FOLTÝN Ondřej 26.11.1723-11.3.1792: Porovnání verzí

Z Personal
(FOLTÝN_Ondřej_26.11.1723-11.3.1792)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.11.1723
 
| datum narození = 26.11.1723
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Staré Město
 
| datum úmrtí = 11.3.1792
 
| datum úmrtí = 11.3.1792
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Staré Město
 
| povolání = 46- Představitel povstání do r. 1848
 
| povolání = 46- Představitel povstání do r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Ondřej FOLTÝN
+
}}
 +
'''FOLTÝN, Ondřej''' ''(též FOLTHIN, Ondra), * 26. 11. 1723 Staré Město (Karviná), † 11. 3. 1792 Staré Město (Karviná), organizátor selského povstání''
 +
 
 +
Narodil se v chudé venkovské katolické rodině Matěje a Mariny
 +
F. Přestože rodiče nebyli v záznamech uvedeni jako sedláci,
 +
F. byl již evidován jako sedlák na gruntě čp. 33 a podle soupisu
 +
majetku z 1766 patřil k nejzámožnějším ve vsi. 1747 uzavřel
 +
sňatek s Evou Heysarovou ze Starého Města, s níž měl devět
 +
dětí. Krátce poté co ovdověl, stala se 1778 jeho druhou ženou
 +
Eva Vybrancová původem z nedalekých Gołkowic (dnes Polsko).
 +
1780 předal majetek třetímu synu Janovi; v dochované
 +
kupní smlouvě si vymínil vybudování malého domku, kde byl
 +
následně zapsán jako výminkář, na statku pak jako podruh.
 +
V tomto domku žil až do smrti.
 +
 
 +
F. vešel v povědomí 1766 jako vůdce selského povstání skupiny
 +
sedláků, kteří odmítali robotní povinnosti. Na počátku roku
 +
se v Horním Slezsku šířily zvěsti o objevu dávno ztraceného
 +
patentu císaře Ferdinanda I. z roku 1562, kde byly poddanské
 +
povinnosti definovány podstatně mírněji, než jaké platily
 +
v polovině 18. století. Poddaní na panstvích rodiny Taaffů
 +
(Dětmarovice, Petrovice, Staré Město, Koukolná, Závada) vyslali
 +
Matěje Michalce a F., aby získali opis zmíněného patentu.
 +
F. se dostal do Vídně, kde se neúspěšně snažil s peticí sedláků
 +
z Karvinska vymoci si přijetí u císařovny Marie Terezie. V březnu
 +
však byl zatčen za zběhnutí z gruntu a dopraven v poutech
 +
nejprve do Opavy a následně do Těšína. V téže době ve Slezsku
 +
došlo k povstání, které usilovalo o F. propuštění a snížení
 +
robotní zátěže na úroveň císařského patentu z roku 1562. Povstání
 +
se rychle šířilo a brzy zachvátilo sto sedmnáct obcí na celém
 +
Těšínsku, později i některé vsi na Opavsku a na Moravě.
 +
Tehdy na Těšínsko zamířil císař Josef II., který nakázal vůdce
 +
rebelantů propustit, F. byl osvobozen v červenci 1766. Znovu
 +
putoval s delegací deseti sedláků do Vídně na podzim 1766;
 +
jejich stížnosti u vídeňské dvorské kanceláře však nikdo nepřijal
 +
a vedoucí kanceláře, hrabě Rudolf Chotek, rozkázal sedláky
 +
přísně potrestat. Po návratu na Těšínsko byl F. spolu s ostatními
 +
odsouzen na tři roky nucených pevnostních prací v Uhrách.
 +
1768 byl opět zaznamenán na svém gruntu ve Starém Městě.
 +
Vystoupení sedláků na Těšínsku a okolních panstvích dalo
 +
podnět k rozsáhlému šetření, které iniciovala císařovna Marie
 +
Terezie a jež se stalo impulsem k vydání robotního patentu pro Slezsko (1771), který do značné míry splňoval přání povstalců. K menším nepokojům, v nichž se F. opět angažoval,
 +
došlo 1784. F. byl opět nakrátko uvězněn a poté ještě vedl spor
 +
o grunt s majitelkou panství. Ten mu nakonec odebrán nebyl
 +
s odkazem, že na statku již hospodaří syn a F. už pravděpodobně
 +
nebude rebelovat.
 +
 
 +
F. dodnes na Karvinsku žije v lidové tradici jako ochránce práv
 +
slabých a utlačovaných. Jeho život byl literárně zpracován (J. F.
 +
Karas, ''Ondra Foltýn''. ''Román z osmnáctého věku'', 1924). V řadě
 +
článků se jím zabýval etnograf Joža Vochala, k F. odkazu se
 +
hlásila také meziválečná agrární strana. V rodišti mu byla 1926
 +
odhalena pamětní deska, jeho jméno nese náměstí; kdysi se
 +
po F. jmenoval i divadelní spolek.
 +
 
 +
'''L:''' L. Novák, O. F. a jeho rod na Karvinsku, in: Těšínsko 11, 1960, s. 11–15;
 +
Slezsko 9, s. 33–34 (s další literaturou); M. Šmerda – I. Korbelářová, Sociální
 +
hnutí na Těšínsku ve 2. polovině 18. století, 1998, rejstřík; M. Šmerda, Život
 +
Ondry F., slezského sedláka a statečného člověka. 1723–1792, 2003.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276958 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Brzóska
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
  
 
[[Kategorie:1723]]
 
[[Kategorie:1723]]
 +
[[Kategorie:Staré Město]]
 
[[Kategorie:1792]]
 
[[Kategorie:1792]]
 +
[[Kategorie:Staré Město]]

Verze z 5. 1. 2019, 23:03

Ondřej FOLTÝN
Narození 26.11.1723
Místo narození Staré Město
Úmrtí 11.3.1792
Místo úmrtí Staré Město
Povolání 46- Představitel povstání do r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84154

FOLTÝN, Ondřej (též FOLTHIN, Ondra), * 26. 11. 1723 Staré Město (Karviná), † 11. 3. 1792 Staré Město (Karviná), organizátor selského povstání

Narodil se v chudé venkovské katolické rodině Matěje a Mariny F. Přestože rodiče nebyli v záznamech uvedeni jako sedláci, F. byl již evidován jako sedlák na gruntě čp. 33 a podle soupisu majetku z 1766 patřil k nejzámožnějším ve vsi. 1747 uzavřel sňatek s Evou Heysarovou ze Starého Města, s níž měl devět dětí. Krátce poté co ovdověl, stala se 1778 jeho druhou ženou Eva Vybrancová původem z nedalekých Gołkowic (dnes Polsko). 1780 předal majetek třetímu synu Janovi; v dochované kupní smlouvě si vymínil vybudování malého domku, kde byl následně zapsán jako výminkář, na statku pak jako podruh. V tomto domku žil až do smrti.

F. vešel v povědomí 1766 jako vůdce selského povstání skupiny sedláků, kteří odmítali robotní povinnosti. Na počátku roku se v Horním Slezsku šířily zvěsti o objevu dávno ztraceného patentu císaře Ferdinanda I. z roku 1562, kde byly poddanské povinnosti definovány podstatně mírněji, než jaké platily v polovině 18. století. Poddaní na panstvích rodiny Taaffů (Dětmarovice, Petrovice, Staré Město, Koukolná, Závada) vyslali Matěje Michalce a F., aby získali opis zmíněného patentu. F. se dostal do Vídně, kde se neúspěšně snažil s peticí sedláků z Karvinska vymoci si přijetí u císařovny Marie Terezie. V březnu však byl zatčen za zběhnutí z gruntu a dopraven v poutech nejprve do Opavy a následně do Těšína. V téže době ve Slezsku došlo k povstání, které usilovalo o F. propuštění a snížení robotní zátěže na úroveň císařského patentu z roku 1562. Povstání se rychle šířilo a brzy zachvátilo sto sedmnáct obcí na celém Těšínsku, později i některé vsi na Opavsku a na Moravě. Tehdy na Těšínsko zamířil císař Josef II., který nakázal vůdce rebelantů propustit, F. byl osvobozen v červenci 1766. Znovu putoval s delegací deseti sedláků do Vídně na podzim 1766; jejich stížnosti u vídeňské dvorské kanceláře však nikdo nepřijal a vedoucí kanceláře, hrabě Rudolf Chotek, rozkázal sedláky přísně potrestat. Po návratu na Těšínsko byl F. spolu s ostatními odsouzen na tři roky nucených pevnostních prací v Uhrách. 1768 byl opět zaznamenán na svém gruntu ve Starém Městě. Vystoupení sedláků na Těšínsku a okolních panstvích dalo podnět k rozsáhlému šetření, které iniciovala císařovna Marie Terezie a jež se stalo impulsem k vydání robotního patentu pro Slezsko (1771), který do značné míry splňoval přání povstalců. K menším nepokojům, v nichž se F. opět angažoval, došlo 1784. F. byl opět nakrátko uvězněn a poté ještě vedl spor o grunt s majitelkou panství. Ten mu nakonec odebrán nebyl s odkazem, že na statku již hospodaří syn a F. už pravděpodobně nebude rebelovat.

F. dodnes na Karvinsku žije v lidové tradici jako ochránce práv slabých a utlačovaných. Jeho život byl literárně zpracován (J. F. Karas, Ondra Foltýn. Román z osmnáctého věku, 1924). V řadě článků se jím zabýval etnograf Joža Vochala, k F. odkazu se hlásila také meziválečná agrární strana. V rodišti mu byla 1926 odhalena pamětní deska, jeho jméno nese náměstí; kdysi se po F. jmenoval i divadelní spolek.

L: L. Novák, O. F. a jeho rod na Karvinsku, in: Těšínsko 11, 1960, s. 11–15; Slezsko 9, s. 33–34 (s další literaturou); M. Šmerda – I. Korbelářová, Sociální hnutí na Těšínsku ve 2. polovině 18. století, 1998, rejstřík; M. Šmerda, Život Ondry F., slezského sedláka a statečného člověka. 1723–1792, 2003.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Brzóska

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FOLTÝN_Ondřej_26.11.1723-11.3.1792&oldid=106603“