FOLTÝN Hugo 30.4.1906-24.8.1944: Porovnání verzí
(FOLTÝN_Hugo_30.4.1906-24.8.1944) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.4.1906 | | datum narození = 30.4.1906 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| datum úmrtí = 24.8.1944 | | datum úmrtí = 24.8.1944 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Buchenwald (Německo) |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 298-299 |
+ | }} | ||
+ | '''FOLTÝN, Hugo''', ''* 30. 4. 1906 Brno, † 24. 8. 1944 Buchenwald (Německo), architekt, scénograf, pedagog, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Po absolutoriu Ústavu architektury III vedeného Jiřím Krohou | ||
+ | na brněnské ČVŠT konal 1931–33 vojenskou prezenční službu | ||
+ | v Chustu (dnes Ukrajina). Výsledky studia lidové architektury, | ||
+ | jemuž se tehdy na Podkarpatské Rusi intenzivně věnoval, | ||
+ | měly posloužit jako podklady k habilitační práci, avšak byly | ||
+ | zničeny za druhé světové války. 1934–35 praktikoval v Západoslovenské | ||
+ | stavební společnosti v Holíči a 1935–43 učil jako | ||
+ | profesor na Vyšší průmyslové škole v Českých Budějovicích, | ||
+ | kde byl též členem spolku výtvarníků Linie, v němž často přednášel | ||
+ | a spolupracoval s ním při instalaci výstav. Během německé | ||
+ | okupace se zapojil do ilegální odbojové činnosti, 1943 byl | ||
+ | zatčen, převezen do koncentračního tábora v Osvětimi a později | ||
+ | do Buchenwaldu, kde zahynul při náletu. | ||
+ | |||
+ | Nadějný a činorodý adept architektury vyprojektoval rodinný | ||
+ | dům v kolonii Nový dům (postavený 1928) v Brně-Žabovřeskách | ||
+ | při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. Podobně jako jeho starší spolužák Miroslav Putna parafrázoval legendární Le Corbusierův mezonetový dům ve Stuttgartu | ||
+ | a vytvořil exteriérem nejefektnější objekt obytného souboru, | ||
+ | i když k jeho dispozici měla dobová kritika výhrady. 1929 se | ||
+ | stal vůdčí osobností skupiny nejmladších brněnských architektů, | ||
+ | s nimiž spolupracoval na několika soutěžních projektech. | ||
+ | Podnětně zasáhl rovněž do scénografie, zejména návrhy k opeře | ||
+ | L. Janáčka ''Věc Makropulos'' pro brněnské divadlo (1935). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soutěžní návrh na kostel, Praha-Vršovice, 1926–1927 (s J. Boučkem); | ||
+ | spolupráce na interiérech Obchodně-průmyslového paláce (autoři J. Kalous | ||
+ | a J. Valenta), Brno-Pisárky, Výstaviště, 1928; rodinný dům v kolonii Nový | ||
+ | dům, Brno, Drnovická ul., 1928; soutěžní návrh na sportovní stadion, | ||
+ | Praha-Braník, 1929 (s J. Michálkem, M. Putnou a A. Kurialem); soutěžní | ||
+ | návrh na zotavovnu Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1930; rodinný | ||
+ | dům, České Budějovice, 1936; návrh na zařízení kanceláře starosty města, | ||
+ | tamtéž; interiéry vlastního bytu, tamtéž, 1938; soutěžní návrh na školu, | ||
+ | Týn nad Vltavou, 1940; soutěžní návrh na městské lázně, tamtéž, 1941; | ||
+ | soutěžní návrh na domy s malými byty, tamtéž (vše s H. Schneiderem); | ||
+ | chata na Dívčím kameni (nad Vltavou); soutěžní návrh na hotelový nábytek, | ||
+ | Praha, 1942; projekt stadionu policie, Náchod, 1942 (s L. Krčou); adaptace | ||
+ | a zařízení firmy Klementová, Praha, Na Poříčí (nedokončeno). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Kurial – B. Bílek, Architekt H. F., in: Architektura ČSR 5, 1946, | ||
+ | s. 299–300; J. Sedlák, H. F., in: Prostor Zlín 7–8, 1994, s. 2; NEČVUD, | ||
+ | s. 209–210; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014). | ||
+ | |||
+ | Lenka Kudělková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
+ | [[Kategorie:Buchenwald]] |
Verze z 16. 11. 2019, 09:22
Hugo FOLTÝN | |
Narození | 30.4.1906 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 24.8.1944 |
Místo úmrtí | Buchenwald (Německo) |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 298-299 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83544 |
FOLTÝN, Hugo, * 30. 4. 1906 Brno, † 24. 8. 1944 Buchenwald (Německo), architekt, scénograf, pedagog, účastník 2. odboje
Po absolutoriu Ústavu architektury III vedeného Jiřím Krohou na brněnské ČVŠT konal 1931–33 vojenskou prezenční službu v Chustu (dnes Ukrajina). Výsledky studia lidové architektury, jemuž se tehdy na Podkarpatské Rusi intenzivně věnoval, měly posloužit jako podklady k habilitační práci, avšak byly zničeny za druhé světové války. 1934–35 praktikoval v Západoslovenské stavební společnosti v Holíči a 1935–43 učil jako profesor na Vyšší průmyslové škole v Českých Budějovicích, kde byl též členem spolku výtvarníků Linie, v němž často přednášel a spolupracoval s ním při instalaci výstav. Během německé okupace se zapojil do ilegální odbojové činnosti, 1943 byl zatčen, převezen do koncentračního tábora v Osvětimi a později do Buchenwaldu, kde zahynul při náletu.
Nadějný a činorodý adept architektury vyprojektoval rodinný dům v kolonii Nový dům (postavený 1928) v Brně-Žabovřeskách při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. Podobně jako jeho starší spolužák Miroslav Putna parafrázoval legendární Le Corbusierův mezonetový dům ve Stuttgartu a vytvořil exteriérem nejefektnější objekt obytného souboru, i když k jeho dispozici měla dobová kritika výhrady. 1929 se stal vůdčí osobností skupiny nejmladších brněnských architektů, s nimiž spolupracoval na několika soutěžních projektech. Podnětně zasáhl rovněž do scénografie, zejména návrhy k opeře L. Janáčka Věc Makropulos pro brněnské divadlo (1935).
D: soutěžní návrh na kostel, Praha-Vršovice, 1926–1927 (s J. Boučkem); spolupráce na interiérech Obchodně-průmyslového paláce (autoři J. Kalous a J. Valenta), Brno-Pisárky, Výstaviště, 1928; rodinný dům v kolonii Nový dům, Brno, Drnovická ul., 1928; soutěžní návrh na sportovní stadion, Praha-Braník, 1929 (s J. Michálkem, M. Putnou a A. Kurialem); soutěžní návrh na zotavovnu Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1930; rodinný dům, České Budějovice, 1936; návrh na zařízení kanceláře starosty města, tamtéž; interiéry vlastního bytu, tamtéž, 1938; soutěžní návrh na školu, Týn nad Vltavou, 1940; soutěžní návrh na městské lázně, tamtéž, 1941; soutěžní návrh na domy s malými byty, tamtéž (vše s H. Schneiderem); chata na Dívčím kameni (nad Vltavou); soutěžní návrh na hotelový nábytek, Praha, 1942; projekt stadionu policie, Náchod, 1942 (s L. Krčou); adaptace a zařízení firmy Klementová, Praha, Na Poříčí (nedokončeno).
L: A. Kurial – B. Bílek, Architekt H. F., in: Architektura ČSR 5, 1946, s. 299–300; J. Sedlák, H. F., in: Prostor Zlín 7–8, 1994, s. 2; NEČVUD, s. 209–210; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014).
Lenka Kudělková