FOUSEK František 1.7.1889-?1949: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FOUSEK František 1.7.1889-?1948 na FOUSEK František 1.7.1889-?1949 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 326-327
 
}}
 
}}
 
'''FOUSEK, František''', ''* 1. 7. 1889 Rozsochatec (u Chotěboře), † po 1948 Caracas (Venezuela), právník, národohospodář, novinář''
 
'''FOUSEK, František''', ''* 1. 7. 1889 Rozsochatec (u Chotěboře), † po 1948 Caracas (Venezuela), právník, národohospodář, novinář''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:50

František FOUSEK
Narození 1.7.1889
Místo narození Rozsochatec (u Chotěboře)
Úmrtí po 1948
Místo úmrtí Caracas (Venezuela)
Povolání 74- Architekt
19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 326-327

FOUSEK, František, * 1. 7. 1889 Rozsochatec (u Chotěboře), † po 1948 Caracas (Venezuela), právník, národohospodář, novinář

1909 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze; 1909–13 vystudoval práva na české univerzitě v Praze, kde byl 1914 promován doktorem práv. 1923 si zřídil v Praze vlastní advokátní kancelář specializovanou na hospodářsko-právní agendu. 1919–32 redaktor hospodářské rubriky Národních listů, kde vynikl jako znalec burzovní problematiky a stoupenec Rašínovy deflační politiky; 1924 spoluzakladatel a 1924–38 spoluvydavatel revue Hospodářská politika, v níž soustavně publikoval své články a glosy; 1923–38 spolupracovník týdeníku Demokratický střed. Člen správní rady a 1939 krátce ředitel České eskontní banky. 1945–48 místopředseda správní rady Živnostenské banky. Od studentských let do 1918 člen realistické strany, 1918–35 člen Československé národní demokracie, představitel frakce kolem Demokratického středu, po určitou dobu člen předsednictva strany. Autor třídílné Příručky ke čtení burzovních a obchodních zpráv v denním tisku (1922), publikace Plus a minus pražské peněžní burzy (1927) a monografie Československé politické strany a hospodářství (1938). Po únorovém převratu 1948 emigroval do Jižní Ameriky; působil jako advokát ve venezuelském Caracasu a přispíval do československých exilových periodik.

L: MSN 2, s. 824; OSND 2/1, s. 657; Slovník národohospodářský, sociální a politický 2, 1931, s. 278; ČsB 1, nestr.

Josef Tomeš