Verze z 17. 11. 2019, 17:57, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRÜHWIRT Josef 29.8.1897-28.1.1975

Z Personal
Josef FRÜHWIRT
Narození 29.8.1897
Místo narození Chválkovice (č. o. Olomouc)
Úmrtí 28.1.1975
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
37- Doprava, pošty, spoje
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 461

FRÜHWIRT, Josef (též FRÜHVIRT), * 29. 8. 1897 Chválkovice (č. o. Olomouc), † 28. 1. 1975 Ostrava, železniční odborník, publicista, vlastivědný pracovník

Pocházel z dělnické rodiny, otec se živil jako horník a dělník na železnici. F. 1908–15 studoval na státním gymnáziu v Olomouci, poté krátce na technice v Praze. Na konci první světové války narukoval na ruskou a italskou frontu. Od 1920 pracoval jako výpravčí stanice Moravská Ostrava-Přívoz, od 1927 byl inspektorem a od 1937 vyšetřujícím inspektorem Československých státních drah, 1939 dopravním náměstkem na báňské dráze. Od března 1939 se podílel na ilegálních přechodech hranic do Polska, při osvobozování Ostravy v dubnu 1945 byl raněn při pouličním boji. Od 1945 působil jako náměstek přednosty báňské dráhy a vrchní inspektor. 1948 se stal přednostou stanice Šenov a poté Petrovice u Karviné. 1953–61 zastával funkci náměstka náčelníka stanice Ostrava-Kunčice. Angažoval se také politicky – od 1937 byl členem Československé strany národně socialistické, od 1951 členem KSČ.

Vlastivědné činnosti se začal věnovat po 1965, kdy nastoupil do Archivu města Ostravy. Hojně publikoval články o dějinách železnice v časopisech Nová železnice a Ostravský kulturní zpravodaj.

D: 120 let Severní dráhy, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1967, č. 4, s. 4; Jak Karviná ke dráze přišla, in: Karvinský kulturní zpravodaj 1968, č. 8, s. 8–9; První a jediná koňská železnice na Moravě, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1968, č. 4, s. 16; 100 let Košicko-bohumínské dráhy a těšínského nádraží (1869–1969), in: Těšínsko 1969, č. 3, s. 1–8; Jubileum dráhy, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1969, č. 5, s. 18; Před sto lety, in: tamtéž 1969, č. 9, s. 9; 100 let Košicko-bohumínské dráhy, 1971 (s L. Cimalovou); 100 let dobrovolné požární ochrany v Ostravě, 1972 (s L. Grofem); Historie báňské dráhy, in: 20 let národního podniku OKR-Doprava Ostrava 1952–1972, 1972, nestr.; Těšínsko v plánech první železniční sítě Rakouska, in: Český Těšín 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, 1973, s. 342–352; Organizace ilegálních přechodů do Polska na báňské dráze v roce 1939 ve vzpomínkách Františka a Hynka Bochenkových, in: Ostrava 6, 1973, s. 321–328; Účast inženýra Jana Pernera na výstavbě železnice na Ostravsku v roce 1840, in: Ostrava 6, 1973, s. 253–256; Zpráva šichtmistra Alise o nálezu uhlí ve Slezské Ostravě v roce 1763, in: tamtéž, s. 311–314; Koňská dráha z Vítkovických železáren na nádraží v Přívoze v letech 1856–1858, in: tamtéž 7, 1974, s. 191–209.

L: Za J. F., in: Nová železnice 7. 2. 1975, s. 3; Zemřel J. F., vynikající znalec železniční dopravy na Ostravsku, in: Těšínsko, 1976, 1, s. 9–11; Slezsko 1 (13), s. 32–33.

P: Archiv města Ostravy, fond J. F. (inventář M. Hejkrlík a Š. Šírová, 2001).

Lukáš F. Peluněk