FOLL Dobroslav 15.7.1922-28.7.1981: Porovnání verzí
(FOLL_Dobroslav_15.7.1922-28.7.1981) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.7.1922 | | datum narození = 15.7.1922 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Svítkov (dnes Pardubice) |
| datum úmrtí = 28.7.1981 | | datum úmrtí = 28.7.1981 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Lhota (u Staré Boleslavi) |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 293-294 |
+ | }} | ||
+ | '''FOLL, Dobroslav''', ''* 15. 7. 1922 Svítkov (dnes Pardubice), † 28. 7. 1981 Lhota (u Staré Boleslavi), malíř, grafik, ilustrátor'' | ||
− | + | Pocházel z rodiny majitele mlýna. Maturoval 1942 na reálce | |
+ | v Pardubicích a byl přijat na Státní grafickou školu v Praze, | ||
+ | 1943–45 totálně nasazen v Německu. Po válce jako příslušník | ||
+ | levicové inteligence studoval v ateliéru monumentální malby | ||
+ | profesora Josefa Nováka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové | ||
+ | v Praze, absolvoval 1949. Začínal jako krajinář vycházející | ||
+ | z tradice realismu, fauvismu a civilismu, od počátku byl | ||
+ | zaujat tematikou města a technické civilizace. Zprvu se živil | ||
+ | jako ilustrátor učebnic, knih pro děti a mládež, vědecko-fantastické | ||
+ | a technické literatury, přispíval do novin a časopisů, | ||
+ | 1949–52 byl výtvarným redaktorem Státního nakladatelství | ||
+ | dětské knihy, 1952–53 Státního pedagogického nakladatelství, | ||
+ | 1953–55 nakladatelství Svět sovětů. Od 1955 byl výtvarníkem | ||
+ | ve svobodném povolání, k jeho ilustrační tvorbě přibyl grafický | ||
+ | design, kreslený humor, kresba a grafika (včetně plakátové). | ||
+ | 1959 se spolužáky Zdeňkem Mlčochem, Teodorem Rotreklem | ||
+ | a Františkem Skálou st. uspořádal první výstavu v galerii Československý | ||
+ | spisovatel. Na ní F. představil především obrazy | ||
+ | s námětem letectví a aviatiky. Výstava byla podnětem ke vzniku | ||
+ | tvůrčí skupiny Radar (1960), v níž se sešli malíři mladší | ||
+ | generace s výtvarníky bývalé Skupiny 42 Františkem Grossem, | ||
+ | Františkem Hudečkem a Ladislavem Zívrem. Společně vyznávali | ||
+ | zájem o techniku, kosmonautiku, nové komunikační, reprodukční | ||
+ | prostředky. Skupina pořádala každoroční výstavy – | ||
+ | některé i v zahraničí (např. 1964 v USA) – až do svého zrušení | ||
+ | 1969. Pro F. bylo charakteristické uplatňování prvků humoru | ||
+ | a grotesky. Na chalupě ve Lhotě (u Staré Boleslavi) pořádal večery | ||
+ | happeningů. Kromě obrazů začal vytvářet i objekty a mobilní | ||
+ | objekty, v nichž anticipoval neodadaismus. V polovině | ||
+ | šedesátých let se přiblížil prostřednictvím malby sestavované | ||
+ | z maximálně zjednodušených dílčích elementů, vznášejících se | ||
+ | po celé ploše obrazu, k abstrakci. Kolem 1968 dospěl k osobité | ||
+ | variantě miróovské abstrakce, z obrazu zmizel konkrétní obsah | ||
+ | a zůstaly nápaditě pojednané nespojité předměty, jen vzdáleně upomínající na inspiraci světem techniky. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se F. vrátil k figurativní tvorbě. V obraze ''Agrese'' | ||
+ | (1971) přímo vyjádřil otřesný fakt okupace země cizí mocností. | ||
+ | Postupně u něho začala převažovat tendence hyperrealistické | ||
+ | malby (fotorealismus) podobně jako u T. Pištěka a B. Dlouhého. | ||
+ | Obrazy nabývaly filozofické dimenze (''Cesta ke svobodě'', | ||
+ | 1975), malíř se věnoval vyprázdnění prostoru nebo intimní | ||
+ | portrétní tvorbě, chápané jako obraz v obraze a inspirované | ||
+ | italskou renesancí. Od 1970 pracoval s F. Skálou st. na monumentálních | ||
+ | úkolech např. pro Vojenský projektový ústav, stal | ||
+ | se spoluautorem řady interiérových a exteriérových realizací | ||
+ | v Československu. | ||
+ | |||
+ | Od 1948 byl ženatý s Jindřiškou Follovou, s níž měl dvě děti: | ||
+ | syn Jan F. (* 1951) je televizním dramaturgem, teoretikem | ||
+ | a kritikem. Snacha Ivana Follová (* 1955) je oděvní výtvarnicí. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 198; SČSVU 2, s. 275; | ||
+ | V. Formánek, Radar. Anatomie tvůrčí skupiny, 1971, passim; K. Tučková, | ||
+ | Ohlédnutí za dílem D. F., 2008; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 11. 11. | ||
+ | 2014, se soupisem výstav a další literaturou). | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Pardubice]] |
[[Kategorie:1981]] | [[Kategorie:1981]] | ||
+ | [[Kategorie:Lhota]] |
Verze z 16. 11. 2019, 09:15
Dobroslav FOLL | |
Narození | 15.7.1922 |
---|---|
Místo narození | Svítkov (dnes Pardubice) |
Úmrtí | 28.7.1981 |
Místo úmrtí | Lhota (u Staré Boleslavi) |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 293-294 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81369 |
FOLL, Dobroslav, * 15. 7. 1922 Svítkov (dnes Pardubice), † 28. 7. 1981 Lhota (u Staré Boleslavi), malíř, grafik, ilustrátor
Pocházel z rodiny majitele mlýna. Maturoval 1942 na reálce v Pardubicích a byl přijat na Státní grafickou školu v Praze, 1943–45 totálně nasazen v Německu. Po válce jako příslušník levicové inteligence studoval v ateliéru monumentální malby profesora Josefa Nováka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, absolvoval 1949. Začínal jako krajinář vycházející z tradice realismu, fauvismu a civilismu, od počátku byl zaujat tematikou města a technické civilizace. Zprvu se živil jako ilustrátor učebnic, knih pro děti a mládež, vědecko-fantastické a technické literatury, přispíval do novin a časopisů, 1949–52 byl výtvarným redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, 1952–53 Státního pedagogického nakladatelství, 1953–55 nakladatelství Svět sovětů. Od 1955 byl výtvarníkem ve svobodném povolání, k jeho ilustrační tvorbě přibyl grafický design, kreslený humor, kresba a grafika (včetně plakátové). 1959 se spolužáky Zdeňkem Mlčochem, Teodorem Rotreklem a Františkem Skálou st. uspořádal první výstavu v galerii Československý spisovatel. Na ní F. představil především obrazy s námětem letectví a aviatiky. Výstava byla podnětem ke vzniku tvůrčí skupiny Radar (1960), v níž se sešli malíři mladší generace s výtvarníky bývalé Skupiny 42 Františkem Grossem, Františkem Hudečkem a Ladislavem Zívrem. Společně vyznávali zájem o techniku, kosmonautiku, nové komunikační, reprodukční prostředky. Skupina pořádala každoroční výstavy – některé i v zahraničí (např. 1964 v USA) – až do svého zrušení 1969. Pro F. bylo charakteristické uplatňování prvků humoru a grotesky. Na chalupě ve Lhotě (u Staré Boleslavi) pořádal večery happeningů. Kromě obrazů začal vytvářet i objekty a mobilní objekty, v nichž anticipoval neodadaismus. V polovině šedesátých let se přiblížil prostřednictvím malby sestavované z maximálně zjednodušených dílčích elementů, vznášejících se po celé ploše obrazu, k abstrakci. Kolem 1968 dospěl k osobité variantě miróovské abstrakce, z obrazu zmizel konkrétní obsah a zůstaly nápaditě pojednané nespojité předměty, jen vzdáleně upomínající na inspiraci světem techniky. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se F. vrátil k figurativní tvorbě. V obraze Agrese (1971) přímo vyjádřil otřesný fakt okupace země cizí mocností. Postupně u něho začala převažovat tendence hyperrealistické malby (fotorealismus) podobně jako u T. Pištěka a B. Dlouhého. Obrazy nabývaly filozofické dimenze (Cesta ke svobodě, 1975), malíř se věnoval vyprázdnění prostoru nebo intimní portrétní tvorbě, chápané jako obraz v obraze a inspirované italskou renesancí. Od 1970 pracoval s F. Skálou st. na monumentálních úkolech např. pro Vojenský projektový ústav, stal se spoluautorem řady interiérových a exteriérových realizací v Československu.
Od 1948 byl ženatý s Jindřiškou Follovou, s níž měl dvě děti: syn Jan F. (* 1951) je televizním dramaturgem, teoretikem a kritikem. Snacha Ivana Follová (* 1955) je oděvní výtvarnicí.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 198; SČSVU 2, s. 275; V. Formánek, Radar. Anatomie tvůrčí skupiny, 1971, passim; K. Tučková, Ohlédnutí za dílem D. F., 2008; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 11. 11. 2014, se soupisem výstav a další literaturou).
Martin Kučera