FORST František 2.6.1891-12.4.1960: Porovnání verzí
(FORST_František_2.6.1891-12.4.1960) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1891 | | datum narození = 2.6.1891 | ||
− | | místo narození = Švabín | + | | místo narození = Švabín (dnes Zbiroh) |
| datum úmrtí = 12.4.1960 | | datum úmrtí = 12.4.1960 | ||
| místo úmrtí = Příbram | | místo úmrtí = Příbram | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FORST, František''', ''* 2. 6. 1891 Švabín (dnes Zbiroh), † 12. 4. 1960 Příbram, hudební skladatel, dirigent'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z kantorské rodiny '''Jana F.''' (* 17. 5. 1859 Krchleby | ||
+ | /u Čáslavi/, † 18. 9. 1946 Příbram). Otec absolvoval pražský | ||
+ | učitelský ústav, poté působil v Hořovicích a ve Švabíně. 1893 | ||
+ | se stal ředitelem kůru na Svaté Hoře u Příbrami, kde se zasloužil | ||
+ | o rozkvět chrámové hudby. Zanechal v rukopise řadu | ||
+ | církevních skladeb. Patřil současně k významným včelařským | ||
+ | odborníkům a organizátorům plemenného chovu včel v českých | ||
+ | zemích. Inspiroval se ve Švýcarsku, o tamním chovu informoval | ||
+ | 1907–08 v časopise ''Český včelař'', překládal odbornou | ||
+ | literaturu, publikoval na stránkách odborného tisku. | ||
+ | |||
+ | F. vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích, složil | ||
+ | státní zkoušky z hudby, krátce se také věnoval skladbě jako žák | ||
+ | L. Janáčka a V. Nováka. 1920–24 žil v Hořovicích, kde působil | ||
+ | jako učitel a sbormistr pěveckého sdružení, poté se uplatnil | ||
+ | jako profesor učitelského ústavu v Příbrami, a to až do 1951. | ||
+ | Současně vedl tamní městskou hudební školu a byl jmenován | ||
+ | čestným členem a dirigentem Příbramské filharmonie, která | ||
+ | se pod jeho vedením úspěšně rozvíjela. Komponoval rovněž | ||
+ | skladby různých žánrů: chrámové (''Korunovační mše'', ''Stabat'' | ||
+ | ''Mater'', ''Requiem''), sborové, estrádní, věnoval se i hudebním doprovodům | ||
+ | a úpravám. Od 1924 přispíval do ''Podbrdského kraje'' | ||
+ | a ''Zpravodaje''. Některé jeho skladby vyšly tiskem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: orchestrální skladby: Předehra k pohádce, 1920; Svatební suita, | ||
+ | 1921; Tři estrádní polky, 1955; komorní: Miniatury pro housle a klavír, 1925; | ||
+ | písně: Hornické písně, 1925; Volání z dálek, 1931; instruktivní: 24 progresivní | ||
+ | etudy pro housle, 1923; 500 národních i umělých písní pro školy | ||
+ | národní, 1937. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Jan F.: HS 1, s. 341; Hudební Příbramsko, 1940, F. Teska (ed.), s. 27–28; | ||
+ | V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského | ||
+ | regionu, 2001, s. 71; Koleška Dodatky, s. 77; L. Skala, Naši předchůdci 1, | ||
+ | 1993, s. 114. František F.: HS 1, s. 340–341 (se soupisem skladeb a literatury); | ||
+ | V. Trantina, c. d., s. 70–71; J. Němeček, Hudební Příbram, in: Vlastivědný | ||
+ | sborník Podbrdska 1, 1966, s. 157 (se soupisem skladeb); F. Stárek, Slovník | ||
+ | českých sbormistrů 1, 1982, s. 119; J. Burda, Skladatel F. F., in: Příbramský | ||
+ | deník 4, 1996, č. 137, s. 13; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 14. 3. 2014). | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Zbiroh]] |
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
[[Kategorie:Příbram]] | [[Kategorie:Příbram]] |
Verze z 12. 11. 2017, 19:41
František FORST | |
Narození | 2.6.1891 |
---|---|
Místo narození | Švabín (dnes Zbiroh) |
Úmrtí | 12.4.1960 |
Místo úmrtí | Příbram |
Povolání | 77- Hudební skladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55519 |
FORST, František, * 2. 6. 1891 Švabín (dnes Zbiroh), † 12. 4. 1960 Příbram, hudební skladatel, dirigent
Pocházel z kantorské rodiny Jana F. (* 17. 5. 1859 Krchleby /u Čáslavi/, † 18. 9. 1946 Příbram). Otec absolvoval pražský učitelský ústav, poté působil v Hořovicích a ve Švabíně. 1893 se stal ředitelem kůru na Svaté Hoře u Příbrami, kde se zasloužil o rozkvět chrámové hudby. Zanechal v rukopise řadu církevních skladeb. Patřil současně k významným včelařským odborníkům a organizátorům plemenného chovu včel v českých zemích. Inspiroval se ve Švýcarsku, o tamním chovu informoval 1907–08 v časopise Český včelař, překládal odbornou literaturu, publikoval na stránkách odborného tisku.
F. vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích, složil státní zkoušky z hudby, krátce se také věnoval skladbě jako žák L. Janáčka a V. Nováka. 1920–24 žil v Hořovicích, kde působil jako učitel a sbormistr pěveckého sdružení, poté se uplatnil jako profesor učitelského ústavu v Příbrami, a to až do 1951. Současně vedl tamní městskou hudební školu a byl jmenován čestným členem a dirigentem Příbramské filharmonie, která se pod jeho vedením úspěšně rozvíjela. Komponoval rovněž skladby různých žánrů: chrámové (Korunovační mše, Stabat Mater, Requiem), sborové, estrádní, věnoval se i hudebním doprovodům a úpravám. Od 1924 přispíval do Podbrdského kraje a Zpravodaje. Některé jeho skladby vyšly tiskem.
D: výběr: orchestrální skladby: Předehra k pohádce, 1920; Svatební suita, 1921; Tři estrádní polky, 1955; komorní: Miniatury pro housle a klavír, 1925; písně: Hornické písně, 1925; Volání z dálek, 1931; instruktivní: 24 progresivní etudy pro housle, 1923; 500 národních i umělých písní pro školy národní, 1937.
L: Jan F.: HS 1, s. 341; Hudební Příbramsko, 1940, F. Teska (ed.), s. 27–28; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 71; Koleška Dodatky, s. 77; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 114. František F.: HS 1, s. 340–341 (se soupisem skladeb a literatury); V. Trantina, c. d., s. 70–71; J. Němeček, Hudební Příbram, in: Vlastivědný sborník Podbrdska 1, 1966, s. 157 (se soupisem skladeb); F. Stárek, Slovník českých sbormistrů 1, 1982, s. 119; J. Burda, Skladatel F. F., in: Příbramský deník 4, 1996, č. 137, s. 13; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 14. 3. 2014).
Marie Makariusová