FORMAN Werner 13.1.1921-13.2.2010: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 13.2.2010
 
| datum úmrtí = 13.2.2010
 
| místo úmrtí = Londýn (Velká Británie)
 
| místo úmrtí = Londýn (Velká Británie)
| povolání = 87- Fotograf
+
| povolání = 87- Fotograf<br />85- Filmař nebo filmový podnikatel
85- Filmař nebo filmový podnikatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 309
 
}}
 
}}
 
'''FORMAN, Werner''', ''* 13. 1. 1921 Praha, † 13. 2. 2010 Londýn (Velká Británie), fotograf, filmový dokumentarista, popularizátor orientalistiky, účastník 2. odboje''
 
'''FORMAN, Werner''', ''* 13. 1. 1921 Praha, † 13. 2. 2010 Londýn (Velká Británie), fotograf, filmový dokumentarista, popularizátor orientalistiky, účastník 2. odboje''

Verze z 16. 11. 2019, 09:32

Werner FORMAN
Narození 13.1.1921
Místo narození Praha
Úmrtí 13.2.2010
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Povolání 87- Fotograf
85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 309
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81371

FORMAN, Werner, * 13. 1. 1921 Praha, † 13. 2. 2010 Londýn (Velká Británie), fotograf, filmový dokumentarista, popularizátor orientalistiky, účastník 2. odboje

Bratr Bedřicha F. (1919–1985). Od dětství projevoval podobně jako bratr velký zájem o výtvarné umění, především o fotografii. Už v patnácti letech začal spolupracovat s Československými aeroliniemi, pro které pořizoval až do počátku okupace ČSR nacistickým Německem fotodokumentaci letadel i provozu pražského letiště. Současně se vzdělával převážně soukromě v orientalistice a cestoval. Po vyhlášení protektorátu se zapojil do odbojové práce. Poté co gestapo odhalilo odbojovou skupinu, pro kterou pracoval (1942), se mu podařilo zmizet pod falešnou identitou do Německa v rámci tzv. totálního nasazení. Dva roky vykonával nucené práce v Mnichově; vážně onemocněl spálou. Bratr Bedřich se za ním po zprávě o jeho nemoci vypravil a objevil ho v márnici, kam byl jako mrtvý převezen. Překvapivě se mu podařilo F. vzkřísit a odvézt zpět do Prahy. Zbytek války strávil F. jako židovský míšenec v koncentračních táborech, kterým se nevyhnuli ani bratr a rodiče. 1945–47 působil jako vedoucí fotograf pro misi UNRRA. Poté se stal fotografem výtvarníkem částečně ve svobodném povolání, částečně pracoval pro různá domácí i zahraniční nakladatelství a dokumentární film. Zajišťoval také fotografickou část populárněvědeckého časopisu Nový Orient. Soustavně zdokonaloval technické podmínky své tvorby řadou vynálezů a zlepšení. F. patenty využívané v polygrafickém průmyslu při zpracování fotografického a filmového materiálu byly přijaty ve třiadvaceti zemích.

Hlavní F. zájem směřoval ke zpřístupnění a popularizaci mimoevropských civilizací, jejich dějin a kulturního dědictví v západním světě. Spolu s bratrem Bedřichem připravil a vydal v mnoha jazycích řadu publikací, ve kterých F. zabezpečoval především fotografickou část, společně organizovali také řadu výstav v Praze, zejména v Náprstkově a Uměleckoprůmyslovém muzeu, točil rovněž dokumentární filmy. Nejčastějšími náměty F. tvorby a současně také cílem jeho cest byly Dálný východ, Čína, Japonsko, Indie, starověký Egypt a Mezopotámie, Afrika apod. Fotografoval památky v padesáti pěti zemích světa. Nevyhýbal se ani evropským historickým a kulturněhistorickým tématům. V Paříži a v Belgii vystavoval série fotografií umělecké tvorby A. Rodina a A. Bourdella. Knižně vydal mj. Pravěké umění (spoluautor J. Poulík, 1956) nebo Parthenónský vlys (1959). Od 1968 žil F. v Londýně, spolupráci s bratrem i s dalšími českými odborníky však nepřerušil. Připravoval publikace pro londýnské nakladatelské domy Thames & Hudson, Weidenfeld & Nicolson a od poloviny sedmdesátých let zejména pro Orbis Publishing. Spolu s Bedřichem F. získal za svou tvorbu řadu ocenění (např. nejlepší výtvarná kniha NDR, 1956; nejkrásnější kniha ČSR, 1958; Grand Prix EXPO ’58, Brusel, 1958, zlatá medaile, São Paulo, 1963). Celkem vydal samostatně nebo jako spoluautor kolem osmdesáti knižních publikací. 1997 uspořádalo Národní muzeum v Praze výstavu Kouzlo starého Egypta: umění čtyř tisíciletí ve fotografii Wernera Formana.

D: výběr: Čínské umění, 1954 (též anglický, francouzský, německý a finský překlad, 1954; s L. Hájkem); Exotic Art, London 1956 (s Bedřichem F.); Primitive Japanese Woodcuts, Frankfurt am Main, 1957; Umění čtyř světadílů z českých sbírek mimoevropského umění 1–2, 1956, 1957 (s Bedřichem F.); Ve stínu pyramid – Egypt v době Staré říše, London, 1986 (s J. Málkem); Život starých Egypťanů, London 1994 (též anglicky, německy, francouzsky, 1994, s E. Strouhalem); Posmrtný život na Nilu, London 1996 (s S. Quirkem); www.werner-forman-archiv.com (fotografie, stav k 11. 11. 2014).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 199–200; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 140–141 (se soupisem díla); SČSVU 2, s. 280; nekrolog, in: Times on Line, 26. 2. 2010; W. F., in: http://cs.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); www.werner-forman-archive.com (stav k 11. 11. 2014).

Pavla Vošahlíková