Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FONTANA Orazio ?1570-1634

{{Infobox - osoba
| jméno = Orazio FONTANA 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2. pol. 16. století
| místo narození = Novazzano (Brusata u Balerny, Švýcarsko)
| datum úmrtí = 1634
| místo úmrtí = Nymburk
| povolání = 29- Stavař

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 302
}}
'''FONTANA, Orazio''' ''(též Horatio), * 2. pol. 16. století Novazzano (Brusata u Balerny, Švýcarsko), † 1634 Nymburk, dvorní stavitel''

Pocházel z italské části Švýcarska. Byl vnukem Marka
F. z Brusaty. V Praze byl bezpečně doložen 18. listopadu 1594,
kdy se oženil s vdovou po mělnickém měšťanovi Janu Metelicovi
(Meteličkovi) Kateřinou Morávkovou, která z předchozího
manželství měla dceru Annu. Manželé vlastnili dům
ve Spálené ul. na Novém Městě pražském, který koupili mezi
1594–97. F. byl 1597 z dnes už neznámého důvodu zřejmě
krátce vězněn, žádost o jeho propuštění však přišla přímo
z Hradu, což svědčilo o jeho dobrém postavení u dvora. 1597
získal městské právo Nového Města pražského, v květnu požádal
Českou komoru o přímluvu, aby mu bylo svěřeno místo
císařského stavitele (paumistra) uvolněné smrtí Ulrika Aostalliho.
Místo hradního stavitele však získal později, až 1600,
kdy byl přijat za správce stavebního úřadu. Nejpozději 1603
se F. údajně vzdal svého paumistrovského úřadu a téhož roku
jej nahradil G. M. Filippi. 1602 si F. koupil dům na Malé Straně v Břetislavově ulici (patrně čp. 303/III), ale protože nebyl malostranským měšťanem, dostal se do sporu s městem,
který vyřešil až 1612 prodej zmíněného domu pro dluhy. Poté
se F. odstěhoval do Nymburka, kde nějaký čas zastával úřad
purkmistra. 1623 tam koupil od Martina Vlacha dům čp. 14,
zv. Starý rathauz.

Asi již před 1594 se podílel na stavbě zámku v Mělníku, kde si
našel svou první manželku Kateřinu. Krátce před 1598 stavěl
snad v Praze dům Samuelu Nejepínskému z Nejepína, ale práci
nedokončil, protože údajně nedostal zaplaceno. Z 1601, kdy
se stal správcem stavebního úřadu, se dochoval výkaz F. prací
provedených na Pražském hradě. Budoval tam „nový sál nebo
chodbu za bílou věží“, na jaře prováděl blíže neurčené opravy,
v září a říjnu stavěl tzv. pokoj pro indiánského ptáka (voliéru
v dnešní Královské zahradě). Bez udání doby byla zmíněna
i stavba dvora pro císařskou drůbež (Marhof). Od května
do října se pracovalo na oboře Bubenice a od června do listopadu
se stavěla nová budova za kostelem na Hradě. Kromě
toho v říjnu a listopadu zřejmě pracoval na úpravách domu
„Makovského“ (?), kde bydlel císařův komorník Filip Lang.
Ve výkazu se dále uváděly výstavba pomerančovny a fíkovny
a rovněž opravy císařského špitálu (čp. 73/IV) na Hradčanech.
Byl navážen val pod dlouhým dřevěným mostem. Ještě 1601
se F. dostal do sporu s tesařským mistrem K. Englerem, který
se stal správcem stavebního úřadu Pražského hradu po Aostallim
(a navzdory jmenování F. jím zřejmě do 1602 i zůstal).
F., označovaný jen jako mauermeister, tj. zednický mistr (nikoli
baumeister, tj. stavitel), byl obviněn, že špatně založil stavbu
Nového (Španělského) sálu. Přivolaná komise potvrdila názor
Englera, který místo podpůrných pilířů, které postavil F., navrhoval
zeď se skarpou (zešikmením). Z 1602 se zachoval odhad
F. prací na Pražském hradě, podle něhož provedl „dva paláce
(sály či trakty), které se začínají u bílé věže nad stájemi, pilíře
u mostu v příkopech, dům, v kterém ptáci jsou, pomoračnice,
ryshaus (slévárna)“.

'''L:''' K. Köpl, Urkunden, Acten, Regesten und Inventare aus dem k. k.
Statthalterei-Archiv in Prag, in: Jahrbuch der Kunstsammlungen des
Allerhöchsten Kaiserhauses XII, 1891, reg. 8300, 8303, s. LXXXIII–
LXXXIV; Z. Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách, 1909,
s. 74–75, 103; F. Kulhánek, Dějiny královského města Nymburka, 1911,
s. 86, 332; Toman 1, s. 230; G. Martinola, Lettere dai paesi tranalpini degli
artisti di Meride e dei villaggi vicini, Bellinzona 1963, s. 177, 190; K. Šmrha,
Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620), in: Umění 24, 1976,
s. 170; M. Vilímková – F. Kašička, Křídlo Španělského sálu ve stavebním
vývoji Pražského hradu, in: Památky a příroda 1, 1976, s. 385–392; tíž,
Stavební změny středního křídla Pražského hradu, in: tamtéž 2, 1977,
s. 133; DČVU 2/1, 1989, s. 160–161, 169; Umělecké památky Prahy 4, 2000,
s. 176, 244, 461; Architekti, s. 180–181; Saur 42, s. 175.

'''P:''' NA, Praha, Stará manipulace B 94/16 III; F 77/1, 2, 5; H 229/2; M 28/7;
S 21/3, 4 (zvláště kart. 2. sv. 5, fol. 159–73; 177–78, 298–317, 175–76);
V-7/12; Archiv hl. m. Prahy, LC 2143, fol. 300 pv; LO 2173, fol. 21b a 22a
(rešerše J. Krčálové).

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:29- Stavař]]

[[Kategorie:1570]]
[[Kategorie:Novazzano]]
[[Kategorie:1634]]
[[Kategorie:Nymburk]]