FORMANOVÁ Eva 31.7.1910-6.12.1980: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 6.12.1980
 
| datum úmrtí = 6.12.1980
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel
+
| povolání = 64- Překladatel<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  

Verze z 12. 11. 2017, 19:31

Eva FORMANOVÁ
Narození 31.7.1910
Místo narození Jihlava
Úmrtí 6.12.1980
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69332

FORMANOVÁ, Eva (roz. Syslová), * 31. 7. 1910 Jihlava, † 6. 12. 1980 Praha, překladatelka

Narodila se v rodině bankovního úředníka. V Praze studovala na reálném gymnáziu, avšak v kvartě přestoupila na herecký obor Státní konzervatoře. 1926 se stala elévkou činohry Městského divadla v Plzni. 1928–30 studovala v jazykových kursech pro žáky reálných gymnázií francouzštinu a angličtinu a externě moderní filologii na Filozofické fakultě UK. 1930 se provdala za úspěšného advokáta JUDr. Pavla F., který v mládí publikoval verše pod pseudonymem Auriga např. v revui Cesta. Začínala jako nakladatelská lektorka a časopisecká překladatelka a recenzentka, od 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech, pro něž její manžel pracoval jako právní zástupce. 1948–52 žila rodina nuceně v Karlových Varech, kde F. pracovala v zahradnictví. Po manželově předčasné smrti se 1952 vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce Československého rozhlasu, od poloviny šedesátých let jako překladatelka z povolání. Překládala z němčiny, francouzštiny a angličtiny.

Od třicátých let pracovala pro řadu periodik, např. pro ELK, Literární noviny, Čteme, Lumír, Rozhledy, Řád, Venkov. 1939 publikovala v Lumíru novelu Malá radost Antonína Třebenky a knižně vydala psychologickou novelu Poražený. Její dramatický pokus Cizinka uvedl E. F. Burian na jevišti D 41. Za protektorátu překládala dramata a prózy z němčiny (G. Hauptmann, H. Bahr, R. Billinger, P. Ernst aj.), po válce z angličtiny (J. Hilton) a francouzštiny (J. Anouilh, A. Maurois). V druhé, vrcholné fázi své aktivity se soustředila především na francouzskou prózu (G. Bernanos, T. Gautier, G. Flaubert, F. Mauriac) a uměnovědu (A. Maillol, Rozhovory o umění; monografie o Le Corbusierovi a P. Gauguinovi; 1. a 4. svazek Laroussovy encyklopedie Umění a lidstvo). Její stylisticky i jazykově moderní převody vynikaly jak precizností přetlumočení, tak vysokou mírou literární kvality a širokým kulturním rozhledem.

L: LČL 1, s. 730–731; J. Schreiberová, E. F. (31. 7. 1910 – 6. 12. 1980), in: Literární archiv 29, 1997, s. 244–246; http://www.obecprekladatelu.cz/_ftp/DUP/F/FormanovaEva.htm (stav k 13. 5. 2014).

P: LA PNP, Praha, E. F. (inventář J. Schreiberová, 1995).

Martin Kučera