FRÖSCHL Daniel 1573-15.10.1613: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FRÖSCHL Daniel 7.5.1563-16.10.1613 na FRÖSCHL Daniel 1573-15.10.1613 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 459
 
}}
 
}}
 
'''FRÖSCHL, Daniel''' ''(též FRÖSCHEL, FRÖSCHLEIN, FRESCHEL, FROSSLEY, FLOSCHE), * 1573 Augsburg (Německo), † 15. 10. 1613 Praha, malíř''
 
'''FRÖSCHL, Daniel''' ''(též FRÖSCHEL, FRÖSCHLEIN, FRESCHEL, FROSSLEY, FLOSCHE), * 1573 Augsburg (Německo), † 15. 10. 1613 Praha, malíř''

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 17:55

Daniel FRÖSCHL
Narození 1573
Místo narození Augsburg (Německo)
Úmrtí 15.10.1613
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 459

FRÖSCHL, Daniel (též FRÖSCHEL, FRÖSCHLEIN, FRESCHEL, FROSSLEY, FLOSCHE), * 1573 Augsburg (Německo), † 15. 10. 1613 Praha, malíř

Syn augsburgského advokáta Hieronyma F. (1527–1602). Základní školení získal v rodišti, poté se do 1599 učil u Jacopa Ligozziho a pracoval ve službách Medicejů ve Florencii a Pise. Pobyt v Praze mu zprostředkoval 1601 dvorní malíř císaře Rudolfa II. Hans von Aachen, u něhož F. v té době pobýval. Císař jeho práce ocenil a nabídl mu místo ve svých službách, F. se však ještě vrátil do Florencie, kde se v medicejských ateliérech věnoval botanickým a zoologickým ilustracím a pracoval na miniaturních kopiích slavných obrazů (Correggio, Michelangelo, Aachen). Do Prahy se vrátil 1604 jako dvorní malíř a 1611 se zde oženil s Kateřinou, roz. Haudenovou. Na císařovo přání převáděl do miniatur předlohy A. Dürera (nahradil tak svého předchůdce, kopistu H. Hoffmanna), B. Sprangera i dalších umělců. Po 1607 F. na vlastní uměleckou aktivitu postupně rezignoval zřejmě proto, že byl jmenován správcem rudolfínských sbírek – podobně jako jeho předchůdci Jacopo Strada a poté asi i jeho syn Ottavio – a věnoval se jejich inventarizaci. Mezi 1607–11 sestavil soupis předmětů v Rudolfově kunstkomoře. Jedná se o nejstarší a jediný dodnes dochovaný inventář z doby císařova života. Tento úkol vyžadoval nejen F. hluboké odborné znalosti, ale vzhledem k obrovskému rozsahu sbírek musel být i časově nesmírně náročný. Po císařově smrti 1612 byl F. spolu s dalšími obžalován ze zpronevěry části sbírek, záhy však zemřel.

Jeho díla jsou dnes uchována především ve sbírkách ve Vídni a Praze.

D: výběr: Satyr, bakchantka a stařec (podle neznámé flámské předlohy), NG, Praha; Madona s Ježíškem (podle A. Dürera), Loretánský poklad, Praha; Madona s portrétem mladého Dürera (podle Dürera), Albertina, Vídeň; Adam a Eva, tamtéž.

L: Thieme-Becker 12, s. 516; DČVU 2, rejstřík; R. Bauer – H. Haupt, Das Kunstkammerinventar Kaiser Rudolfs II., 1607–1611, in: Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien 72, 1976; E. Fučíková, The Collection of Rudolf II at Prague: Cabinet of Curiosities or Scientific Museum?, O. Impey – A. MacGregor (eds.), Oxford 1985, s. 47–53; táž, Die Malerei am Hofe Rudolfs II., in: Prag um 1600 (katalog výstavy), Lucca 1988, s. 177–192; E. Fučíková – B. Bukovinská – I. Muchka, Umění na dvoře Rudolfa II., 1988, rejstřík a zvl. s. 111–112 a 244–245; Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy 1–2, E. Fučíková (ed.), 1997, rejstřík; http://www.stadtlexikon-augsburg.de (stav k 30. 9. 2014); http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 30. 9. 2014); http://documenta.rudolphina.org (stav k 30. 9. 2014).

Marie Makariusová