FOTT Bohuslav 12.9.1908-7.10.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(FOTT_Bohuslav_12.9.1908-7.10.1976)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Bohuslav FOTT
 
| jméno = Bohuslav FOTT
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fott Bohuslav portret.jpg
 
| datum narození = 12.9.1908
 
| datum narození = 12.9.1908
 
| místo narození = Příbram
 
| místo narození = Příbram
 
| datum úmrtí = 7.10.1976
 
| datum úmrtí = 7.10.1976
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik
+
| povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuslav FOTT
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 324
 +
}}
 +
'''FOTT, Bohuslav''', ''* 12. 9. 1908 Příbram, † 7. 10. 1976 Praha, botanik''
 +
 
 +
Studoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po dokončení
 +
studia (RNDr. 1932) krátce pracoval jako nehonorovaný
 +
asistent botaniky na fakultě, od 1934 jako středoškolský profesor
 +
na českém matičním gymnáziu v Děčíně, po německém
 +
záboru města vystřídal v Praze několik náhradních zaměstnání.
 +
Až 1945 se vrátil na Přírodovědeckou fakultu UK, kde se
 +
1949 habilitoval pro kryptogamologii a 1954 se stal vedoucím
 +
katedry botaniky, kterou vedl až do 1970; profesorem
 +
byl jmenován 1956, o rok později obhájil titul doktora biologických
 +
věd. V padesátých letech byl krátce i proděkanem
 +
tehdejší Biologické fakulty UK. Byl považován za vědce světové
 +
úrovně a jednoho z nejpřednějších českých botaniků své doby,
 +
o čemž svědčí i dlouhá řada nekrologů v našich i zahraničních
 +
časopisech. Byl též čestným místopředsedou mezinárodního
 +
botanického kongresu v Edinburghu 1964.
 +
 
 +
Obsáhlé F. vědecké dílo je věnováno studiu různých skupin
 +
řas, kde dosáhl pozoruhodných úspěchů. Podařilo se mu zjistit
 +
sexualitu zlatých řas (chrysomonád) či objasnit funkci vakuolárního
 +
aparátu chloromonád, jejichž strukturou se podrobně
 +
zabýval. Těžiště jeho výzkumu patří do řádu Tetrasporales
 +
(součást zelených řas), o němž vydal monografii 1972 ve Stuttgartu.
 +
Monografii významného rodu zelených řas Chlorella
 +
zpracoval společně se svou žákyní M. Novákovou (1969). F. se
 +
přitom nezabýval pouze strukturou studovaných objektů, ale
 +
přihlížel i k různým otázkám ekologického a praktického charakteru;
 +
navrhl tak využití kultur dvou rodů bičíkovců k testování
 +
toxicity odpadních vod a zdůraznil význam neustonu pro
 +
produkční biologii rybníků. Dosažený stav poznání předmětu
 +
algologických studií shrnul v obsáhlé syntetické práci ''Sinice''
 +
''a řasy'' (1956, 2. vyd. 1967), jejíž německá verze ''Algenkunde''
 +
byla vydána rovněž dvakrát v prestižním vědeckém nakladatelství
 +
G. Fischer v Jeně (1959, 2. vyd. 1971). Své pojetí taxonomie
 +
řas založil na koncepci samostatného vývoje jednotlivých skupin řas, jenž se vyznačuje zákonitou posloupností organizačních stupňů (tento princip navrhl poprvé pražský německý
 +
algolog A. Pascher).
 +
 
 +
F. se podařilo inspirovat řadu svých studentů k vědecké práci,
 +
a vytvořit tak v Praze významnou algologickou školu, jejíž výsledky
 +
představil 1969 ve sborníku ''Studies in phycology''. Tato
 +
škola kromě základního výzkumu věnovala značnou pozornost
 +
praktickým otázkám aplikovaného charakteru (ekologie, produkční
 +
biologie, bioindikace) a získala dobrou mezinárodní
 +
pověst. F. a jeho žáci publikovali či publikují v prestižních botanických
 +
časopisech v zahraničí, sám F. byl pro rok 1962 zvolen
 +
prezidentem International Phycological Society (anglický termín
 +
phycology nahrazuje český a německý výraz pro algologii).
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 200; Z. Cyrus – T. Kalina,
 +
Prof. RNDr. B. F., DrSc. – 60 let, in: Preslia 40, 1968, s. 427–434 (se
 +
soupisem díla); T. Kalina – O. Lhotský, in: tamtéž 49, 1977, s. 283–285;
 +
A. Sládečková – V. Sládeček, Zemřel prof. RNDr. B. F., DrSc., in: Živa 25,
 +
1977, č. 3, s. 101; MČE 2, s. 488; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
 +
1920–1980, 1981, s. 21–22; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 109.
 +
 
 +
Jan Janko
  
== Literatura ==
 
ČBS, 151; Janko 557; Tomeš I, 331; Živa, r. 25; č. 3., 1977, s. 101; Příbram, 72;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]

Aktuální verze z 12. 10. 2020, 10:38

Bohuslav FOTT
Narození 12.9.1908
Místo narození Příbram
Úmrtí 7.10.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání 6- Botanik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 324
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55564

FOTT, Bohuslav, * 12. 9. 1908 Příbram, † 7. 10. 1976 Praha, botanik

Studoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po dokončení studia (RNDr. 1932) krátce pracoval jako nehonorovaný asistent botaniky na fakultě, od 1934 jako středoškolský profesor na českém matičním gymnáziu v Děčíně, po německém záboru města vystřídal v Praze několik náhradních zaměstnání. Až 1945 se vrátil na Přírodovědeckou fakultu UK, kde se 1949 habilitoval pro kryptogamologii a 1954 se stal vedoucím katedry botaniky, kterou vedl až do 1970; profesorem byl jmenován 1956, o rok později obhájil titul doktora biologických věd. V padesátých letech byl krátce i proděkanem tehdejší Biologické fakulty UK. Byl považován za vědce světové úrovně a jednoho z nejpřednějších českých botaniků své doby, o čemž svědčí i dlouhá řada nekrologů v našich i zahraničních časopisech. Byl též čestným místopředsedou mezinárodního botanického kongresu v Edinburghu 1964.

Obsáhlé F. vědecké dílo je věnováno studiu různých skupin řas, kde dosáhl pozoruhodných úspěchů. Podařilo se mu zjistit sexualitu zlatých řas (chrysomonád) či objasnit funkci vakuolárního aparátu chloromonád, jejichž strukturou se podrobně zabýval. Těžiště jeho výzkumu patří do řádu Tetrasporales (součást zelených řas), o němž vydal monografii 1972 ve Stuttgartu. Monografii významného rodu zelených řas Chlorella zpracoval společně se svou žákyní M. Novákovou (1969). F. se přitom nezabýval pouze strukturou studovaných objektů, ale přihlížel i k různým otázkám ekologického a praktického charakteru; navrhl tak využití kultur dvou rodů bičíkovců k testování toxicity odpadních vod a zdůraznil význam neustonu pro produkční biologii rybníků. Dosažený stav poznání předmětu algologických studií shrnul v obsáhlé syntetické práci Sinice a řasy (1956, 2. vyd. 1967), jejíž německá verze Algenkunde byla vydána rovněž dvakrát v prestižním vědeckém nakladatelství G. Fischer v Jeně (1959, 2. vyd. 1971). Své pojetí taxonomie řas založil na koncepci samostatného vývoje jednotlivých skupin řas, jenž se vyznačuje zákonitou posloupností organizačních stupňů (tento princip navrhl poprvé pražský německý algolog A. Pascher).

F. se podařilo inspirovat řadu svých studentů k vědecké práci, a vytvořit tak v Praze významnou algologickou školu, jejíž výsledky představil 1969 ve sborníku Studies in phycology. Tato škola kromě základního výzkumu věnovala značnou pozornost praktickým otázkám aplikovaného charakteru (ekologie, produkční biologie, bioindikace) a získala dobrou mezinárodní pověst. F. a jeho žáci publikovali či publikují v prestižních botanických časopisech v zahraničí, sám F. byl pro rok 1962 zvolen prezidentem International Phycological Society (anglický termín phycology nahrazuje český a německý výraz pro algologii).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 200; Z. Cyrus – T. Kalina, Prof. RNDr. B. F., DrSc. – 60 let, in: Preslia 40, 1968, s. 427–434 (se soupisem díla); T. Kalina – O. Lhotský, in: tamtéž 49, 1977, s. 283–285; A. Sládečková – V. Sládeček, Zemřel prof. RNDr. B. F., DrSc., in: Živa 25, 1977, č. 3, s. 101; MČE 2, s. 488; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 1920–1980, 1981, s. 21–22; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 109.

Jan Janko