FOLTÝN Hugo 30.4.1906-24.8.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(FOLTÝN_Hugo_30.4.1906-24.8.1944)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30.4.1906
 
| datum narození = 30.4.1906
| místo narození =  
+
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 24.8.1944
 
| datum úmrtí = 24.8.1944
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Buchenwald (Německo)
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hugo FOLTÝN
+
}}
 +
'''FOLTÝN, Hugo''', ''* 30. 4. 1906 Brno, † 24. 8. 1944 Buchenwald (Německo), architekt, scénograf, pedagog, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Po absolutoriu Ústavu architektury III vedeného Jiřím Krohou
 +
na brněnské ČVŠT konal 1931–33 vojenskou prezenční službu
 +
v Chustu (dnes Ukrajina). Výsledky studia lidové architektury,
 +
jemuž se tehdy na Podkarpatské Rusi intenzivně věnoval,
 +
měly posloužit jako podklady k habilitační práci, avšak byly
 +
zničeny za druhé světové války. 1934–35 praktikoval v Západoslovenské
 +
stavební společnosti v Holíči a 1935–43 učil jako
 +
profesor na Vyšší průmyslové škole v Českých Budějovicích,
 +
kde byl též členem spolku výtvarníků Linie, v němž často přednášel
 +
a spolupracoval s ním při instalaci výstav. Během německé
 +
okupace se zapojil do ilegální odbojové činnosti, 1943 byl
 +
zatčen, převezen do koncentračního tábora v Osvětimi a později
 +
do Buchenwaldu, kde zahynul při náletu.
 +
 
 +
Nadějný a činorodý adept architektury vyprojektoval rodinný
 +
dům v kolonii Nový dům (postavený 1928) v Brně-Žabovřeskách
 +
při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. Podobně jako jeho starší spolužák Miroslav Putna parafrázoval legendární Le Corbusierův mezonetový dům ve Stuttgartu
 +
a vytvořil exteriérem nejefektnější objekt obytného souboru,
 +
i když k jeho dispozici měla dobová kritika výhrady. 1929 se
 +
stal vůdčí osobností skupiny nejmladších brněnských architektů,
 +
s nimiž spolupracoval na několika soutěžních projektech.
 +
Podnětně zasáhl rovněž do scénografie, zejména návrhy k opeře
 +
L. Janáčka ''Věc Makropulos'' pro brněnské divadlo (1935).
 +
 
 +
'''D:''' soutěžní návrh na kostel, Praha-Vršovice, 1926–1927 (s J. Boučkem);
 +
spolupráce na interiérech Obchodně-průmyslového paláce (autoři J. Kalous
 +
a J. Valenta), Brno-Pisárky, Výstaviště, 1928; rodinný dům v kolonii Nový
 +
dům, Brno, Drnovická ul., 1928; soutěžní návrh na sportovní stadion,
 +
Praha-Braník, 1929 (s J. Michálkem, M. Putnou a A. Kurialem); soutěžní
 +
návrh na zotavovnu Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1930; rodinný
 +
dům, České Budějovice, 1936; návrh na zařízení kanceláře starosty města,
 +
tamtéž; interiéry vlastního bytu, tamtéž, 1938; soutěžní návrh na školu,
 +
Týn nad Vltavou, 1940; soutěžní návrh na městské lázně, tamtéž, 1941;
 +
soutěžní návrh na domy s malými byty, tamtéž (vše s H. Schneiderem);
 +
chata na Dívčím kameni (nad Vltavou); soutěžní návrh na hotelový nábytek,
 +
Praha, 1942; projekt stadionu policie, Náchod, 1942 (s L. Krčou); adaptace
 +
a zařízení firmy Klementová, Praha, Na Poříčí (nedokončeno).
 +
 
 +
'''L:''' A. Kurial – B. Bílek, Architekt H. F., in: Architektura ČSR 5, 1946,
 +
s. 299–300; J. Sedlák, H. F., in: Prostor Zlín 7–8, 1994, s. 2; NEČVUD,
 +
s. 209–210; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014).
 +
 
 +
Lenka Kudělková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
 
[[Kategorie:1906]]
 
[[Kategorie:1906]]
 +
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:1944]]
 +
[[Kategorie:Buchenwald]]

Verze z 11. 11. 2017, 17:18

Hugo FOLTÝN
Narození 30.4.1906
Místo narození Brno
Úmrtí 24.8.1944
Místo úmrtí Buchenwald (Německo)
Povolání 74- Architekt

FOLTÝN, Hugo, * 30. 4. 1906 Brno, † 24. 8. 1944 Buchenwald (Německo), architekt, scénograf, pedagog, účastník 2. odboje

Po absolutoriu Ústavu architektury III vedeného Jiřím Krohou na brněnské ČVŠT konal 1931–33 vojenskou prezenční službu v Chustu (dnes Ukrajina). Výsledky studia lidové architektury, jemuž se tehdy na Podkarpatské Rusi intenzivně věnoval, měly posloužit jako podklady k habilitační práci, avšak byly zničeny za druhé světové války. 1934–35 praktikoval v Západoslovenské stavební společnosti v Holíči a 1935–43 učil jako profesor na Vyšší průmyslové škole v Českých Budějovicích, kde byl též členem spolku výtvarníků Linie, v němž často přednášel a spolupracoval s ním při instalaci výstav. Během německé okupace se zapojil do ilegální odbojové činnosti, 1943 byl zatčen, převezen do koncentračního tábora v Osvětimi a později do Buchenwaldu, kde zahynul při náletu.

Nadějný a činorodý adept architektury vyprojektoval rodinný dům v kolonii Nový dům (postavený 1928) v Brně-Žabovřeskách při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. Podobně jako jeho starší spolužák Miroslav Putna parafrázoval legendární Le Corbusierův mezonetový dům ve Stuttgartu a vytvořil exteriérem nejefektnější objekt obytného souboru, i když k jeho dispozici měla dobová kritika výhrady. 1929 se stal vůdčí osobností skupiny nejmladších brněnských architektů, s nimiž spolupracoval na několika soutěžních projektech. Podnětně zasáhl rovněž do scénografie, zejména návrhy k opeře L. Janáčka Věc Makropulos pro brněnské divadlo (1935).

D: soutěžní návrh na kostel, Praha-Vršovice, 1926–1927 (s J. Boučkem); spolupráce na interiérech Obchodně-průmyslového paláce (autoři J. Kalous a J. Valenta), Brno-Pisárky, Výstaviště, 1928; rodinný dům v kolonii Nový dům, Brno, Drnovická ul., 1928; soutěžní návrh na sportovní stadion, Praha-Braník, 1929 (s J. Michálkem, M. Putnou a A. Kurialem); soutěžní návrh na zotavovnu Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1930; rodinný dům, České Budějovice, 1936; návrh na zařízení kanceláře starosty města, tamtéž; interiéry vlastního bytu, tamtéž, 1938; soutěžní návrh na školu, Týn nad Vltavou, 1940; soutěžní návrh na městské lázně, tamtéž, 1941; soutěžní návrh na domy s malými byty, tamtéž (vše s H. Schneiderem); chata na Dívčím kameni (nad Vltavou); soutěžní návrh na hotelový nábytek, Praha, 1942; projekt stadionu policie, Náchod, 1942 (s L. Krčou); adaptace a zařízení firmy Klementová, Praha, Na Poříčí (nedokončeno).

L: A. Kurial – B. Bílek, Architekt H. F., in: Architektura ČSR 5, 1946, s. 299–300; J. Sedlák, H. F., in: Prostor Zlín 7–8, 1994, s. 2; NEČVUD, s. 209–210; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014).

Lenka Kudělková