FONTANA Baldasar 26.6.1661-6.10.1733: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FONTANA Baldassare 1658-1738 na FONTANA Baldasar 26.6.1661-6.10.1733 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 301
 
}}
 
}}
 
'''FONTANA, Baldasar''' ''(též Baldassare, Baltazar), * 26. 6. 1661 Chiasso (Švýcarsko), † 6. 10. 1733 Chiasso (Švýcarsko), sochař, štukatér''
 
'''FONTANA, Baldasar''' ''(též Baldassare, Baltazar), * 26. 6. 1661 Chiasso (Švýcarsko), † 6. 10. 1733 Chiasso (Švýcarsko), sochař, štukatér''
Řádka 86: Řádka 87:
 
Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 87–89;
 
Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 87–89;
 
Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D24527.php (stav k 11. 1. 2015); http://www.artistiticinesi-ineuropa.ch/deu/fontana-b-deu.html.(stav k 11. 1. 2015).
 
Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D24527.php (stav k 11. 1. 2015); http://www.artistiticinesi-ineuropa.ch/deu/fontana-b-deu.html.(stav k 11. 1. 2015).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/95968 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Lenka Kudělková
 
Lenka Kudělková

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:25

Baldasar FONTANA
Narození 26.6.1661
Místo narození Chiasso (Švýcarsko)
Úmrtí 6.10.1733
Místo úmrtí Chiasso (Švýcarsko)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 301
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55490

FONTANA, Baldasar (též Baldassare, Baltazar), * 26. 6. 1661 Chiasso (Švýcarsko), † 6. 10. 1733 Chiasso (Švýcarsko), sochař, štukatér

Pocházel z jihošvýcarského kantonu Ticino. První umělecké poučení získal u štukatéra A. da Silva, řezbáře a štukatéra G. P. Lironiho a sochaře B. Barberiniho, s architektonickou tvorbou se seznámil u svého bratrance Carla F. 1680–86 zřejmě pobýval v Římě, kde prostřednictvím díla A. Raggiho poznal barokní estetiku G. Berniniho a jemu názorově blízkých sochařů D. Giudiho, E. Ferraty, C. Fancelliho ad.

Patřil k předním štukatérům a sochařům, kteří přicházeli od konce 17. století na Moravu. Tam začal pracovat už před 1690, zpočátku především pro olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcornu a pro premonstráty v Klášterním Hradisku, později také např. pro cisterciáky na Velehradě. Moravský pobyt přerušoval každoročními zimními návraty do vlasti, kde své umělecké poznatky a znalosti oživoval bezprostředním stykem s římským sochařstvím Berniniho okruhu. Odtud vyvěral nový umělecký názor, který přinesl na Moravu a jímž přetvářel dosavadní estetiku setrvávající ještě v manýristickém pojetí. Vyznačoval se iluzivností typickou pro berniniovskou tvorbu. Od vžitého chápání se lišil i F. vztah ke štukové dekoraci interiéru. Plasticky plný štuk organicky propojoval v iluzionistickou jednotu nejen s malbou, ale také s prostorem architektury. Mezi F. nejstarší práce, které vznikaly na Moravě čtyři desítky let bez větších kvalitativních výkyvů, se zařadily štuky v sale terreně biskupského zámku v Kroměříži (1688). Ve Vyškově vyzdobil interiér kaple sv. Otýlie v kostele Nanebevzetí P. Marie (1692), pro hradiské premonstráty stropy jejich letní rezidence v Šebetově (1694).

Mezi 1695–1702 F. působil u S. Piskorskiho v Krakově. V Polsku zanechal především štukové výzdoby krakovského univerzitního kostela sv. Anny a klášterních kostelů klarisek v Krakově a ve Starém Sączi. Po návratu na Moravu ho plně zaměstnaly práce pro premonstrátský klášter v Klášterním Hradisku. V klášterním kostele, lékárně, a zejména v knihovně provedl 1702–04 velkoryse pojaté štuky, které spolu s barevně účinnými nástropními malbami I. Ch. Montiho vytvořily dokonale sladěný celek. Dále se stopy F. činnosti dochovaly v kapli kostela Narození P. Marie v Konici (1702–03) a ve slavnostním sále refektáře františkánského kláštera v Uherském Hradišti (před 1708). V Olomouci pracoval v dómu sv. Václava, kde vytvořil skupinu Boha Otce s anděly na portále loretánské kaple P. Marie, a ve farním kostele sv. Michala. Znovu s malířem Montim zhotovil bohaté figurální a ornamentální štuky v raně barokní kapli sv. Antonína Paduánského v původně františkánském (bernardinském) kostele Neposkvrněného početí P. Marie (1708).

Koncem druhého desetiletí F. činnost na Moravě vyvrcholila, a to ve výzdobě farního kostela Povýšení sv. Kříže v Brodku (u Prostějova), poutního kostela Narození P. Marie a sv. Anny v Podhradní Lhotě (dnes Rajnochovice), a především na Svatém Kopečku (u Olomouce). K plastikám andělů a izraelských králů Davida a Šalamouna, sloupům, pilastrům, římsám ve svatokopeckém ambitu přibyla další díla v interiéru poutního chrámu Navštívení P. Marie (1722–31), hlavně monumentálně řešený hlavní oltář Nejsvětější Trojice. Současně F. pracoval i na jiných místech země, např. znovu v klášterech v Hradisku nebo na Velehradě, kde tehdy začal realizoval rozsáhlou, jednotně koncipovanou výzdobu cisterciáckého poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie, včetně hlavního a několika bočních oltářů. F. na Moravě spolupracoval se svým bratrem Francescem a později i se štukatérem A. Riccou.

D: biskupský palác, Olomouc, po 1688; opatský kostel, zákristie, slavnostní schodiště (kolem 1692) a další prostory premonstrátského kláštera, Hradisko u Olomouce; letní sídlo hradiského opata (dnes zámku), Vřesovice, zámky Police a Uherčice, před 1700; kostel sv. Michala, Olomouc, 1710; hlavní a boční oltáře poutního chrámu Nanebevzetí P. Marie cisterciáckého kláštera, Velehrad, 1724–30; univerzitní kostel sv. Anny; klášterní kostel klarisek; měšťanský dům, ul. Szczepańská; měšťanský dům rodiny Krysztoforů, vše Krakov (1695–1702).

L: Toman 1, s. 230; NEČVU, s. 184; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, passim, zvl. s. 87–89; Historisches Lexikon der Schweiz, www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D24527.php (stav k 11. 1. 2015); http://www.artistiticinesi-ineuropa.ch/deu/fontana-b-deu.html.(stav k 11. 1. 2015).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková