Verze z 16. 11. 2019, 18:27, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRÍDA Myrtil 21.12.1919-10.8.1978

Z Personal
Myrtil FRÍDA
Narození 21.12.1919
Místo narození Praha
Úmrtí 10.8.1978
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 409-410

FRÍDA, Myrtil, * 21. 12. 1919 Praha, † 10. 8. 1978 Praha, filmový historik, publicista

Byl vnukem překladatele Bohumila F. (1855–1918) a synem lékaře a právníka Vladimíra F. (1885–1949). Neobvyklé křestní jméno dostal podle jedné z postav divadelní hry Hippodamie, jejímž autorem byl jeho prastrýc Jaroslav Vrchlický (vl. jm. Emil Frída, 1853–1912). Zájem o film projevoval již v dětství. Koncem třicátých let se společně s P. Kropáčkem, H. Huškou, V. Borem, L. Rychmanem a J. Krejčíkem podílel na činnosti humoristického sdružení Recesse. Byl spoluautorem jeho stejnojmenného druhého almanachu (dokončen 1940, vydán 1946). Jako filmový nadšenec začal za druhé světové války spolupracovat s J. Brichtou, zakladatelem filmových sbírek Národního technického muzea. Spolu s ním stál 1945 u zrodu Československého filmového ústavu a archivu, kde působil až do smrti. Výrazně se podílel na rozšiřování jeho filmových sbírek. Po úmrtí J. Brichty zastupoval archiv v Mezinárodní federaci filmových archivů (Fédération Internationale des Archives du Film – FIAF). Byl členem jejího výkonného výboru a pracoval v dokumentační a katalogizační komisi, v níž pomáhal identifikovat nově nalezené snímky. Od 1961 zároveň přednášel na pražské FAMU. Po emigraci ředitele B. Brejchy 1968 filmový archiv krátce vedl. Na počátku normalizace v něm ukryl velké množství zakázaných filmů a dobových dokumentů z let 1968–69. Měl syna Daniela a dceru Evu, jejím manželem se později stal filmový a literární kritik Jiří Cieslar (* 7. 2. 1951 Praha, † 16. 1. 2006 Praha).

F. byl uznávaným znalcem českého němého filmu, amerických němých i zvukových grotesek, konverzačních komedií a muzikálů třicátých let. Věnoval se tvorbě Ch. Chaplina, G. Coopera, H. Lloyda, Laurela a Hardyho, D. Fairbankse, G. Swansonové, Ch. Templeové, B. Keatona, F. Astaira či bratrů Marxových. Především jeho zásluhou disponoval pražský archiv jednou z nejucelenějších sbírek amerických němých filmů na světě. Byl spoluautorem publikací Československý němý film 1898–1930 (s J. S. Kolárem, 1957) a Československý zvukový film 1930–1945 (se Š. Bartoškovou a J. S. Kolárem, 1965). S J. Brožem připravil dvoudílnou knihu Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, 1930–1945 (1959, 1966) a několikrát doplňovanou příručku o tvorbě světových režisérů (poslední vydání 666 profilů zahraničních režisérů, 1977).

Byl znám také jako obratný a pronikavý filmový publicista a popularizátor. Přispíval do domácího (Kinorevue, Film a doba, Kino, Záběr, Svět práce, Bulletin Filmového klubu Praha) i zahraničního tisku. Psal pod šiframi a pseudonymy: da, haf, mf, MF, M. F., Mir. Tyl, M. Trojický. Jeho novinářská činnost byla shrnuta v antologii To je mi pěkná historie (1989). Jako odborný poradce a scenárista se podílel na střihovém filmu o V. Burianovi Král komiků (1963), a hlavně na několika televizních cyklech věnovaných historii filmu a popularizujících filmové herce a komiky (Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny, 52 komiků a spol., Kino mého mládí, Komik a jeho svět). Zahrál si v cimrmanovské mystifikaci Stopa vede do Liptákova (1969) a v komedii Adéla ještě nevečeřela (1977). 1966 obdržel cenu Československého svazu filmových a televizních umělců (FITES) Trilobit za rok 1965. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.

D: Profily cizích režisérů (s J. Brožem), 1956; Československý zvukový film 1930–1945 (s Š. Bartoškovou a J. S. Kolárem), 1965; Historie československého filmu v obrazech 1930–1945 (s J. Brožem), 1966; Profily zahraničních režisérů, 1967; Hugo Haas (s J. Brožem), 1971; Douglas Fairbanks – moderní mušketýr (s týmž), 1973; Harold Lloyd, 1973. Filmy: Král komiků (scénář s R. Jarošem a V. Sísem), 1963; Devadesát minut překvapení (spolupráce na scénáři), 1963; Muzeum zázraků (odborná spolupráce), 1964; Sejdeme se u Výstavní brány (scénář), 1976. Televizní pořady: Malá filmová historie (námět a scénář s J. Brožem a F. Goldscheiderem), 1962–1967; 70 let čs. filmu (námět a scénář s J. Brožem), 1968; Grandsupertingltangl aneb Pop dějepis (odborná spolupráce), 1969; Nesmrtelné stíny (námět a scénář), 1971–1973; 52 komiků a spol. (námět a scénář), 1972–1977; Kino mého mládí (námět a scénář s M. Horníčkem), 1973–1978; Komik a jeho svět (námět a scénář s K. Čáslavským), 1977–1978.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 203; MČE 2, s. 523; ČBS, s. 155; Tomeš 1, s. 342; Malá klubovní bilance, in: Večerní Praha 20. 6. 1964; J. Boček, 2 filmoví Palačtí, in: Kino 21, 1966, č. 7, s. 6–7; Za objevy neznámých světů, in: Lidová demokracie 29. 1. 1967; Kino mého mládí, in: Scéna 2, 1977, č. 25–26, s. 12–13; V. Bor, Znalec filmu a humoru, in: Lidová demokracie 29. 12. 1984; Vzpomínání na M. F., in: Záběr 17, 1984, č. 26, s. 2; To je mi pěkná historie – vzpomínka na M. F., V. Knor – D. Frída (eds.), 1989 (s bibliografií); M. Plitz, Filmový svět M. F., in: Literární noviny 19, 2008, č. 45, s. 13; J. Göth, Historie uctívačů nesmyslu, in: Instinkt 9, 2010, č. 13; nekrology: J. Cieslar, Myrtil odešel, in: Záběr 11, 1978, č. 18, s. 4.

P: Národní filmový archiv, Praha, osobní fond (neuspořádáno).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Doskočil