FRÖHLICH rodina podnikatelů v textilním průmyslu: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 20: Řádka 20:
 
a 1811 obdržel císařské privilegium. 1802 ji přejmenoval na
 
a 1811 obdržel císařské privilegium. 1802 ji přejmenoval na
 
G. A. Fröhlich Söhne. Továrna se specializovala na bavlněné
 
G. A. Fröhlich Söhne. Továrna se specializovala na bavlněné
tkaniny. Ve vedení se uplatnili jeho dva synové – '''Franz F'''.
+
tkaniny. Ve vedení se uplatnili jeho dva synové – '''Franz F.'''
 
(* 1778, † 12. 12. 1832) a '''Georg Anton F.''' (* 1780, † 18. 1.
 
(* 1778, † 12. 12. 1832) a '''Georg Anton F.''' (* 1780, † 18. 1.
 
1843 Vídeň, Rakousko). Podařilo se jim překonat krizi, způsobenou
 
1843 Vídeň, Rakousko). Podařilo se jim překonat krizi, způsobenou

Verze z 8. 12. 2017, 16:37

FRÖHLICH
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu

FRÖHLICH, rodina podnikatelů v textilním průmyslu

Rodina podnikala ve Varnsdorfu od 1777, kdy Anton F. (1745–1790) založil tkalcovnu, v období josefínských reforem zavedl ještě zpracování bavlněné příze. Pokusy o výrobu manšestru se zpočátku nedařily. Po jeho smrti převzal firmu nejmladší bratr Johann Georg F. († 1813), který sortiment rozšířil, od 1800 začal užívat vlastní firemní značku se sv. Jiřím a 1811 obdržel císařské privilegium. 1802 ji přejmenoval na G. A. Fröhlich Söhne. Továrna se specializovala na bavlněné tkaniny. Ve vedení se uplatnili jeho dva synové – Franz F. (* 1778, † 12. 12. 1832) a Georg Anton F. (* 1780, † 18. 1. 1843 Vídeň, Rakousko). Podařilo se jim překonat krizi, způsobenou kontinentální blokádou za napoleonských válek, a postupně expandovali i na vídeňský trh. Za vedení Georga Antona F. byl 1835 v továrně instalován první parní stroj.

Dědicem Georga Antona F. se stal jeho syn Karl Georg F. (* 1817, † 15. 3. 1880 Varnsdorf ), který do 1858 vedl podnik se švagrem Johannem Reinholdem. Karl pak textilku dále rozšiřoval: 1843 instaloval dvoubarevný válcový stroj k potiskování sametu, 1855 nové bělidlo, 1857 parní stroj, 1862 modernizoval tkalcovnu. Překonal i krizi, způsobenou zvýšením cen bavlny v době americké občanské války. Koncem padesátých let firmu definitivně přejmenoval na G. A. Fröhlich Sohn. Od šedesátých let do vedení přibíral své syny. Významně se zasloužil i o zbudování České severní dráhy a dalších železnic, které během sedmdesátých a osmdesátých let propojily sever Čech včetně Varnsdorfu s rakouskou i německou železniční sítí. V době, kdy předával firmu svým následovníkům, podnik zaměstnával na šest set padesát lidí.

Čtvrtou generaci rodiny F. představovali synové Karla Georga – Karl Georg F. II. (* 19. 4. 1842 Varnsdorf, † 11. 4. 1906 Varnsdorf ), podílník od 1867, Adolf Anton F. (* 4. 1. 1851 Varnsdorf, † 24. 10. 1915 Vídeň, Rakousko), podílník od 1877, který měl na starosti aktivity firmy ve Vídni, a Robert F. (* 1855, † 8. 9. 1903). Za jejich společného vedení 1886 velká část textilky podlehla požáru; byla zničena kotelna, sušírny, barvírna a množství hotového sametu. Následná rekonstrukce budov zvětšila výrobní prostor, byla vybudována tiskárna s pěti válcovými potiskovacími stroji a přibyla technika, která umožnila rozšířit sortiment. Na přelomu 19. a 20. století se továrna zaměřila na výrobu kordů. 1903 byli za podílníky přijati i členové další generace, a to Max F., syn Karla Georga, a Adolf Karl F., syn Adolfa Antona. 1906, po náhlé smrti Karla Georga II., byl rodinný podnik akcionován jako G. A. Fröhlich’s Sohn, Weberei, Samt- und Druckfabrik A.-G. se základním kapitálem 2,4 milionu rakouských korun. Rozhodující vliv si nadále udržela rodina F. (v čele správní rady stál vedle zástupce banky Wiener Bankverein také Adolf Anton F., a to až do smrti). Další velký požár zničil továrnu ve Varnsdorfu na sklonku října 1914, ale i jeho následky se podařilo překonat; prosperitu firmě tehdy přinesly zejména zakázky pro rakousko-uherskou armádu, včetně výroby uniforem. Koncem války měla v sortimentu i látky z papírových nití.

Nejvýznamnějším představitelem poslední generace rodiny, byl Adolf Karl F. (*17. 8. 1877 Vídeň, Rakousko, † 14. 4. 1954 Halberstadt, Německo); od 1907 používal příjmení F.-Helbek. Vystudoval chemii, od 1903 se podílel na řízení podniku. 1922 se mu, přes problémy s vysokou cenou suroviny, podařilo obnovit výrobu sametu, firma však bojovala s konkurencí. 1923 značnou část kapitálu ovládl konkurenční podnik Schnabel z Nové Paky, který změnil správní radu, F. v ní však zasedal i nadále a současně byl až do 1945 generálním ředitelem podniku. Expandoval do Německa, 1927 firma fúzovala s textilkami z Lindenu nedaleko Hannoveru a v Berlíně do koncernu LISU. V polovině dvacátých let se pokusil proniknout na americký trh, avšak neuspěl. V polovině třicátých let se firma opět osamostatnila. 1941 došlo k dalším změnám v akciových zápisech, továrna přešla na válečnou výrobu. 1945 byla rodina F. odsunuta do Německa a na podnik uvalena národní správa, postupně byl včleněn do národního podniku Velveta.

L: G. A. Fröhlichs Sohn A. G. Warnsdorf ČSR 1777–1927, 1927; BL 1, s. 395; GIÖ 4, s. 232; Myška, s. 117–119.

P: SOA, Litoměřice, inventarizovaný fond.

Tomáš Burda