Verze z 17. 11. 2019, 17:52, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRÖMEL Johann Georg Florian Sarkander 5.5.1754-16.2.1814

Z Personal
Johann Georg Florian Sarkander FRÖMEL
Narození 5.5.1754
Místo narození Fulnek
Úmrtí 16.2.1814
Místo úmrtí Fulnek
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 456
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55986

FRÖMEL, Johann Georg Florian Sarkander (též FROEMEL, FROMEL, FRÖMMEL, FRÜML, Jan Jiří), * 5. 5. 1754 Fulnek, † 16. 2. 1814 Fulnek, malíř

Byl synem kantora a ředitele městské školy Johanna Georga F. († 9. 7. 1756) z Horní Libiny (u Šumperka) a Terezie, dcery fulneckého soukeníka Josefa Lavitzky; měl dva starší bratry a sestru. Bratr Anton Konstantin F. (* 10. 6. 1742 Fulnek, † 23. 4. 1804 Nový Jičín) pracoval jako dekorativní malíř v Novém Jičíně zřejmě od 1777. U něho – a pravděpodobně rovněž u olomouckého malíře Josepha Ignatze Sadlera, působícího dlouhodobě v F. rodišti – se vyučil a jako třiatřicetiletý studoval krátce na vídeňské akademii (1787/88). Vrátil se na Moravu a usadil se v rodišti, kde obnovil tradici malířských dílen. Tam se zřejmě 1795 oženil s Monikou, dcerou fulneckého soukenického mistra Augusta Eichlera, s níž zplodil čtyři nebo pět dětí; bydlel i pracoval ve vlastním domě na Dolním Předměstí čp. 395. Od poloviny osmdesátých let 18. století namaloval v rokokovém duchu kromě portrétů bohatých měšťanů, křížových cest či drobných uměleckých zakázek okolo stovky oltářních obrazů hlavně pro venkovské kostely na Novojičínsku, Libavsku, Přerovsku, Frýdecko-Místecku, Ostravsku, Opavsku aj. Z těchto děl se dochoval jen zlomek. Syn Franz F. (* 16. 9. 1795 Fulnek, † ? Tarnowice, Polsko) se vyučil u otce a po jeho smrti 1814 převzal dílnu. Zadlužil se a patrně 1822 se odstěhoval do pruského Slezska. Namaloval několik oltářních obrazů, pravděpodobně výhradně pro tamní farní kostely. Oženil se s Henrietou, roz. Braneckou, a zřejmě v Tarnowicích pracoval i dožil.

L: Toman 1, s. 243; Thieme-Becker 12, s. 515; BL 1, s. 396; Slezsko 4, s. 36 až 37 (se soupisem obrazů, literatury a pramenů); G. Beck, J. G. F. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des Kuhländchens, in: Das Kuhländchen. Geschichts-und Kulturbilder aus alter und neuer Zeit 5, 1923, s. 49–53 (se soupisem díla, literatury a pramenů); B. Indra, Fulnečtí malíři 17. a 18. století, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 12, 1973, s. 8–9, 12–13 (se soupisem literatury a pramenů); B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 51, 53, 280, 309, 460–461; 2, 1999, s. 355, 710; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 145; M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, s. 9, 37–38, 78–79; J. Krejčová, Čermná (též Čermná na Moravě, Gross Dittersdorf ), in: Poodří 12, 2009, č. 1, s. 35–42.

P: ZA, Opava, rodná, oddací a úmrtní matrika řkt. f. ú. Fulnek, sv. IV, 1725 až 56, fol. 137; oddací matrika řkt. f. ú. Fulnek, sv. VI, 1784–1841, oddíl pro Dolní Předměstí, fol. 5 (nečitelné); úmrtní matrika řkt. f. ú. Fulnek, sv. VI, 1784–1841, fol. 43; rodná matrika řkt. f. ú. Fulnek, sv. VI, 1784 až 1830, fol. 15 (Franz F.).

Gustav Novotný