FOUSEK Jan 24.6.1892-16.6.1980: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jan FOUSEK
 
| jméno = Jan FOUSEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fousek Jan portret.jpg
 
| datum narození = 24.6.1892
 
| datum narození = 24.6.1892
 
| místo narození =  Hostim (dnes Beroun)
 
| místo narození =  Hostim (dnes Beroun)

Aktuální verze z 12. 10. 2020, 18:05

Jan FOUSEK
Narození 24.6.1892
Místo narození Hostim (dnes Beroun)
Úmrtí 16.6.1980
Místo úmrtí Úsobí (u Havlíčkova Brodu)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 327
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83773

FOUSEK, Jan, * 24. 6. 1892 Hostim (dnes Beroun), † 16. 6. 1980 Úsobí (u Havlíčkova Brodu), rolník, důstojník, politik

Absolvent vyšší hospodářské školy. Za první světové války bojoval jako důstojník 102. benešovského pěšího pluku na srbské, ruské a italské frontě a byl opakovaně raněn. 1916 se vyznamenal na italské frontě během sedmé sočské bitvy: Jako velitel útočného oddílu zabránil obklíčení rakousko-uherských jednotek a zajal na dvě stě italských vojáků s výzbrojí, přičemž byl těžce raněn. Za tento čin byl dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie (nejvyššího rakousko-uherského vojenského vyznamenání), čímž byl fakticky povýšen do rytířského stavu. 1918–27 působil aktivně v československé armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána. Jeho vojenská kariéra v republikánských poměrech byla však zatížena zásluhami z rakousko-uherského vojska, a tak 1927 odešel do civilu a poté hospodařil na rodovém statku v Hostimi (u Berouna), kde byl řadu let starostou. V době německé okupace zastával 1940–43 funkci předsedy Českého svazu pro spolupráci s Němci, od května 1941 do října 1942 funkci vedoucího výboru Národního souručenství, v nichž projevoval bezvýhradnou loajalitu vůči okupantům. Vzhledem k obnově šlechtických titulů za protektorátu vystupoval tehdy jako Jan rytíř F. 1944 byl vyznamenán Čestným štítem Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava ve stříbře. Po osvobození v květnu 1945 byl obviněn z kolaborace, 1947 uznán Národním soudem vinným, ale nebyl mu uložen trest. V prosinci 1948 odsouzen na základě obnoveného retribučního dekretu k dvanácti letům vězení. V šedesátých letech získal na vlastní žádost od rakouských úřadů duplikát svého rytířského řádu, který se ztratil v době jeho věznění.

L: Tomeš 1, s. 331; M. Veselý, Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava (disertační práce, FF UK, Praha), 2014, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš