FORMÁNEK Václav 23.3.1922-16.10.1985: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 313-314
 
}}
 
}}
 
'''FORMÁNEK, Václav''', ''* 23. 3. 1922 Slaný, † 16. 10. 1985 Praha, historik a teoretik výtvarného umění''
 
'''FORMÁNEK, Václav''', ''* 23. 3. 1922 Slaný, † 16. 10. 1985 Praha, historik a teoretik výtvarného umění''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:36

Václav FORMÁNEK
Narození 23.3.1922
Místo narození Slaný
Úmrtí 16.10.1985
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 313-314
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84166

FORMÁNEK, Václav, * 23. 3. 1922 Slaný, † 16. 10. 1985 Praha, historik a teoretik výtvarného umění

Po gymnazijních studiích v rodišti absolvoval dějiny umění na Filozofické fakultě UK (PhDr. 1949) u profesora A. Matějčka disertací Poznámky k noetice a metodologii dějin umění a krátký konspekt dějin umění doby přechodu k feudalismu na území našeho státu. 1950–55 se jako odborný pracovník kanceláře prezidenta republiky podílel na koordinaci archeologického výzkumu Pražského hradu, 1955–58 byl vedoucím výtvarného odboru ministerstva školství a kultury, 1958–64 vědeckým pracovníkem Kabinetu pro teorii a dějiny umění ČSAV, vedoucím redaktorem periodika Výtvarná práce a místopředsedou Svazu československých výtvarných umělců. 1964–70 přednášel na katedře kulturní politiky Vysoké školy politické ÚV KSČ estetiku, 1966 se habilitoval, z politických důvodů byl 1970 propuštěn. 1971–82 pracoval jako vedoucí oddělení české malby 20. století ve sbírce moderního umění Národní galerie. Ačkoli byl původním zaměřením medievista, změnil za doby působení v Národní galerii badatelskou orientaci a intenzivně se věnoval soudobému výtvarnému umění. V té době připravil řadu výstav českých umělců (F. Doležal, J. Grus, W. Nowak, R. Wiesner, A. Sopr, V. Beneš, O. Blažíček, V. Rabas, E. Filla, M. Salcman, J. Paur, J. Šámal, J. Králík, M. Lacigová, S. Alscher, I. Sainer) a sporadicky i zahraničních (R. Guttuso) a opatřil je katalogy. Podílel se na přípravě velkých tematických výstav, např. Umění a doba – umění dvacátých let, 300 let malířství v Praze (pro Drážďany), Český kubismus (pro Varšavu). Z F. monografií vynikly: Radar. Anatomie tvůrčí skupiny (1971, část nákladu sešrotována), kam se promítly obrodné tendence šedesátých let; Ada Novák (1972); Václav Karel (1977); Vilém Nowak (1978); Karel Kuneš (1979); Josef Lada (1981); Vilma Vrbová-Kotrbová (1987). Z historického díla neztratil svoji hodnotu především výklad a popularizace odkazu českoněmeckého malíře W. Nowaka.

L: SČSVU 2, s. 281; NEČVUD, s. 210; V. Procházka, Rozloučení s V. F., in: Umění 34, 1986, s. 463–464.

Martin Kučera