Verze z 16. 11. 2019, 09:37, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FORMÁNEK Zdeněk 15.12.1889-17.5.1962

Z Personal
Zdeněk FORMÁNEK
Narození 15.12.1889
Místo narození Kouřim
Úmrtí 17.5.1962
Místo úmrtí Madrid (Španělsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 314
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138468

FORMÁNEK, Zdeněk, * 15. 12. 1889 Kouřim, † 17. 5. 1962 Madrid (Španělsko), diplomat

Otec Hynek F. (* 1858) byl advokátem. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové (1908) F. vystudoval právnickou fakultu české univerzity (JUDr. 1914); nastoupil u otce jako koncipient, 1915–18 sloužil v rakouské armádě, 1918–19 v armádě československé. Krátce působil v zemské politické správě, 1920 přešel do diplomatických služeb. Působil nejprve na generálním konzulátu v Hamburku, 1925–28 v mezinárodněprávním oddělení ministerstva. V březnu 1928 přešel na československou legaci v Madridu, 1933 se stal (po odvolání V. Kybala) chargé d’affaires ad interim. V lednu 1938 se vrátil do Prahy na ministerstvo. Po okupaci odcestoval z protektorátu, dal se do služeb zahraničního odboje a 1940 se díky svým dobrým stykům s Frankovým režimem dostal opět do Španělska; mj. se mu podařilo přepravit z Francie do Británie část československých vojáků a díky jeho úsilí začala španělská vláda uznávat československé pasy. V červnu 1944 byl opět Španělskem uznán za legálního vyslance ČSR; sloužil až do přerušení vzájemných diplomatických vztahů v lednu 1946. Poté se vrátil na ministerstvo zahraničí; po únoru 1948 byl odeslán na dovolenou s čekatelným a následně propuštěn. Záhy nato emigroval do Španělska. V Madridu působil jako zástupce Rady svobodného Československa, ocital se však ve stálých sporech s paralelně v zemi působící slovenskou emigrací. Po jeho smrti převzala vedení exilového zastoupení manželka Eugenie Seifertová- Zvěřinová, znovu provdaná de Chauporcin; v úřadě setrvala do 1970, kdy rezignovala.

L: Pejskar 1, s. 111; F. Vurm, Československo-španělské vztahy v letech 1945–1975 (diplomová práce FF UK, Praha, 2006, passim); J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, Biografický slovník československých diplomatů (1918–1992), 2013, s. 65–66.

P: Archiv UK, Praha, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1388.

Jindřich Dejmek