FOLL Dobroslav 15.7.1922-28.7.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(FOLL_Dobroslav_15.7.1922-28.7.1981)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.7.1922
 
| datum narození = 15.7.1922
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Svítkov (dnes Pardubice)
 
| datum úmrtí = 28.7.1981
 
| datum úmrtí = 28.7.1981
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Lhota (u Staré Boleslavi)
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Dobroslav FOLL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 293-294
 +
}}
 +
'''FOLL, Dobroslav''', ''* 15. 7. 1922 Svítkov (dnes Pardubice), † 28. 7. 1981 Lhota (u Staré Boleslavi), malíř, grafik, ilustrátor''
  
== Literatura ==
+
Pocházel z rodiny majitele mlýna. Maturoval 1942 na reálce
 +
v Pardubicích a byl přijat na Státní grafickou školu v Praze,
 +
1943–45 totálně nasazen v Německu. Po válce jako příslušník
 +
levicové inteligence studoval v ateliéru monumentální malby
 +
profesora Josefa Nováka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové
 +
v Praze, absolvoval 1949. Začínal jako krajinář vycházející
 +
z tradice realismu, fauvismu a civilismu, od počátku byl
 +
zaujat tematikou města a technické civilizace. Zprvu se živil
 +
jako ilustrátor učebnic, knih pro děti a mládež, vědecko-fantastické
 +
a technické literatury, přispíval do novin a časopisů,
 +
1949–52 byl výtvarným redaktorem Státního nakladatelství
 +
dětské knihy, 1952–53 Státního pedagogického nakladatelství,
 +
1953–55 nakladatelství Svět sovětů. Od 1955 byl výtvarníkem
 +
ve svobodném povolání, k jeho ilustrační tvorbě přibyl grafický
 +
design, kreslený humor, kresba a grafika (včetně plakátové).
 +
1959 se spolužáky Zdeňkem Mlčochem, Teodorem Rotreklem
 +
a Františkem Skálou st. uspořádal první výstavu v galerii Československý
 +
spisovatel. Na ní F. představil především obrazy
 +
s námětem letectví a aviatiky. Výstava byla podnětem ke vzniku
 +
tvůrčí skupiny Radar (1960), v níž se sešli malíři mladší
 +
generace s výtvarníky bývalé Skupiny 42 Františkem Grossem,
 +
Františkem Hudečkem a Ladislavem Zívrem. Společně vyznávali
 +
zájem o techniku, kosmonautiku, nové komunikační, reprodukční
 +
prostředky. Skupina pořádala každoroční výstavy –
 +
některé i v zahraničí (např. 1964 v USA) – až do svého zrušení
 +
1969. Pro F. bylo charakteristické uplatňování prvků humoru
 +
a grotesky. Na chalupě ve Lhotě (u Staré Boleslavi) pořádal večery
 +
happeningů. Kromě obrazů začal vytvářet i objekty a mobilní
 +
objekty, v nichž anticipoval neodadaismus. V polovině
 +
šedesátých let se přiblížil prostřednictvím malby sestavované
 +
z maximálně zjednodušených dílčích elementů, vznášejících se
 +
po celé ploše obrazu, k abstrakci. Kolem 1968 dospěl k osobité
 +
variantě miróovské abstrakce, z obrazu zmizel konkrétní obsah
 +
a zůstaly nápaditě pojednané nespojité předměty, jen vzdáleně upomínající na inspiraci světem techniky. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se F. vrátil k figurativní tvorbě. V obraze ''Agrese''
 +
(1971) přímo vyjádřil otřesný fakt okupace země cizí mocností.
 +
Postupně u něho začala převažovat tendence hyperrealistické
 +
malby (fotorealismus) podobně jako u T. Pištěka a B. Dlouhého.
 +
Obrazy nabývaly filozofické dimenze (''Cesta ke svobodě'',
 +
1975), malíř se věnoval vyprázdnění prostoru nebo intimní
 +
portrétní tvorbě, chápané jako obraz v obraze a inspirované
 +
italskou renesancí. Od 1970 pracoval s F. Skálou st. na monumentálních
 +
úkolech např. pro Vojenský projektový ústav, stal
 +
se spoluautorem řady interiérových a exteriérových realizací
 +
v Československu.
 +
 
 +
Od 1948 byl ženatý s Jindřiškou Follovou, s níž měl dvě děti:
 +
syn Jan F. (* 1951) je televizním dramaturgem, teoretikem
 +
a kritikem. Snacha Ivana Follová (* 1955) je oděvní výtvarnicí.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 198; SČSVU 2, s. 275;
 +
V. Formánek, Radar. Anatomie tvůrčí skupiny, 1971, passim; K. Tučková,
 +
Ohlédnutí za dílem D. F., 2008; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 11. 11.
 +
2014, se soupisem výstav a další literaturou).
 +
 
 +
Martin Kučera
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 73:
  
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Pardubice]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:1981]]
 +
[[Kategorie:Lhota]]

Verze z 16. 11. 2019, 09:15

Dobroslav FOLL
Narození 15.7.1922
Místo narození Svítkov (dnes Pardubice)
Úmrtí 28.7.1981
Místo úmrtí Lhota (u Staré Boleslavi)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 293-294
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81369

FOLL, Dobroslav, * 15. 7. 1922 Svítkov (dnes Pardubice), † 28. 7. 1981 Lhota (u Staré Boleslavi), malíř, grafik, ilustrátor

Pocházel z rodiny majitele mlýna. Maturoval 1942 na reálce v Pardubicích a byl přijat na Státní grafickou školu v Praze, 1943–45 totálně nasazen v Německu. Po válce jako příslušník levicové inteligence studoval v ateliéru monumentální malby profesora Josefa Nováka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, absolvoval 1949. Začínal jako krajinář vycházející z tradice realismu, fauvismu a civilismu, od počátku byl zaujat tematikou města a technické civilizace. Zprvu se živil jako ilustrátor učebnic, knih pro děti a mládež, vědecko-fantastické a technické literatury, přispíval do novin a časopisů, 1949–52 byl výtvarným redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, 1952–53 Státního pedagogického nakladatelství, 1953–55 nakladatelství Svět sovětů. Od 1955 byl výtvarníkem ve svobodném povolání, k jeho ilustrační tvorbě přibyl grafický design, kreslený humor, kresba a grafika (včetně plakátové). 1959 se spolužáky Zdeňkem Mlčochem, Teodorem Rotreklem a Františkem Skálou st. uspořádal první výstavu v galerii Československý spisovatel. Na ní F. představil především obrazy s námětem letectví a aviatiky. Výstava byla podnětem ke vzniku tvůrčí skupiny Radar (1960), v níž se sešli malíři mladší generace s výtvarníky bývalé Skupiny 42 Františkem Grossem, Františkem Hudečkem a Ladislavem Zívrem. Společně vyznávali zájem o techniku, kosmonautiku, nové komunikační, reprodukční prostředky. Skupina pořádala každoroční výstavy – některé i v zahraničí (např. 1964 v USA) – až do svého zrušení 1969. Pro F. bylo charakteristické uplatňování prvků humoru a grotesky. Na chalupě ve Lhotě (u Staré Boleslavi) pořádal večery happeningů. Kromě obrazů začal vytvářet i objekty a mobilní objekty, v nichž anticipoval neodadaismus. V polovině šedesátých let se přiblížil prostřednictvím malby sestavované z maximálně zjednodušených dílčích elementů, vznášejících se po celé ploše obrazu, k abstrakci. Kolem 1968 dospěl k osobité variantě miróovské abstrakce, z obrazu zmizel konkrétní obsah a zůstaly nápaditě pojednané nespojité předměty, jen vzdáleně upomínající na inspiraci světem techniky. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se F. vrátil k figurativní tvorbě. V obraze Agrese (1971) přímo vyjádřil otřesný fakt okupace země cizí mocností. Postupně u něho začala převažovat tendence hyperrealistické malby (fotorealismus) podobně jako u T. Pištěka a B. Dlouhého. Obrazy nabývaly filozofické dimenze (Cesta ke svobodě, 1975), malíř se věnoval vyprázdnění prostoru nebo intimní portrétní tvorbě, chápané jako obraz v obraze a inspirované italskou renesancí. Od 1970 pracoval s F. Skálou st. na monumentálních úkolech např. pro Vojenský projektový ústav, stal se spoluautorem řady interiérových a exteriérových realizací v Československu.

Od 1948 byl ženatý s Jindřiškou Follovou, s níž měl dvě děti: syn Jan F. (* 1951) je televizním dramaturgem, teoretikem a kritikem. Snacha Ivana Follová (* 1955) je oděvní výtvarnicí.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 198; SČSVU 2, s. 275; V. Formánek, Radar. Anatomie tvůrčí skupiny, 1971, passim; K. Tučková, Ohlédnutí za dílem D. F., 2008; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 11. 11. 2014, se soupisem výstav a další literaturou).

Martin Kučera