FOUSTKA Radim (Neumann) 22.2.1907-20.8.1960: Porovnání verzí
(FOUSTKA_Radim_22.2.1907-20.8.1960) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Radim FOUSTKA | + | | jméno = Radim (Neuman) FOUSTKA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.2.1907 | | datum narození = 22.2.1907 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kročehlavy (Kladno) |
| datum úmrtí = 20.8.1960 | | datum úmrtí = 20.8.1960 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FOUSTKA, Radim (Neumann)''', ''* 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista'' | ||
− | + | Syn kladenského železničního lékaře Zdeňka F. (1873–1948), | |
+ | důstojníka a šéflékaře československých legií v Rusku; synovec | ||
+ | filozofa a pedagoga Františka Drtiny (1861–1925) | ||
+ | a spisovatele a novináře Jana Herbena (1857–1936), bratranec | ||
+ | politika Prokopa Drtiny (1900–1980) a novináře Ivana | ||
+ | Herbena (1900–1968). 1933 se oženil s učitelkou Miloslavou, | ||
+ | roz. Neumannovou (* 10. 12. 1909), s níž měl dva syny: | ||
+ | Miliče (* 4. 8. 1936) a Vojena (* 19. 6. 1944). Po maturitě | ||
+ | na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze navštěvoval 1926–30 | ||
+ | práva na UK (JUDr. 1930). Zároveň studoval politické vědy | ||
+ | na École libre des sciences politiques v Paříži a sociální vědy | ||
+ | na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. 1933–38 pracoval | ||
+ | jako parlamentní zpravodaj, později zahraničněpolitický | ||
+ | redaktor deníku ''Národní osvobození''. Od mládí byl politicky | ||
+ | činný v sociálně demokratické straně; funkcionář Svazu sociálně | ||
+ | demokratického studentstva a Ústředního svazu československého | ||
+ | studentstva. Ve třicátých letech se angažoval v antifašistickém hnutí; zvláštní publicistickou pozornost věnoval | ||
+ | sudetoněmeckému problému, nacismu a hrozbě nové | ||
+ | světové války ''(Konrad Henlein. Neoficiální historie jeho strany'', | ||
+ | 1937; ''Válka: ano či ne?'', 1937). Od září 1939 do února 1940 | ||
+ | byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. | ||
+ | 1945–48 působil jako redaktor ''Práva lidu'' a jeden z ideologů | ||
+ | levicového směru v Československé sociální demokracii; své | ||
+ | tehdejší postoje deklaroval v publikacích ''Sociální demokracie'' | ||
+ | a ''KSČ'' (1946) a ''O nové ústavě'' (1947). V červnu 1948 přešel | ||
+ | do KSČ a stal se teoretikem tzv. lidové demokracie. 1946–49 | ||
+ | byl profesorem Vysoké školy politické a sociální, 1949–53 Vysoké | ||
+ | školy politických a hospodářských věd v Praze, od 1953 | ||
+ | obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě UK; patřil | ||
+ | k předním představitelům oficiální marxistické státovědy. | ||
+ | Napsal řadu odborných studií, monografií a vysokoškolských | ||
+ | učebních textů (''Politické názory Petra Chelčického'', 1948; ''Stát'' | ||
+ | ''a právo'', 1950; ''Stát, jeho vznik, podstata a vývoj'', 1954; ''Petra'' | ||
+ | ''Chelčického názory na stát a právo'', 1955; ''Dekret kutnohorský'' | ||
+ | ''a jeho místo v českých dějinách'', 1959; ''Vybrané kapitoly z dějin'' | ||
+ | ''politických a právních ideologií'', 1–2, 1964), ale také filozofujících | ||
+ | esejů a beletristických děl (''Hornické pohádky'', 1946). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 132–133; PSN 1, s. 754; MČE 2, | ||
+ | s. 490; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332; Kladno v osobnostech, 1998, s. 32; | ||
+ | Právník 99, 1960, s. 703–704; Právny obzor 43/1960, s. 617–618; Filosofický | ||
+ | časopis 7, 1960, s. 950–951. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Praha, pobočka Kladno, fond Okresní školní výbor Kladno, osobní | ||
+ | výkaz Miloslavy Foustkové-Neumannové. | ||
+ | |||
+ | Josef Tomeš | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kročehlavy]] |
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 13. 11. 2017, 16:21
Radim (Neuman) FOUSTKA | |
Narození | 22.2.1907 |
---|---|
Místo narození | Kročehlavy (Kladno) |
Úmrtí | 20.8.1960 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69244 |
FOUSTKA, Radim (Neumann), * 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista
Syn kladenského železničního lékaře Zdeňka F. (1873–1948), důstojníka a šéflékaře československých legií v Rusku; synovec filozofa a pedagoga Františka Drtiny (1861–1925) a spisovatele a novináře Jana Herbena (1857–1936), bratranec politika Prokopa Drtiny (1900–1980) a novináře Ivana Herbena (1900–1968). 1933 se oženil s učitelkou Miloslavou, roz. Neumannovou (* 10. 12. 1909), s níž měl dva syny: Miliče (* 4. 8. 1936) a Vojena (* 19. 6. 1944). Po maturitě na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze navštěvoval 1926–30 práva na UK (JUDr. 1930). Zároveň studoval politické vědy na École libre des sciences politiques v Paříži a sociální vědy na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. 1933–38 pracoval jako parlamentní zpravodaj, později zahraničněpolitický redaktor deníku Národní osvobození. Od mládí byl politicky činný v sociálně demokratické straně; funkcionář Svazu sociálně demokratického studentstva a Ústředního svazu československého studentstva. Ve třicátých letech se angažoval v antifašistickém hnutí; zvláštní publicistickou pozornost věnoval sudetoněmeckému problému, nacismu a hrozbě nové světové války (Konrad Henlein. Neoficiální historie jeho strany, 1937; Válka: ano či ne?, 1937). Od září 1939 do února 1940 byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. 1945–48 působil jako redaktor Práva lidu a jeden z ideologů levicového směru v Československé sociální demokracii; své tehdejší postoje deklaroval v publikacích Sociální demokracie a KSČ (1946) a O nové ústavě (1947). V červnu 1948 přešel do KSČ a stal se teoretikem tzv. lidové demokracie. 1946–49 byl profesorem Vysoké školy politické a sociální, 1949–53 Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od 1953 obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě UK; patřil k předním představitelům oficiální marxistické státovědy. Napsal řadu odborných studií, monografií a vysokoškolských učebních textů (Politické názory Petra Chelčického, 1948; Stát a právo, 1950; Stát, jeho vznik, podstata a vývoj, 1954; Petra Chelčického názory na stát a právo, 1955; Dekret kutnohorský a jeho místo v českých dějinách, 1959; Vybrané kapitoly z dějin politických a právních ideologií, 1–2, 1964), ale také filozofujících esejů a beletristických děl (Hornické pohádky, 1946).
L: Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 132–133; PSN 1, s. 754; MČE 2, s. 490; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332; Kladno v osobnostech, 1998, s. 32; Právník 99, 1960, s. 703–704; Právny obzor 43/1960, s. 617–618; Filosofický časopis 7, 1960, s. 950–951.
P: SOA, Praha, pobočka Kladno, fond Okresní školní výbor Kladno, osobní výkaz Miloslavy Foustkové-Neumannové.
Josef Tomeš