FOUSTKA Radim (Neumann) 22.2.1907-20.8.1960: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 328-329
 
}}
 
}}
 
'''FOUSTKA, Radim (Neumann)''', ''* 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista''
 
'''FOUSTKA, Radim (Neumann)''', ''* 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:52

Radim (Neumann) FOUSTKA
Narození 22.2.1907
Místo narození Kročehlavy (Kladno)
Úmrtí 20.8.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 328-329
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69244

FOUSTKA, Radim (Neumann), * 22. 2. 1907 Kročehlavy (Kladno), † 20. 8. 1960 Praha, právník, politolog, novinář, publicista

Syn kladenského železničního lékaře Zdeňka F. (1873–1948), důstojníka a šéflékaře československých legií v Rusku; synovec filozofa a pedagoga Františka Drtiny (1861–1925) a spisovatele a novináře Jana Herbena (1857–1936), bratranec politika Prokopa Drtiny (1900–1980) a novináře Ivana Herbena (1900–1968). 1933 se oženil s učitelkou Miloslavou, roz. Neumannovou (* 10. 12. 1909), s níž měl dva syny: Miliče (* 4. 8. 1936) a Vojena (* 19. 6. 1944). Po maturitě na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze navštěvoval 1926–30 práva na UK (JUDr. 1930). Zároveň studoval politické vědy na École libre des sciences politiques v Paříži a sociální vědy na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. 1933–38 pracoval jako parlamentní zpravodaj, později zahraničněpolitický redaktor deníku Národní osvobození. Od mládí byl politicky činný v sociálně demokratické straně; funkcionář Svazu sociálně demokratického studentstva a Ústředního svazu československého studentstva. Ve třicátých letech se angažoval v antifašistickém hnutí; zvláštní publicistickou pozornost věnoval sudetoněmeckému problému, nacismu a hrozbě nové světové války (Konrad Henlein. Neoficiální historie jeho strany, 1937; Válka: ano či ne?, 1937). Od září 1939 do února 1940 byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. 1945–48 působil jako redaktor Práva lidu a jeden z ideologů levicového směru v Československé sociální demokracii; své tehdejší postoje deklaroval v publikacích Sociální demokracie a KSČ (1946) a O nové ústavě (1947). V červnu 1948 přešel do KSČ a stal se teoretikem tzv. lidové demokracie. 1946–49 byl profesorem Vysoké školy politické a sociální, 1949–53 Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od 1953 obecné teorie státu a práva na Právnické fakultě UK; patřil k předním představitelům oficiální marxistické státovědy. Napsal řadu odborných studií, monografií a vysokoškolských učebních textů (Politické názory Petra Chelčického, 1948; Stát a právo, 1950; Stát, jeho vznik, podstata a vývoj, 1954; Petra Chelčického názory na stát a právo, 1955; Dekret kutnohorský a jeho místo v českých dějinách, 1959; Vybrané kapitoly z dějin politických a právních ideologií, 1–2, 1964), ale také filozofujících esejů a beletristických děl (Hornické pohádky, 1946).

L: Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 132–133; PSN 1, s. 754; MČE 2, s. 490; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332; Kladno v osobnostech, 1998, s. 32; Právník 99, 1960, s. 703–704; Právny obzor 43/1960, s. 617–618; Filosofický časopis 7, 1960, s. 950–951.

P: SOA, Praha, pobočka Kladno, fond Okresní školní výbor Kladno, osobní výkaz Miloslavy Foustkové-Neumannové.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš