FOLPRECHT Zdeněk 26.1.1900-29.10.1961: Porovnání verzí

Z Personal
(FOLPRECHT_Zdeněk_26.1.1900-29.10.1961)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.1.1900
 
| datum narození = 26.1.1900
| místo narození = Turnov, o. Semily
+
| místo narození = Turnov
 
| datum úmrtí = 29.10.1961
 
| datum úmrtí = 29.10.1961
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeněk FOLPRECHT
+
}}
 +
'''FOLPRECHT, Zdeněk''', ''* 26. 1. 1900 Turnov, † 29. 10. 1961 Praha, dirigent, hudební skladatel''
 +
 
 +
Syn lékaře Václava F. (1866–1925) a Emilie, roz. Kropáčkové,
 +
bratr malíře Arnošta F. (1902–1977). V letech 1910–18
 +
studoval na gymnáziu, 1916–20 skladbu u J. B. Foerstera
 +
na konzervatoři v Praze, 1920–22 skladbu u V. Nováka a dirigování
 +
u V. Talicha na Mistrovské škole pražské konzervatoře.
 +
1923–39 byl dirigentem opery Slovenského národního
 +
divadla (SND), současně 1925–39 uměleckým šéfem tehdy
 +
amatérského Orchestrálního sdružení Slovenské filharmonie
 +
v Bratislavě. V SND se díky pomoci tehdejších šéfů opery
 +
Oskara Nedbala (od 1923) a jeho synovce Karla Nedbala
 +
(od 1928) vypracoval na předního operního dirigenta. Operní
 +
soubor pod jeho vedením úspěšně hostoval v zahraničí
 +
(Belgie, Francie, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Rakousko,
 +
Rumunsko). F. doménou se staly opery italských a francouzských
 +
veristů, zdařile interpretoval i české a slovenské autory.
 +
K nejlepším nastudováním v SND patřila díla L. Delibese
 +
(opera ''Lakmé'', 1923, balety ''Coppélia'', 1924, a ''Sylvia'', 1930),
 +
dále ''Polská krev'' O. Nedbala, ''V studni'' V. Blodka (1924), ''Sedlák''
 +
''kavalír'' P. Mascagniho (1925), ''Fra Diavolo'' D. Aubera, ''Čarostřelec''
 +
C. M. Webera (1926), ''Manon'' J. Masseneta (1927),
 +
opery G. Pucciniho ''Plášť'' (1927), ''Děvče ze zlatého Západu'',
 +
''Madame Butterfly'' (1930) a ''Turandot'' (1931), G. Verdiho ''Síla''
 +
''osudu'', ''Othello'' (1928), ''Simone Boccanegra'' (1932) a ''Don Carlos''
 +
(1938), ''Hubička'' B. Smetany a opereta J. Strausse ''Netopýr'' (obě
 +
1929), ''Nížina'' E. d’Alberta (1931) a ''Vilém Tell'' G. Rossiniho
 +
(1933). F. zkomponoval operu ''Lásky hra osudná'' podle dramatu
 +
bratří Čapků (premiéra SND, 1926), scénickou symfonii
 +
na vlastní text ''Zlomené srdce'' (1934, premiéra tamtéž, 1936),
 +
hudbu k činohrám (''Romeo a Julie'' W. Shakespeara, SND,
 +
1932), komorní a orchestrální skladby, kantáty inspirované
 +
folklorem, písně pro sbor. 1922 hostoval v Národním divadle
 +
v Praze (G. Verdi: ''Othello''), po 1939 tam byl V. Talichem angažován
 +
trvale jako dirigent a korepetitor. Nastudoval balety
 +
O. Nedbala ''Z pohádky do pohádky'' (1939) a ''Andersen'' (1941),
 +
M. de Fally ''Čarodějná láska'' a ''Třírohý klobouk'' (1941), opery
 +
''Komedianti'' R. Leoncavalla (1942), ''La Traviata'' G. Verdiho
 +
(1943), ''Tajemství'' B. Smetany (1946), ''Carmen'' G. Bizeta
 +
(1947), ''Čert a Káča'' A. Dvořáka (1952), ''Psohlavci'' K. Kovařovice (1955), ''Bohéma'' G. Pucciniho (1958) aj. Spolupracoval s rozhlasem, nahrával gramofonové desky. Několikrát získal
 +
cenu ČAVU.
 +
 
 +
Manželka Božena F., roz. Holoubková, byla v šedesátých letech
 +
činná jako popularizátorka a propagátorka hudby zvláště mezi
 +
mládeží.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: komorní: smyčcové kvinteto, op. 6; smyčcové kvarteto I, op. 10;
 +
Malá suita v starém slohu pro flétnu a harfu, op. 16; dechové kvinteto,
 +
op. 17; Concertino pro 9 sólových nástrojů, op. 21; Sonatina pro housle
 +
a klavír, op. 8; Rondo pro dva klavíry; Capriccio pro housle a klavír,
 +
op. 36. Orchestrální: Nálady pro komorní orchestr, op. 5; Ztraceným
 +
údolím, fantazie na slovenské lidové písně, op. 13; Scherzo fantastico, op. 19;
 +
Letní slunovrat, op. 15; Slavnostní předehra, op. 24; Symfonietta, op. 28;
 +
Večerní hudba. Sóla s orchestrem: klavírní koncert, op. 20; Rondo brillante.
 +
Písně, op. 1; Dvanáct lidových písní slovenských; Tři písně na francouzskou
 +
poezii (přeložil K. Čapek); Písně Dalekého Východu, op. 22; Veselé písničky;
 +
Záhorácké písničky, op. 29. Úpravy: Z Českého ráje, op. 27; Suita českých,
 +
moravských a slovenských národních písní a tanců pro sólový soprán, tenor
 +
a baryton, op. 30. Sbory: Sbory, op. 7, Dva mužské sbory, Dva ženské sbory,
 +
op. 12; Hymnus vzkříšení; České jaro; Hymnus osvobození; Slovenská
 +
kantáta.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 607–608; Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.),
 +
1936, s. 116–117; Š. Hoza, Opera na Slovensku 1–2, Martin 1953–1954,
 +
rejstřík; HS 1, s. 339; A. Hořejš, Za Z. F., in: Slovenská hudba 5, 1961, č. 12,
 +
s. 550; Š. Hoza, Nedožité osemdesiatiny Z. F. a J. Vincourka, in: Práca
 +
23. 1. 1980, s. 6; Dějiny české hudební kultury 1890/1945, 2, 1981, rejstřík;
 +
(-ag-), Nedožité 85. narodeniny Z. F., in: Hudobný život 17, 1985, č. 3,
 +
s. 2; ND a jeho předchůdci, s. 105; Encyklopédia dramatických umení
 +
Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 389; ESL 2, s. 107; Český taneční slovník,
 +
2001, s. 76; http://archiv.narodni-divadlo.cz (stav k 11. 11. 2014).
 +
 
 +
Anna Šourková
 +
 
  
== Literatura ==
 
PSN 1, 741; MČE 2, 471; HS 1, 339; ND, 105; Tanec, 76;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]

Verze z 11. 11. 2017, 16:54

Zdeněk FOLPRECHT
Narození 26.1.1900
Místo narození Turnov
Úmrtí 29.10.1961
Místo úmrtí Praha
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134635

FOLPRECHT, Zdeněk, * 26. 1. 1900 Turnov, † 29. 10. 1961 Praha, dirigent, hudební skladatel

Syn lékaře Václava F. (1866–1925) a Emilie, roz. Kropáčkové, bratr malíře Arnošta F. (1902–1977). V letech 1910–18 studoval na gymnáziu, 1916–20 skladbu u J. B. Foerstera na konzervatoři v Praze, 1920–22 skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha na Mistrovské škole pražské konzervatoře. 1923–39 byl dirigentem opery Slovenského národního divadla (SND), současně 1925–39 uměleckým šéfem tehdy amatérského Orchestrálního sdružení Slovenské filharmonie v Bratislavě. V SND se díky pomoci tehdejších šéfů opery Oskara Nedbala (od 1923) a jeho synovce Karla Nedbala (od 1928) vypracoval na předního operního dirigenta. Operní soubor pod jeho vedením úspěšně hostoval v zahraničí (Belgie, Francie, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko). F. doménou se staly opery italských a francouzských veristů, zdařile interpretoval i české a slovenské autory. K nejlepším nastudováním v SND patřila díla L. Delibese (opera Lakmé, 1923, balety Coppélia, 1924, a Sylvia, 1930), dále Polská krev O. Nedbala, V studni V. Blodka (1924), Sedlák kavalír P. Mascagniho (1925), Fra Diavolo D. Aubera, Čarostřelec C. M. Webera (1926), Manon J. Masseneta (1927), opery G. Pucciniho Plášť (1927), Děvče ze zlatého Západu, Madame Butterfly (1930) a Turandot (1931), G. Verdiho Síla osudu, Othello (1928), Simone Boccanegra (1932) a Don Carlos (1938), Hubička B. Smetany a opereta J. Strausse Netopýr (obě 1929), Nížina E. d’Alberta (1931) a Vilém Tell G. Rossiniho (1933). F. zkomponoval operu Lásky hra osudná podle dramatu bratří Čapků (premiéra SND, 1926), scénickou symfonii na vlastní text Zlomené srdce (1934, premiéra tamtéž, 1936), hudbu k činohrám (Romeo a Julie W. Shakespeara, SND, 1932), komorní a orchestrální skladby, kantáty inspirované folklorem, písně pro sbor. 1922 hostoval v Národním divadle v Praze (G. Verdi: Othello), po 1939 tam byl V. Talichem angažován trvale jako dirigent a korepetitor. Nastudoval balety O. Nedbala Z pohádky do pohádky (1939) a Andersen (1941), M. de Fally Čarodějná láska a Třírohý klobouk (1941), opery Komedianti R. Leoncavalla (1942), La Traviata G. Verdiho (1943), Tajemství B. Smetany (1946), Carmen G. Bizeta (1947), Čert a Káča A. Dvořáka (1952), Psohlavci K. Kovařovice (1955), Bohéma G. Pucciniho (1958) aj. Spolupracoval s rozhlasem, nahrával gramofonové desky. Několikrát získal cenu ČAVU.

Manželka Božena F., roz. Holoubková, byla v šedesátých letech činná jako popularizátorka a propagátorka hudby zvláště mezi mládeží.

D: výběr: komorní: smyčcové kvinteto, op. 6; smyčcové kvarteto I, op. 10; Malá suita v starém slohu pro flétnu a harfu, op. 16; dechové kvinteto, op. 17; Concertino pro 9 sólových nástrojů, op. 21; Sonatina pro housle a klavír, op. 8; Rondo pro dva klavíry; Capriccio pro housle a klavír, op. 36. Orchestrální: Nálady pro komorní orchestr, op. 5; Ztraceným údolím, fantazie na slovenské lidové písně, op. 13; Scherzo fantastico, op. 19; Letní slunovrat, op. 15; Slavnostní předehra, op. 24; Symfonietta, op. 28; Večerní hudba. Sóla s orchestrem: klavírní koncert, op. 20; Rondo brillante. Písně, op. 1; Dvanáct lidových písní slovenských; Tři písně na francouzskou poezii (přeložil K. Čapek); Písně Dalekého Východu, op. 22; Veselé písničky; Záhorácké písničky, op. 29. Úpravy: Z Českého ráje, op. 27; Suita českých, moravských a slovenských národních písní a tanců pro sólový soprán, tenor a baryton, op. 30. Sbory: Sbory, op. 7, Dva mužské sbory, Dva ženské sbory, op. 12; Hymnus vzkříšení; České jaro; Hymnus osvobození; Slovenská kantáta.

L: OSND 2/1, s. 607–608; Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 116–117; Š. Hoza, Opera na Slovensku 1–2, Martin 1953–1954, rejstřík; HS 1, s. 339; A. Hořejš, Za Z. F., in: Slovenská hudba 5, 1961, č. 12, s. 550; Š. Hoza, Nedožité osemdesiatiny Z. F. a J. Vincourka, in: Práca 23. 1. 1980, s. 6; Dějiny české hudební kultury 1890/1945, 2, 1981, rejstřík; (-ag-), Nedožité 85. narodeniny Z. F., in: Hudobný život 17, 1985, č. 3, s. 2; ND a jeho předchůdci, s. 105; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 389; ESL 2, s. 107; Český taneční slovník, 2001, s. 76; http://archiv.narodni-divadlo.cz (stav k 11. 11. 2014).

Anna Šourková