Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FORGÁCH Anton 6.3.1819-2.4.1885

{{Infobox - osoba
| jméno = Anton FORGÁCH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.3.1819
| místo narození = Bratislava (Slovensko)
| datum úmrtí = 2.4.1885
| místo úmrtí = Halič u Lučence (Slovensko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}
'''FORGÁCH, Anton''', ''* 6. 3. 1819 Bratislava (Slovensko), † 2. 4. 1885 Halič u Lučence (Slovensko), státní úředník, místodržitel''

Pocházel ze starobylé uherské šlechtické rodiny, která své kořeny
hledala v době krále Štěpána I. a je doložena od 13. století;
užívala přídomků podle hradů Ghymes (Gýmeš, též Jelenec
/u Nitry/) a Gács (Halič /u Lučence/). Jako hrabě byl předurčen
k vysokým státním funkcím. Do státních služeb vstoupil
1838 a působil nejprve v uherské dvorské kanceláři, 1842 se
stal prezidentem dikasteria v Rijece (Chorvatsko). 1848 zastával
funkci notáře při vídeňském císařském dvoře a později
se v rámci invazní armády I. F. Paskeviče podílel na vojenské
porážce revoluce v Uhrách. Poté byl pověřen funkcí císařského
komisaře (hlavního župana) v distriktu Prešpurk (dnes Bratislava,
1849) a v distriktu Košice (1851). Ve svém působišti vždy
přispíval k upevnění státní moci. Uherskou opozicí byl za loajalitu
k císařskému dvoru kritizován, jeho kariéře však tento
postup prospíval. 1853–59 zastupoval místodržitele v Čechách,
1859 působil krátce jako sekční šéf rakouského ministerstva
vnitra. Dalším stupněm ve F. úřední kariéře bylo jmenování místodržitelem na Moravě (1860), kde přispěl k posílení německého vlivu zejména v oblasti školství. Podpořil např. výstavbu
nové budovy německé techniky v Brně. Její otevření v říjnu
1860 za účasti arcivévody Karla Ferdinanda a ministra školství
Lva Thuna se stalo významnou politickou událostí. 1860–61,
v době pro habsburskou monarchii velmi citlivé zejména při
řešení národnostních problémů, nastoupil jako nejvyšší představitel
státní správy do funkce místodržitele v Praze. Část české
reprezentace si od jeho příchodu slibovala zlepšení svých politických
vyhlídek a v rozporu s původními proklamacemi odmítajícími
státní úředníky ve volených funkcích podpořila jeho
kandidaturu do českého zemského sněmu. F. byl 1861 zvolen
v kurii městských obcí za pražskou Malou Stranu. (Zvítězil
ještě ve dvou dalších venkovských obvodech, ale přijal mandát
za Prahu.) Jako místodržitel zahájil první schůzi sněmu.
Poslanecký mandát v Čechách si udržel i po odchodu z Prahy
do 1867. 1861–64 vedl uherskou dvorskou kancelář. Do Horních
Uher (Slovensko) se vrátil 1865 jako župan Novohradské
župy, kam patřil i jeho rodový statek. V době po tzv. vyrovnání
a vzniku Rakouska-Uherska zůstal nadále politicky aktivní,
podporoval uherskou liberální stranu F. Deáka, ke které se ovšem
hlásila i řada jeho nepřátel z let 1848–49.

'''L:''' RSN 3, s. 167; OSN 9, s. 364; Wurzbach 11, s. 407–408; BL 1, s. 369;
ÖBL 1, s. 336; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, rejstřík;
J. Kořalka, Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914, 1996, rejstřík;
A. Vyskočil, Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech
1850–1918, 2011, s. 81–82.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Bratislava]]
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Halič u Lučence]]