FORMÁNEK Emanuel 7.10.1869-2.4.1929: Porovnání verzí

Z Personal
(FORMÁNEK_Emanuel_7.10.1869-2.4.1929)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.10.1869
 
| datum narození = 7.10.1869
| místo narození =  
+
| místo narození = Litomyšl
 
| datum úmrtí = 2.4.1929
 
| datum úmrtí = 2.4.1929
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />3- Chemik nebo alchymista<br />16- Farmakolog nebo farmaceut
3- Chemik nebo alchymista
+
16- Farmakolog nebo farmaceut
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emanuel FORMÁNEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310
 +
}}
 +
'''FORMÁNEK, Emanuel''', ''* 7. 10. 1869 Litomyšl, † 2. 4. 1929 Praha, lékařský chemik, toxikolog, pedagog''
  
== Literatura ==
+
Pocházel z rodiny městského lékaře Emanuela F. a Aloisie, roz.
 +
Peřinové. Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem
 +
(1887) studoval medicínu nejprve ve Vídni a posléze na české
 +
univerzitě v Praze, kde 1893 promoval. Již v době studií byl
 +
demonstrátorem Chemického ústavu české lékařské fakulty
 +
(1891–93), poté jeho asistentem (1894–97). Roku 1897 působil
 +
krátce jako městský chemik v Praze (během té doby
 +
podnikl studijní cestu do Německa a Francie), 1897–1918
 +
jako vrchní inspektor Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin
 +
při české univerzitě. 1898 se na české lékařské fakultě
 +
habilitoval z užité lékařské chemie a 1902 mu byla venia legendi
 +
rozšířena o toxikologii. 1903 byl jmenován mimořádným
 +
profesorem, 1913 získal titul a charakter řádného profesora
 +
a 1918 byl jmenován skutečným řádným profesorem.
 +
1917–28 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a od 1926
 +
do konce života též zastupujícím přednostou Farmakologicko-
 +
-farmakognostického ústavu. Velký důraz kladl na spolupráci
 +
ústavu lékařské chemie s klinickými pracovišti. 1923/24 byl
 +
děkanem lékařské fakulty. Od 1910 působil též jako docent
 +
fyziologické chemie a toxikologie na ČVUT. Mimořádný člen
 +
ČAVU (1924).
 +
 
 +
Na počátku vědecké kariéry pokračoval v linii svého učitele
 +
prof. J. Horbaczewského ve výzkumech kyseliny močové, později
 +
se věnoval též problémům vnitřní sekrece, chemie krevního
 +
barviva a resorpce bílkovin. Řadu prací zaměřil na toxikologii
 +
a farmakologii. Preferoval originální experimentální práce
 +
před kompilačními a úvahovými publikacemi. Napsal více než
 +
dvě desítky příspěvků publikovaných časopisecky. Věnoval se
 +
též potravinářské a soudní chemii.
 +
 
 +
1911–18 zasedal jako poslanec říšské rady ve Vídni za národně
 +
sociální stranu, kde se věnoval mj. otázkám vysokých škol.
 +
Zastával významné postavení v organizaci českého a československého
 +
zdravotnictví (člen zemské, po 1918 státní zdravotní
 +
rady, přednosta státního ústavu pro zkoumání léčiv, předseda
 +
kuratoria Státního zdravotního ústavu).
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 430–431; OSND 2/1, s. 618; BSPLF 1, s. 194–195; AČL,
 +
s. 65 (s bibliografií); Universita Karlova v Praze v roce 1928–1929, 1929,
 +
s. 27–28; nekrology, in: Praktický lékař 9, 1929, s. 298–302 (bibliografie);
 +
ČLČ 68, 1929, s. 537–545 (bibliografie); tamtéž 98, 1959, s. 1244;
 +
Farmakoterapeutické zprávy 21, 1975, s. 52–59, 136–142; B. Večerek – J. Taizich,
 +
Výuka chemie na lékařské fakultě pražské university, in: Chemické
 +
listy 70, 1976, s. 1008–1009; ČAVU, s. 107; R. Luft, Parlamentarische
 +
Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft
 +
2, München 2012, s. A 103–105 (s bibliografií a další literaturou).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie);
 +
fond Matriky UK, Matrika I. (1882–1900), p. 263.
 +
 
 +
Petr Svobodný
 
          
 
          
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
Řádka 21: Řádka 72:
  
 
[[Kategorie:1869]]
 
[[Kategorie:1869]]
 +
[[Kategorie:Litomyšl]]
 
[[Kategorie:1929]]
 
[[Kategorie:1929]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 16. 11. 2019, 09:33

Emanuel FORMÁNEK
Narození 7.10.1869
Místo narození Litomyšl
Úmrtí 2.4.1929
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
3- Chemik nebo alchymista
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55506

FORMÁNEK, Emanuel, * 7. 10. 1869 Litomyšl, † 2. 4. 1929 Praha, lékařský chemik, toxikolog, pedagog

Pocházel z rodiny městského lékaře Emanuela F. a Aloisie, roz. Peřinové. Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem (1887) studoval medicínu nejprve ve Vídni a posléze na české univerzitě v Praze, kde 1893 promoval. Již v době studií byl demonstrátorem Chemického ústavu české lékařské fakulty (1891–93), poté jeho asistentem (1894–97). Roku 1897 působil krátce jako městský chemik v Praze (během té doby podnikl studijní cestu do Německa a Francie), 1897–1918 jako vrchní inspektor Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin při české univerzitě. 1898 se na české lékařské fakultě habilitoval z užité lékařské chemie a 1902 mu byla venia legendi rozšířena o toxikologii. 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 získal titul a charakter řádného profesora a 1918 byl jmenován skutečným řádným profesorem. 1917–28 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a od 1926 do konce života též zastupujícím přednostou Farmakologicko- -farmakognostického ústavu. Velký důraz kladl na spolupráci ústavu lékařské chemie s klinickými pracovišti. 1923/24 byl děkanem lékařské fakulty. Od 1910 působil též jako docent fyziologické chemie a toxikologie na ČVUT. Mimořádný člen ČAVU (1924).

Na počátku vědecké kariéry pokračoval v linii svého učitele prof. J. Horbaczewského ve výzkumech kyseliny močové, později se věnoval též problémům vnitřní sekrece, chemie krevního barviva a resorpce bílkovin. Řadu prací zaměřil na toxikologii a farmakologii. Preferoval originální experimentální práce před kompilačními a úvahovými publikacemi. Napsal více než dvě desítky příspěvků publikovaných časopisecky. Věnoval se též potravinářské a soudní chemii.

1911–18 zasedal jako poslanec říšské rady ve Vídni za národně sociální stranu, kde se věnoval mj. otázkám vysokých škol. Zastával významné postavení v organizaci českého a československého zdravotnictví (člen zemské, po 1918 státní zdravotní rady, přednosta státního ústavu pro zkoumání léčiv, předseda kuratoria Státního zdravotního ústavu).

L: OSN 28, s. 430–431; OSND 2/1, s. 618; BSPLF 1, s. 194–195; AČL, s. 65 (s bibliografií); Universita Karlova v Praze v roce 1928–1929, 1929, s. 27–28; nekrology, in: Praktický lékař 9, 1929, s. 298–302 (bibliografie); ČLČ 68, 1929, s. 537–545 (bibliografie); tamtéž 98, 1959, s. 1244; Farmakoterapeutické zprávy 21, 1975, s. 52–59, 136–142; B. Večerek – J. Taizich, Výuka chemie na lékařské fakultě pražské university, in: Chemické listy 70, 1976, s. 1008–1009; ČAVU, s. 107; R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft 2, München 2012, s. A 103–105 (s bibliografií a další literaturou).

P: Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); fond Matriky UK, Matrika I. (1882–1900), p. 263.

Petr Svobodný