FORTNER Ludwig 15.5.1797-13.8.1872: Porovnání verzí
(FORTNER_Ludwig_15.5.1797-13.8.1872) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Ludwig FORTNER | | jméno = Ludwig FORTNER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 15.5.1797 | + | | datum narození = 15.5.1797 (datum křtu) |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 13.8.1872 | | datum úmrtí = 13.8.1872 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 321 |
+ | }} | ||
+ | '''FORTNER, Ludwig''', ''* 15. 5. 1797 (datum křtu) Praha, † 13. 8. 1872 Vídeň (Rakousko), stříbrník, cizelér'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem významného stříbrníka Josefa F., který měl dílnu | ||
+ | ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. Uměleckému řemeslu | ||
+ | se vyučil u otce, 1819 se stal mistrem. Zprvu podnikal | ||
+ | společně s ním, později si otevřel vlastní dílnu na Malé Straně | ||
+ | a 1856 ji přenesl do Vídně, kde získal značné množství zakázek. | ||
+ | 1810–14 studoval malbu na pražské akademii. Brzy začal | ||
+ | získávat ceny za stříbrné dekorativní plastiky v historickém stylu | ||
+ | podle P. P. Rubense ''(Jezdec)'', B. Thorvaldsena ''(Křest Kristův)'' | ||
+ | nebo P. Fiamminga ''(Matka s dítětem, Dvě spící děti)''. Thorvaldsenovým | ||
+ | dílem se inspiroval při výzdobě předmětů denní | ||
+ | i liturgické potřeby. 1828–36 pravidelně s úspěchem obesílal | ||
+ | průmyslové výstavy. Z jeho signovaných prací se v Praze dochovaly | ||
+ | např. dvě cukřenky, v ohni zlacený kalich, novogotický | ||
+ | tepaný pohár, monstrance v kostelech sv. Voršily a Panny Marie | ||
+ | Vítězné, mešní kalich v kostele sv. Josefa aj. | ||
+ | |||
+ | Vynikajícím stříbrníkem, zlatníkem a cizelérem byl i jeho | ||
+ | mladší bratr '''Andreas Josef F.''' (* 16. 6. 1809 Praha, † 14. 3. | ||
+ | 1862 Mnichov /Německo/), rovněž vyučený u otce, jehož novoměstskou | ||
+ | dílnu 1827 po jeho smrti převzal. I on studoval | ||
+ | 1828–32 na pražské akademii malbu a zprvu se uplatnil jako | ||
+ | litograf ''(Kristus mezi učenci, Svatá Rozálie)''. Maloval i náboženské | ||
+ | náměty ''(Vyzvání k útěku do Egypta, Scéna z osvobozeného'' | ||
+ | ''Jeruzaléma, Bořivojův křest, Smrt Aronova)''. Mnohem většího | ||
+ | ohlasu však dosáhl pracemi ve stříbře a zlatě, výjimečně v mědi. | ||
+ | Získal několik cen, 1832 první cenu za kopii ''Venuše medicejské''. | ||
+ | Od léta 1840 se usadil v Mnichově, kde se zasloužil o rozvoj | ||
+ | uměleckého řemesla, 1850 podnikl studijní cestu do Francie | ||
+ | a Anglie. Proslavil se zejména jako autor šperků a ozdobných | ||
+ | předmětů, např. výzbroje a loveckého náčiní svob. pána Frankensteina, | ||
+ | poháru pro Františka ml. hraběte Thuna, váz, lamp | ||
+ | apod. Pracoval i na dvorních zakázkách pro bavorského krále | ||
+ | Ludvíka I. a korunního prince Maxmiliána. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 26, s. 380; ADB 7, s. 193–194; OSN 9, s. 395; Thieme-Becker | ||
+ | 11, s. 229–230; MSN 2, s. 806; Toman 1, s. 232; NEČVU 1, s. 185; BL | ||
+ | 1, s. 372. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Pfarre St. Augustin (Wien 1.), Sterbebuch 1863–1886, fol. 97. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1797]] | [[Kategorie:1797]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:45
Ludwig FORTNER | |
Narození | 15.5.1797 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 13.8.1872 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 321 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55550 |
FORTNER, Ludwig, * 15. 5. 1797 (datum křtu) Praha, † 13. 8. 1872 Vídeň (Rakousko), stříbrník, cizelér
Byl synem významného stříbrníka Josefa F., který měl dílnu ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. Uměleckému řemeslu se vyučil u otce, 1819 se stal mistrem. Zprvu podnikal společně s ním, později si otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a 1856 ji přenesl do Vídně, kde získal značné množství zakázek. 1810–14 studoval malbu na pražské akademii. Brzy začal získávat ceny za stříbrné dekorativní plastiky v historickém stylu podle P. P. Rubense (Jezdec), B. Thorvaldsena (Křest Kristův) nebo P. Fiamminga (Matka s dítětem, Dvě spící děti). Thorvaldsenovým dílem se inspiroval při výzdobě předmětů denní i liturgické potřeby. 1828–36 pravidelně s úspěchem obesílal průmyslové výstavy. Z jeho signovaných prací se v Praze dochovaly např. dvě cukřenky, v ohni zlacený kalich, novogotický tepaný pohár, monstrance v kostelech sv. Voršily a Panny Marie Vítězné, mešní kalich v kostele sv. Josefa aj.
Vynikajícím stříbrníkem, zlatníkem a cizelérem byl i jeho mladší bratr Andreas Josef F. (* 16. 6. 1809 Praha, † 14. 3. 1862 Mnichov /Německo/), rovněž vyučený u otce, jehož novoměstskou dílnu 1827 po jeho smrti převzal. I on studoval 1828–32 na pražské akademii malbu a zprvu se uplatnil jako litograf (Kristus mezi učenci, Svatá Rozálie). Maloval i náboženské náměty (Vyzvání k útěku do Egypta, Scéna z osvobozeného Jeruzaléma, Bořivojův křest, Smrt Aronova). Mnohem většího ohlasu však dosáhl pracemi ve stříbře a zlatě, výjimečně v mědi. Získal několik cen, 1832 první cenu za kopii Venuše medicejské. Od léta 1840 se usadil v Mnichově, kde se zasloužil o rozvoj uměleckého řemesla, 1850 podnikl studijní cestu do Francie a Anglie. Proslavil se zejména jako autor šperků a ozdobných předmětů, např. výzbroje a loveckého náčiní svob. pána Frankensteina, poháru pro Františka ml. hraběte Thuna, váz, lamp apod. Pracoval i na dvorních zakázkách pro bavorského krále Ludvíka I. a korunního prince Maxmiliána.
L: Wurzbach 26, s. 380; ADB 7, s. 193–194; OSN 9, s. 395; Thieme-Becker 11, s. 229–230; MSN 2, s. 806; Toman 1, s. 232; NEČVU 1, s. 185; BL 1, s. 372.
P: Pfarre St. Augustin (Wien 1.), Sterbebuch 1863–1886, fol. 97.
Martin Kučera