Verze z 16. 11. 2019, 09:18, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FOLPRECHT Zdeněk 26.1.1900-29.10.1961

Z Personal
Zdeněk FOLPRECHT
Narození 26.1.1900
Místo narození Turnov
Úmrtí 29.10.1961
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 296

FOLPRECHT, Zdeněk, * 26. 1. 1900 Turnov, † 29. 10. 1961 Praha, dirigent, hudební skladatel

Syn lékaře Václava F. (1866–1925) a Emilie, roz. Kropáčkové, bratr malíře Arnošta F. (1902–1977). V letech 1910–18 studoval na gymnáziu, 1916–20 skladbu u J. B. Foerstera na konzervatoři v Praze, 1920–22 skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha na Mistrovské škole pražské konzervatoře. 1923–39 byl dirigentem opery Slovenského národního divadla (SND), současně 1925–39 uměleckým šéfem tehdy amatérského Orchestrálního sdružení Slovenské filharmonie v Bratislavě. V SND se díky pomoci tehdejších šéfů opery Oskara Nedbala (od 1923) a jeho synovce Karla Nedbala (od 1928) vypracoval na předního operního dirigenta. Operní soubor pod jeho vedením úspěšně hostoval v zahraničí (Belgie, Francie, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko). F. doménou se staly opery italských a francouzských veristů, zdařile interpretoval i české a slovenské autory. K nejlepším nastudováním v SND patřila díla L. Delibese (opera Lakmé, 1923, balety Coppélia, 1924, a Sylvia, 1930), dále Polská krev O. Nedbala, V studni V. Blodka (1924), Sedlák kavalír P. Mascagniho (1925), Fra Diavolo D. Aubera, Čarostřelec C. M. Webera (1926), Manon J. Masseneta (1927), opery G. Pucciniho Plášť (1927), Děvče ze zlatého Západu, Madame Butterfly (1930) a Turandot (1931), G. Verdiho Síla osudu, Othello (1928), Simone Boccanegra (1932) a Don Carlos (1938), Hubička B. Smetany a opereta J. Strausse Netopýr (obě 1929), Nížina E. d’Alberta (1931) a Vilém Tell G. Rossiniho (1933). F. zkomponoval operu Lásky hra osudná podle dramatu bratří Čapků (premiéra SND, 1926), scénickou symfonii na vlastní text Zlomené srdce (1934, premiéra tamtéž, 1936), hudbu k činohrám (Romeo a Julie W. Shakespeara, SND, 1932), komorní a orchestrální skladby, kantáty inspirované folklorem, písně pro sbor. 1922 hostoval v Národním divadle v Praze (G. Verdi: Othello), po 1939 tam byl V. Talichem angažován trvale jako dirigent a korepetitor. Nastudoval balety O. Nedbala Z pohádky do pohádky (1939) a Andersen (1941), M. de Fally Čarodějná láska a Třírohý klobouk (1941), opery Komedianti R. Leoncavalla (1942), La Traviata G. Verdiho (1943), Tajemství B. Smetany (1946), Carmen G. Bizeta (1947), Čert a Káča A. Dvořáka (1952), Psohlavci K. Kovařovice (1955), Bohéma G. Pucciniho (1958) aj. Spolupracoval s rozhlasem, nahrával gramofonové desky. Několikrát získal cenu ČAVU.

Manželka Božena F., roz. Holoubková, byla v šedesátých letech činná jako popularizátorka a propagátorka hudby zvláště mezi mládeží.

D: výběr: komorní: smyčcové kvinteto, op. 6; smyčcové kvarteto I, op. 10; Malá suita v starém slohu pro flétnu a harfu, op. 16; dechové kvinteto, op. 17; Concertino pro 9 sólových nástrojů, op. 21; Sonatina pro housle a klavír, op. 8; Rondo pro dva klavíry; Capriccio pro housle a klavír, op. 36. Orchestrální: Nálady pro komorní orchestr, op. 5; Ztraceným údolím, fantazie na slovenské lidové písně, op. 13; Scherzo fantastico, op. 19; Letní slunovrat, op. 15; Slavnostní předehra, op. 24; Symfonietta, op. 28; Večerní hudba. Sóla s orchestrem: klavírní koncert, op. 20; Rondo brillante. Písně, op. 1; Dvanáct lidových písní slovenských; Tři písně na francouzskou poezii (přeložil K. Čapek); Písně Dalekého Východu, op. 22; Veselé písničky; Záhorácké písničky, op. 29. Úpravy: Z Českého ráje, op. 27; Suita českých, moravských a slovenských národních písní a tanců pro sólový soprán, tenor a baryton, op. 30. Sbory: Sbory, op. 7, Dva mužské sbory, Dva ženské sbory, op. 12; Hymnus vzkříšení; České jaro; Hymnus osvobození; Slovenská kantáta.

L: OSND 2/1, s. 607–608; Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 116–117; Š. Hoza, Opera na Slovensku 1–2, Martin 1953–1954, rejstřík; HS 1, s. 339; A. Hořejš, Za Z. F., in: Slovenská hudba 5, 1961, č. 12, s. 550; Š. Hoza, Nedožité osemdesiatiny Z. F. a J. Vincourka, in: Práca 23. 1. 1980, s. 6; Dějiny české hudební kultury 1890/1945, 2, 1981, rejstřík; (-ag-), Nedožité 85. narodeniny Z. F., in: Hudobný život 17, 1985, č. 3, s. 2; ND a jeho předchůdci, s. 105; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 389; ESL 2, s. 107; Český taneční slovník, 2001, s. 76; http://archiv.narodni-divadlo.cz (stav k 11. 11. 2014).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Anna Šourková