FRÝBORT Pavel 20.5.1946-27.3.2007: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 463
 
}}
 
}}
 
'''FRÝBORT, Pavel''' ''(vl. jm. Hříšný), * 20. 5. 1946 Liberec, † 27. 3. 2007 Praha, spisovatel, žurnalista''
 
'''FRÝBORT, Pavel''' ''(vl. jm. Hříšný), * 20. 5. 1946 Liberec, † 27. 3. 2007 Praha, spisovatel, žurnalista''

Verze z 17. 11. 2019, 18:00

Pavel FRÝBORT
Narození 20.5.1946
Místo narození Liberec
Úmrtí 27.3.2007
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 463
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42041

FRÝBORT, Pavel (vl. jm. Hříšný), * 20. 5. 1946 Liberec, † 27. 3. 2007 Praha, spisovatel, žurnalista

Dětství prožil v Semilech, s literaturou se seznamoval prostřednictvím strýce, knihkupce a knihovníka. 1965 F. maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Turnově, 1966–68 studoval psychologii na univerzitě v polském Krakově, 1968–70 na Filozofické fakultě UK v Praze. Studia nedokončil a nastoupil do redakce deníku Mladá fronta, při zaměstnání absolvoval scenáristiku na FAMU. 1978–82 byl lektorem Filmového studia Barrandov, 1984–89 redaktorem týdeníku Kmen, od 1990 spoluvydavatelem detektivní revue Knokaut a později externím dramaturgem televize Nova. Kromě románové a povídkové tvorby se věnoval různým novinářským žánrům, psal krátké prózy do novin, sporadicky překládal z polštiny, napsal okolo deseti rozhlasových her a dva realizované filmové scénáře. 1975 získal větší pozornost napínavou a ostře vypointovanou povídkou Stopařka v nedělní příloze Mladé fronty. Většina jeho próz byla původně míněna jako scénáře, což ovlivnilo jejich výslednou podobu. Vynikl v publicistické, aktuálně zaměřené próze s minimem popisu, množstvím přímé řeči a akční zápletkou, často kriminální. Hrdiny jsou většinou mladí, riskující lidé – učeň v knižním debutu Jen jednou dostat šanci (1984), začínající novinář v novele Pouť (1989) nebo bývalý policista v Přesilové hře (1990). Sociálněkritický je jeho nejpopulárnější román Vekslák (1988), jehož dva další díly autor situoval do polistopadových chaotických poměrů (Malý český bordel, 1993; A po nás potopa, 1995). Efektnost a publicistická stylizace postupně převažovaly nad vážnějším uměleckým záměrem v prózách Válka policajtů (1997), Karneval trpaslíků (1998), Poslední soud (1999), Reportér (2001), Městečko jako malované (2002), Muž na prodej (2003), Bodyguard (2004), Dohazovač (2005), Vyjednávač (2007) aj. Sledoval narušenou morálku hrdinů a příznaky společenského rozkladu – korupci, obohacování, krytí zločinu, mafiánství atd.

L: SČS 1, s. 184; Tomeš 1, s. 347.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera