 +
s. 3–79 (s O. Skalníkovou); Volkskundliche Erforschung der Stadt Brno.
 +
Methoden und Ergebnisse, in: Probleme und Methoden volkskundlicher
 +
Gegenwartsforschung, Berlin 1969, s. 63–74; Etnografické aspekty
 +
formování brněnských předměstí – Husovice, in: ČL 61, 1974, s. 17–32;
 +
K problematice výzkumu etnických procesů v pohraničních územích
 +
a enklávách v Jihomoravském kraji, in: A. Navrátilová a kol., Etnické
 +
procesy v nově osídlených oblastech na Moravě. Na příkladu vybraných
 +
obcí v Jihomoravském a Severomoravském kraji, 1986, s. 10–31; Sociálně
 +
ekonomický rozvoj očima etnografa, in: O. Sirovátka a kol., Město pod
 +
Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí, 1993,
 +
s. 32–41.
 +
 
 +
'''L:''' V. Svobodová, K. F. k padesátinám, in: ČL 55, 1968, s. 251; V. Frolec,
 +
K. F. šedesátníkem, in: Národopisné aktuality 15, 1978, s. 41–42; A. Pranda,
 +
K šesťdesiatke doc. Dr. K. F., CSc., in: Slovenský národopis 27, 1979,
 +
s. 581–585; A. Sulitka, Pozdrav docentu K. F., in: Národopisné aktuality 20,
 +
1983, s. 45–46; A. Robek, Doc. Dr. K. F., CSc. sedmdesátníkem, in: ČL 75,
 +
1988, s. 242; O. Sirovátka, Přání K. F. k sedmdesátinám, in: Národopisné
 +
aktuality 25, 1988, s. 73–76; H. Bočková, K životnímu jubileu docenta PhDr. K. F., CSc., in: Slovácko 30, 1978, s. 185–186; A. Navrátilová, Sedmdesátiny doc. dr. K. F., CSc., in: Národopisné aktuality 25, 1978, s. 99 až
 +
108 (s bibliografií H. Bočkové); táž, Životní jubileum K. F., in: Národopisný
 +
věstník československý 5 (47), 1988, s. 92–95; táž, Odešel doc. PhDr.
 +
K. F., CSc., in: ČL 86, 1999, s. 181–182; K. Altman, Za docentem K. F.,
 +
in: Národopisná revue 9, 1999, s. 97–98; O. Skalníková, Životní jubileum
 +
K. F., in: Ethnologia Europae Centralis 4, 1999, s. 99–100; táž, Vzpomínka
 +
na K. F., in: Lidé města 4, 2000, s. 200–201; Lidová kultura. Národopisná
 +
encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007,
 +
s. 53–54.
 +
 
 +
Alexandra Navrátilová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 120:
  
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Vojkovice_u_Brna]]
+
[[Kategorie:Vojkovice]]
 
[[Kategorie:1999]]
 
[[Kategorie:1999]]
[[Kategorie:Vojkovice_u_Brna]]
+
[[Kategorie:Ivančice]]

Verze z 11. 11. 2017, 16:07

Karel FOJTÍK
Narození 21.2.1918
Místo narození Vojkovice (u Brna)
Úmrtí 8.2.1999
Místo úmrtí Ivančice
Povolání 54- Etnograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80094

Fojtík, Karel, * 21. 2. 1918 Vojkovice (u Brna), † 8. 2. 1999 Ivančice, etnograf

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně 1937 si zapsal češtinu, ruštinu, srovnávací indoevropský jazykozpyt a etnografii na brněnské Masarykově univerzitě. Během protektorátu pracoval jako dělník ve stavebnictví. Školu dokončil 1946 a 1950 získal doktorát z etnografie a jazykozpytu. Učil na brněnských gymnáziích, 1950 nastoupil jako odborný asistent do etnografického semináře Filozofické fakulty MU, 1953 přešel do nově vzniklého brněnského Kabinetu (později pobočky) Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. 1967 se habilitoval z historické etnografie a externě přednášel na katedře etnografie a folkloristiky brněnské filozofické fakulty. Byl činný v redakčních radách, komisích a grémiích doma i v zahraničí. 1971–84 vedl brněnské pracoviště Etnologického ústavu ČSAV a 1990–99 tam působil jako konzultant.

V počátcích své badatelské práce se v souladu s dobovým pojetím marxistické metodologie zabýval interpretacemi lidové kultury v ideologickém kontextu stranické politiky. Profilaci jeho osobnosti urychlil vědecký a společenský pohyb šedesátých let a studijní pobyt v SRN. Poznání strukturované odborné produkce a hlubší proniknutí do západoevropského etnografického studia ho přivedlo k propojování archivních a historických pramenů s etnografickým materiálem. Výklad jevů lidové kultury, obohacený o přístupy sociologie i dalších společenských věd, začal chápat komplexněji v historicko- -sociálních souvislostech. Těžištěm F. zájmu se stal tradiční i současný způsob života dělnictva, města a průmyslových oblastí. Význam si uchovaly jeho studie o brněnském textilním dělnictvu, dělnických koloniích a bydlení. Výzkumy dělnictva na Zlínsku a Ostravsku, a zejména hornictva v rosicko-oslavanském revíru završil F. spolu s O. Sirovátkou průkopnickou monografií Rosicko-Oslavansko (1961). Zájem o urbánní problematiku F. přivedl k etnografické analýze současnosti. Zamýšlel se i nad východisky a možnostmi zkoumání malého města a vesnice. Zásadní poznatky přinesly F. práce o teorii a metodologii národopisu. Přispěl k bádání o formách, podmiňujících proměnlivost lokálních sociálních a kulturních souvislostí lidového života. Těmto otázkám se věnoval při analýze starších fází vývoje lidové kultury v 16.–18. století zaměřené na rodinu, kmotrovství a svatbu. Psal i o dějinách vinařství na Moravě, organizaci vesnické chasy, významu dopravy v Čechách a na Moravě v 16. a 17. století, ochotnickém divadle v době národního obrození, hudbě, zpěvu a tanci v české lidové tradici 16. století, o podílu řemeslnictva na utváření volného času obyvatel měst v 16. a 17. století v Čechách a na Moravě, společenské funkci zpěvu a písně v životě 16. a 17. století, etnografickém členění Moravy na přelomu 17. a 18. století. Zabýval se také etnickým charakterem lidové kultury.

Historicko-etnografické studium rodinných a společenských institucí promítl do shrnujících kapitol v encyklopedickém díle o lidové kultuře. Celoživotní bádání shrnul v nevydaném doktorském habilitačním spisu Život českého lidu v 16. a 17. století. Tři kapitoly k historické etnografii (1967). Jako hlavní redaktor se v sedmdesátých letech 20. století podílel rovněž na vědecké a organizační přípravě mezinárodního vícesvazkového projektu Etnografie Slovanů (syntéza Etnografie Čechů), který zůstal nedokončen.

D: Příspěvek k poznání způsobu života dělnické třídy v Brně v druhé polovině XVIII. a první polovině XIX. století, in: ČL 40, 1953, s. 58 až 65, 224–226; Tři typy dělnických obydlí v Brně. Od nejstarší kolonie k nouzovým sídlištím, in: Brno v minulosti a dnes I, 1959, s. 23–40; Společnost a rodina na moravském Valašsku v druhé polovině 17. století, in: Československá etnografie 10, 1962, s. 1–26; Dům na předměstí. Etnografická studie o životě obyvatel činžovního domu v Brně, in: Brno v minulosti a dnes V, 1963, s. 45–68; Svatba na střední a západní Moravě v 16. a 17. století, in: ČL 52, 1965, s. 332–343; Problémy a metody národopisného výzkumu průmyslového města a oblasti, in: Slovenský národopis 13, 1965, s. 413–430; Příspěvky k historické etnografii I. K otázce podmínek vývoje lidové kultury v 16. a 17. století, in: ČL 53, 1966, s. 294–306; Rodinný život, in: Československá vlastivěda 3. Lidová kultura, 1968, s. 218–227; Společenský život, in: tamtéž, s. 201 až 212; Professional Groups in the Development of Folk Culture in Middle Europe, in: Man and Culture II, 1968, s. 53–61; K teorii etnografie současnosti. Rozpravy ČSAV, řada společenských věd 81, 1971, s. 3–79 (s O. Skalníkovou); Volkskundliche Erforschung der Stadt Brno. Methoden und Ergebnisse, in: Probleme und Methoden volkskundlicher Gegenwartsforschung, Berlin 1969, s. 63–74; Etnografické aspekty formování brněnských předměstí – Husovice, in: ČL 61, 1974, s. 17–32; K problematice výzkumu etnických procesů v pohraničních územích a enklávách v Jihomoravském kraji, in: A. Navrátilová a kol., Etnické procesy v nově osídlených oblastech na Moravě. Na příkladu vybraných obcí v Jihomoravském a Severomoravském kraji, 1986, s. 10–31; Sociálně ekonomický rozvoj očima etnografa, in: O. Sirovátka a kol., Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí, 1993, s. 32–41.

L: V. Svobodová, K. F. k padesátinám, in: ČL 55, 1968, s. 251; V. Frolec, K. F. šedesátníkem, in: Národopisné aktuality 15, 1978, s. 41–42; A. Pranda, K šesťdesiatke doc. Dr. K. F., CSc., in: Slovenský národopis 27, 1979, s. 581–585; A. Sulitka, Pozdrav docentu K. F., in: Národopisné aktuality 20, 1983, s. 45–46; A. Robek, Doc. Dr. K. F., CSc. sedmdesátníkem, in: ČL 75, 1988, s. 242; O. Sirovátka, Přání K. F. k sedmdesátinám, in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 73–76; H. Bočková, K životnímu jubileu docenta PhDr. K. F., CSc., in: Slovácko 30, 1978, s. 185–186; A. Navrátilová, Sedmdesátiny doc. dr. K. F., CSc., in: Národopisné aktuality 25, 1978, s. 99 až 108 (s bibliografií H. Bočkové); táž, Životní jubileum K. F., in: Národopisný věstník československý 5 (47), 1988, s. 92–95; táž, Odešel doc. PhDr. K. F., CSc., in: ČL 86, 1999, s. 181–182; K. Altman, Za docentem K. F., in: Národopisná revue 9, 1999, s. 97–98; O. Skalníková, Životní jubileum K. F., in: Ethnologia Europae Centralis 4, 1999, s. 99–100; táž, Vzpomínka na K. F., in: Lidé města 4, 2000, s. 200–201; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 53–54.

Alexandra Navrátilová