FONTANA Baldasar 26.6.1661-6.10.1733: Porovnání verzí

Z Personal
(FONTANA_Baldassare_1658-1738)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Baldassare FONTANA
+
| jméno = Baldasar FONTANA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1658
+
| datum narození = 26.6.1661
| místo narození =  
+
| místo narození = Chiasso (Švýcarsko)
| datum úmrtí = 1738
+
| datum úmrtí = 6.10.1733
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Chiasso (Švýcarsko)
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
+
| povolání = 75- Sochař nebo medailér<br />74- Architekt
74- Architekt
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Baldassare FONTANA
+
}}
 +
'''FONTANA, Baldasar''' ''(též Baldassare, Baltazar), * 26. 6. 1661 Chiasso (Švýcarsko), † 6. 10. 1733 Chiasso (Švýcarsko), sochař, štukatér''
 +
 
 +
Pocházel z jihošvýcarského kantonu Ticino. První umělecké poučení
 +
získal u štukatéra A. da Silva, řezbáře a štukatéra G. P. Lironiho
 +
a sochaře B. Barberiniho, s architektonickou tvorbou
 +
se seznámil u svého bratrance Carla F. 1680–86 zřejmě pobýval
 +
v Římě, kde prostřednictvím díla A. Raggiho poznal barokní
 +
estetiku G. Berniniho a jemu názorově blízkých sochařů
 +
D. Giudiho, E. Ferraty, C. Fancelliho ad.
 +
 
 +
Patřil k předním štukatérům a sochařům, kteří přicházeli
 +
od konce 17. století na Moravu. Tam začal pracovat už před
 +
1690, zpočátku především pro olomouckého biskupa Karla
 +
II. z Liechtensteinu-Castelcornu a pro premonstráty v Klášterním
 +
Hradisku, později také např. pro cisterciáky na Velehradě.
 +
Moravský pobyt přerušoval každoročními zimními
 +
návraty do vlasti, kde své umělecké poznatky a znalosti oživoval
 +
bezprostředním stykem s římským sochařstvím Berniniho
 +
okruhu. Odtud vyvěral nový umělecký názor, který přinesl
 +
na Moravu a jímž přetvářel dosavadní estetiku setrvávající ještě
 +
v manýristickém pojetí. Vyznačoval se iluzivností typickou pro
 +
berniniovskou tvorbu. Od vžitého chápání se lišil i F. vztah
 +
ke štukové dekoraci interiéru. Plasticky plný štuk organicky
 +
propojoval v iluzionistickou jednotu nejen s malbou, ale také
 +
s prostorem architektury. Mezi F. nejstarší práce, které vznikaly
 +
na Moravě čtyři desítky let bez větších kvalitativních výkyvů,
 +
se zařadily štuky v sale terreně biskupského zámku v Kroměříži
 +
(1688). Ve Vyškově vyzdobil interiér kaple sv. Otýlie v kostele Nanebevzetí P. Marie (1692), pro hradiské premonstráty stropy jejich letní rezidence v Šebetově (1694).
 +
 
 +
Mezi 1695–1702 F. působil u S. Piskorskiho v Krakově.
 +
V Polsku zanechal především štukové výzdoby krakovského
 +
univerzitního kostela sv. Anny a klášterních kostelů klarisek
 +
v Krakově a ve Starém Sączi. Po návratu na Moravu ho plně
 +
zaměstnaly práce pro premonstrátský klášter v Klášterním
 +
Hradisku. V klášterním kostele, lékárně, a zejména v knihovně
 +
provedl 1702–04 velkoryse pojaté štuky, které spolu s barevně
 +
účinnými nástropními malbami I. Ch. Montiho vytvořily
 +
dokonale sladěný celek. Dále se stopy F. činnosti dochovaly
 +
v kapli kostela Narození P. Marie v Konici (1702–03) a ve slavnostním
 +
sále refektáře františkánského kláštera v Uherském
 +
Hradišti (před 1708). V Olomouci pracoval v dómu sv. Václava,
 +
kde vytvořil skupinu Boha Otce s anděly na portále loretánské
 +
kaple P. Marie, a ve farním kostele sv. Michala. Znovu
 +
s malířem Montim zhotovil bohaté figurální a ornamentální
 +
štuky v raně barokní kapli sv. Antonína Paduánského v původně
 +
františkánském (bernardinském) kostele Neposkvrněného
 +
početí P. Marie (1708).
 +
 
 +
Koncem druhého desetiletí F. činnost na Moravě vyvrcholila,
 +
a to ve výzdobě farního kostela Povýšení sv. Kříže v Brodku
 +
(u Prostějova), poutního kostela Narození P. Marie a sv.
 +
Anny v Podhradní Lhotě (dnes Rajnochovice), a především
 +
na Svatém Kopečku (u Olomouce). K plastikám andělů a izraelských
 +
králů Davida a Šalamouna, sloupům, pilastrům,
 +
římsám ve svatokopeckém ambitu přibyla další díla v interiéru
 +
poutního chrámu Navštívení P. Marie (1722–31), hlavně monumentálně
 +
řešený hlavní oltář Nejsvětější Trojice. Současně
 +
F. pracoval i na jiných místech země, např. znovu v klášterech
 +
v Hradisku nebo na Velehradě, kde tehdy začal realizoval rozsáhlou,
 +
jednotně koncipovanou výzdobu cisterciáckého poutního
 +
chrámu Nanebevzetí P. Marie, včetně hlavního a několika
 +
bočních oltářů. F. na Moravě spolupracoval se svým bratrem
 +
Francescem a později i se štukatérem A. Riccou.
 +
 
 +
'''D:''' biskupský palác, Olomouc, po 1688; opatský kostel, zákristie, slavnostní
 +
schodiště (kolem 1692) a další prostory premonstrátského kláštera, Hradisko
 +
u Olomouce; letní sídlo hradiského opata (dnes zámku), Vřesovice, zámky
 +
Police a Uherčice, před 1700; kostel sv. Michala, Olomouc, 1710; hlavní
 +
a boční oltáře poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie cisterciáckého kláštera,
 +
Velehrad, 1724–30; univerzitní kostel sv. Anny; klášterní kostel klarisek;
 +
měšťanský dům, ul. Szczepańská; měšťanský dům rodiny Krysztoforů, vše
 +
Krakov (1695–1702).
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 230; NEČVU, s. 184; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka,
 +
Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 87–89;
 +
Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D24527.php (stav k 11. 1. 2015); http://www.artistiticinesi-ineuropa.ch/deu/fontana-b-deu.html.(stav k 11. 1. 2015).
 +
 
 +
Lenka Kudělková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
[[Kategorie:1658]]
+
[[Kategorie:1661]]
[[Kategorie:1738]]
+
[[Kategorie:Chiasso]]
 +
[[Kategorie:1733]]
 +
[[Kategorie:Chiasso]]

Verze z 11. 11. 2017, 19:07

Baldasar FONTANA
Narození 26.6.1661
Místo narození Chiasso (Švýcarsko)
Úmrtí 6.10.1733
Místo úmrtí Chiasso (Švýcarsko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
74- Architekt

FONTANA, Baldasar (též Baldassare, Baltazar), * 26. 6. 1661 Chiasso (Švýcarsko), † 6. 10. 1733 Chiasso (Švýcarsko), sochař, štukatér

Pocházel z jihošvýcarského kantonu Ticino. První umělecké poučení získal u štukatéra A. da Silva, řezbáře a štukatéra G. P. Lironiho a sochaře B. Barberiniho, s architektonickou tvorbou se seznámil u svého bratrance Carla F. 1680–86 zřejmě pobýval v Římě, kde prostřednictvím díla A. Raggiho poznal barokní estetiku G. Berniniho a jemu názorově blízkých sochařů D. Giudiho, E. Ferraty, C. Fancelliho ad.

Patřil k předním štukatérům a sochařům, kteří přicházeli od konce 17. století na Moravu. Tam začal pracovat už před 1690, zpočátku především pro olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcornu a pro premonstráty v Klášterním Hradisku, později také např. pro cisterciáky na Velehradě. Moravský pobyt přerušoval každoročními zimními návraty do vlasti, kde své umělecké poznatky a znalosti oživoval bezprostředním stykem s římským sochařstvím Berniniho okruhu. Odtud vyvěral nový umělecký názor, který přinesl na Moravu a jímž přetvářel dosavadní estetiku setrvávající ještě v manýristickém pojetí. Vyznačoval se iluzivností typickou pro berniniovskou tvorbu. Od vžitého chápání se lišil i F. vztah ke štukové dekoraci interiéru. Plasticky plný štuk organicky propojoval v iluzionistickou jednotu nejen s malbou, ale také s prostorem architektury. Mezi F. nejstarší práce, které vznikaly na Moravě čtyři desítky let bez větších kvalitativních výkyvů, se zařadily štuky v sale terreně biskupského zámku v Kroměříži (1688). Ve Vyškově vyzdobil interiér kaple sv. Otýlie v kostele Nanebevzetí P. Marie (1692), pro hradiské premonstráty stropy jejich letní rezidence v Šebetově (1694).

Mezi 1695–1702 F. působil u S. Piskorskiho v Krakově. V Polsku zanechal především štukové výzdoby krakovského univerzitního kostela sv. Anny a klášterních kostelů klarisek v Krakově a ve Starém Sączi. Po návratu na Moravu ho plně zaměstnaly práce pro premonstrátský klášter v Klášterním Hradisku. V klášterním kostele, lékárně, a zejména v knihovně provedl 1702–04 velkoryse pojaté štuky, které spolu s barevně účinnými nástropními malbami I. Ch. Montiho vytvořily dokonale sladěný celek. Dále se stopy F. činnosti dochovaly v kapli kostela Narození P. Marie v Konici (1702–03) a ve slavnostním sále refektáře františkánského kláštera v Uherském Hradišti (před 1708). V Olomouci pracoval v dómu sv. Václava, kde vytvořil skupinu Boha Otce s anděly na portále loretánské kaple P. Marie, a ve farním kostele sv. Michala. Znovu s malířem Montim zhotovil bohaté figurální a ornamentální štuky v raně barokní kapli sv. Antonína Paduánského v původně františkánském (bernardinském) kostele Neposkvrněného početí P. Marie (1708).

Koncem druhého desetiletí F. činnost na Moravě vyvrcholila, a to ve výzdobě farního kostela Povýšení sv. Kříže v Brodku (u Prostějova), poutního kostela Narození P. Marie a sv. Anny v Podhradní Lhotě (dnes Rajnochovice), a především na Svatém Kopečku (u Olomouce). K plastikám andělů a izraelských králů Davida a Šalamouna, sloupům, pilastrům, římsám ve svatokopeckém ambitu přibyla další díla v interiéru poutního chrámu Navštívení P. Marie (1722–31), hlavně monumentálně řešený hlavní oltář Nejsvětější Trojice. Současně F. pracoval i na jiných místech země, např. znovu v klášterech v Hradisku nebo na Velehradě, kde tehdy začal realizoval rozsáhlou, jednotně koncipovanou výzdobu cisterciáckého poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie, včetně hlavního a několika bočních oltářů. F. na Moravě spolupracoval se svým bratrem Francescem a později i se štukatérem A. Riccou.

D: biskupský palác, Olomouc, po 1688; opatský kostel, zákristie, slavnostní schodiště (kolem 1692) a další prostory premonstrátského kláštera, Hradisko u Olomouce; letní sídlo hradiského opata (dnes zámku), Vřesovice, zámky Police a Uherčice, před 1700; kostel sv. Michala, Olomouc, 1710; hlavní a boční oltáře poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie cisterciáckého kláštera, Velehrad, 1724–30; univerzitní kostel sv. Anny; klášterní kostel klarisek; měšťanský dům, ul. Szczepańská; měšťanský dům rodiny Krysztoforů, vše Krakov (1695–1702).

L: Toman 1, s. 230; NEČVU, s. 184; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 87–89; Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D24527.php (stav k 11. 1. 2015); http://www.artistiticinesi-ineuropa.ch/deu/fontana-b-deu.html.(stav k 11. 1. 2015).

Lenka Kudělková