FOLPRECHT Arnošt 13.3.1902-14.2.1977: Porovnání verzí
(FOLPRECHT_Arnošt_13.3.1902-14.2.1977) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.3.1902 | | datum narození = 13.3.1902 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Turnov |
| datum úmrtí = 14.2.1977 | | datum úmrtí = 14.2.1977 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Turnov |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOLPRECHT, Arnošt''', ''* 13. 3. 1902 Turnov, † 14. 2. 1977 Turnov, malíř'' | ||
+ | |||
+ | Syn zubního a praktického lékaře Václava F. (1866–1925) | ||
+ | a Emilie, roz. Kropáčkové, bratr operního dirigenta a hudebního | ||
+ | skladatele Zdeňka F. (1900–1961). Od 1904 až do počátku | ||
+ | sedmdesátých let žil v Praze, poté se odstěhoval zpět do rodiště. | ||
+ | Maloval od dětství, ale na přání rodičů po maturitě studoval | ||
+ | na Právnické fakultě UK (JUDr. 1926). Soukromě se školil | ||
+ | u malířů I. Čipery, F. Hladíka a V. Beneše, zejména třetí z nich | ||
+ | ho ovlivnil. Paralelně se studiem práv navštěvoval přednášky | ||
+ | z dějin umění na Filozofické fakultě UK. Od 1927 byl zaměstnán | ||
+ | u zemského výboru. 1948 odešel z jeho služeb v hodnosti | ||
+ | vrchního komisaře a profesionalizoval se jako výtvarník. | ||
+ | Od 1932 vystavoval jako host s SVU Mánes, samostatně poprvé | ||
+ | v pražské Městské knihovně 1944. Se Z. Nešporem publikoval | ||
+ | odbornou práci ''Dávka ze zábav'' (1933), jež poskytla | ||
+ | právnický základ posuzování hazardních her. Jinak se plně soustředil | ||
+ | na krajinomalbu, studijně pobýval v Paříži, Mnichově | ||
+ | a Itálii, v mládí maloval i moře, přímořskou krajinu a pařížské | ||
+ | bulváry, za války zajížděl na Českomoravskou vysočinu, avšak | ||
+ | jeho životním tématem se stala Praha, její historická a magická | ||
+ | zákoutí, periferie a přírodní okolí, později ulice plné lidí | ||
+ | s tramvajemi a auty, nakonec soudobá sídlištní architektura. | ||
+ | Jeho produkce dvacátých a třicátých let byla ve znamení techniky | ||
+ | pastelu, přijal podněty expresionismu a nové věcnosti, až | ||
+ | dospěl k osobité snivé a poetické znakovosti, založené na kontrastu | ||
+ | světla a stínu. Ve válečném akvarelovém období začal | ||
+ | volit tmavé barevné tóny prudce kontrastující s bělobou a vyjadřující | ||
+ | vzdušnost krajin. V padesátých letech se vyhnul stalinskému | ||
+ | socialistickému realismu zdůrazněním civilizačních momentů městské aglomerace, podávaných drobnokresebnou | ||
+ | technikou. Závěrečné období tvorby, doplňované bravurními | ||
+ | černobílými kresbami a barevnými litografiemi, syntetizovalo | ||
+ | dosavadní zkušenosti v monumentalizujících i intimních malbách | ||
+ | města. Pohřben byl v rodišti. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 220; SČSVU 2, s. 275; K. Mertl, Výstava obrazů A. F., 1944; | ||
+ | V. Fiala, A. F. Obrazy z let 1927–57, 1957; J. Pečírka, A. F. Obrazy z let 1958 | ||
+ | až 62, 1962; J. Hofmeisterová, A. F. Katalog výstavy, 1968; J. Kropáček – | ||
+ | K. Mertl, Poetické období v díle A. F. Pastely a kresby 1923–1935, 1976. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
+ | [[Kategorie:Turnov]] | ||
[[Kategorie:1977]] | [[Kategorie:1977]] | ||
+ | [[Kategorie:Turnov]] |
Verze z 11. 11. 2017, 17:30
Arnošt FOLPRECHT | |
Narození | 13.3.1902 |
---|---|
Místo narození | Turnov |
Úmrtí | 14.2.1977 |
Místo úmrtí | Turnov |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81368 |
FOLPRECHT, Arnošt, * 13. 3. 1902 Turnov, † 14. 2. 1977 Turnov, malíř
Syn zubního a praktického lékaře Václava F. (1866–1925) a Emilie, roz. Kropáčkové, bratr operního dirigenta a hudebního skladatele Zdeňka F. (1900–1961). Od 1904 až do počátku sedmdesátých let žil v Praze, poté se odstěhoval zpět do rodiště. Maloval od dětství, ale na přání rodičů po maturitě studoval na Právnické fakultě UK (JUDr. 1926). Soukromě se školil u malířů I. Čipery, F. Hladíka a V. Beneše, zejména třetí z nich ho ovlivnil. Paralelně se studiem práv navštěvoval přednášky z dějin umění na Filozofické fakultě UK. Od 1927 byl zaměstnán u zemského výboru. 1948 odešel z jeho služeb v hodnosti vrchního komisaře a profesionalizoval se jako výtvarník. Od 1932 vystavoval jako host s SVU Mánes, samostatně poprvé v pražské Městské knihovně 1944. Se Z. Nešporem publikoval odbornou práci Dávka ze zábav (1933), jež poskytla právnický základ posuzování hazardních her. Jinak se plně soustředil na krajinomalbu, studijně pobýval v Paříži, Mnichově a Itálii, v mládí maloval i moře, přímořskou krajinu a pařížské bulváry, za války zajížděl na Českomoravskou vysočinu, avšak jeho životním tématem se stala Praha, její historická a magická zákoutí, periferie a přírodní okolí, později ulice plné lidí s tramvajemi a auty, nakonec soudobá sídlištní architektura. Jeho produkce dvacátých a třicátých let byla ve znamení techniky pastelu, přijal podněty expresionismu a nové věcnosti, až dospěl k osobité snivé a poetické znakovosti, založené na kontrastu světla a stínu. Ve válečném akvarelovém období začal volit tmavé barevné tóny prudce kontrastující s bělobou a vyjadřující vzdušnost krajin. V padesátých letech se vyhnul stalinskému socialistickému realismu zdůrazněním civilizačních momentů městské aglomerace, podávaných drobnokresebnou technikou. Závěrečné období tvorby, doplňované bravurními černobílými kresbami a barevnými litografiemi, syntetizovalo dosavadní zkušenosti v monumentalizujících i intimních malbách města. Pohřben byl v rodišti.
L: Toman 1, s. 220; SČSVU 2, s. 275; K. Mertl, Výstava obrazů A. F., 1944; V. Fiala, A. F. Obrazy z let 1927–57, 1957; J. Pečírka, A. F. Obrazy z let 1958 až 62, 1962; J. Hofmeisterová, A. F. Katalog výstavy, 1968; J. Kropáček – K. Mertl, Poetické období v díle A. F. Pastely a kresby 1923–1935, 1976.
Martin Kučera