FOREJT-ALAN Vladislav 8.5.1897-10.10.1974: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FOREJT-Alan Vladislav 8.5.1897-10.10.1974 na FOREJT-ALAN Vladislav 8.5.1897-10.10.1974 bez založení přesměrování)
Řádka 71: Řádka 71:
 
71; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 125, obraz
 
71; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 125, obraz
 
795.
 
795.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/52668 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jiří Martínek
 
Jiří Martínek

Verze z 6. 1. 2019, 10:57

Vladislav FOREJT-ALAN
Narození 8.5.1897
Místo narození Rokycany
Úmrtí 10.10.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55493

FOREJT-ALAN, Vladislav (vl. jm. Forejt), * 8. 5. 1897 Rokycany, † 10. 10. 1974 Praha, cestovatel, žurnalista, účastník 2. odboje

Pocházel z hornické rodiny z Oseka (u Rokycan), otec byl obchodník a později si najal hospodářství na Smíchově (Praha). Rodiče Jan F. a Marie, roz. Lišková, měli ještě dalších šest dětí. F. absolvoval obchodní akademii v Karlíně (Praha), 1917 narukoval do rakousko-uherské armády a bojoval v první světové válce. V bojích o Slovensko (1919) byl raněn. Po demobilizaci marně hledal zaměstnání jak doma, tak po Evropě (Itálie, Francie), neuspěl ani se snahou stát se plavčíkem na zámořské lodi. Poté se rozhodl odjet do USA, kde žil jeho strýc, avšak pro potíže se získáním víza zvolil 1920 cestu do Argentiny, k imigrantům vstřícnější. Při tzv. Neptunově křtu na lodi provázejícím překročení rovníku dostal údajně přezdívku Alan, kterou později připojil ke svému příjmení.

Následně cestoval po státech Jižní Ameriky, dlouho pobýval zejména mezi českými vystěhovalci v Gran Chacu. Živil se většinou námezdní prací – mj. ve stříbrných dolech v Peru a Bolívii, při těžbě ledku v Chile, rýžoval diamanty v brazilském spolkovém státě Mato Grosso, pobýval i v Panamě, Venezuele, Mexiku, na Kubě, v Kanadě. Podobným způsobem žil i po odchodu do USA (lovec kožešin na Aljašce apod.); načas se stal dělníkem u Western Electric Company v Chicagu, kde zároveň studoval večerní univerzitu a začal psát do místních listů.

Po návratu do vlasti (1926) se stal zpravodajem Národních listů, ale ještě dvakrát se za oceán vrátil (1928 s malířem J. A. Kreutzem a znovu na počátku třicátých let, kdy tam jako obchodní agent získal několik zvířat pro tehdy zakládanou pražskou zoo); zážitky zpracoval v cestopisech, které jsou víc než literárně cenné faktograficky. F. popsal i další cesty, mj. dálkovou jízdu českým autem Walter-Junior z Prahy do Iráku a Saúdské Arábie, již absolvoval s B. Pospíšilem (Za karavanou mrtvých, 1938). Vypuknutí druhé světové války ho zastihlo v Alžíru, ale vrátil se domů a nastoupil do redakce Národních listů; po jejich zastavení 1941 se stal spisovatelem z povolání. Spolupracoval s odbojem, během Květnového povstání 1945 byl těžce raněn a následně vyznamenán Československým válečným křížem 1939. V létě 1947 podnikl ještě cestu do USA. Po návratu byl vyzván ke vstupu do KSČ; to však (navzdory údajně nabízeným výhodám) odmítl, následně přestaly vycházet jeho knihy. V důsledku válečného zranění pak žil se statutem invalidního důchodce v Krkonoších (zabýval se bylinkářstvím) a od 1955 v Dobřichovicích (u Prahy).

Podle údajů v matrice přestoupil k církvi československé, ale sňatek s Valerií Šedivou (1947) se konal v děkanském kostele v Praze-Liboci. Pohřben je v Praze na Malvazinkách.

D: Od Kordiller k Mississippi, 1930; Za karavanou mrtvých, 1938; Amerikou s prázdnou kapsou, 1940; Bagdád volá Chicago, 1941; Žlutí křižáci, 1942; Pampa Florida, 1943.

L: OSND 2/1, s. 615; LČL 1, s. 727–728; Svobodné slovo 11. 7. 1992; J. Opatrný, Emigración checa a Argentina en los textos de viajeros y novelas en las primeras cuatro décadas del siglo XX: el caso de V. F. A., in: Emigración centroeuropea a América Latina. 4. Emigración en testimonios y novelas, 2006, s. 33–53.

P: SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Rokycany, kniha 41 (1894–1903), fol. 71; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 125, obraz 795.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek