FRČEK Jan 12.6.1896-8.6.1942: Porovnání verzí
(FRČEK_Jan_1896-8.6.1942) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Jan FRČEK | | jméno = Jan FRČEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1896 | + | | datum narození = 12.6.1896 |
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 8.6.1942 | | datum úmrtí = 8.6.1942 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRČEK, Jan''', ''* 12. 6. 1896 Praha, † 8. 6. 1942 Praha, filolog slavista'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z nezámožné rodiny, po předčasné otcově smrti byl | ||
+ | nucen již za středoškolských studií přivydělávat si na živobytí. | ||
+ | Díky svému hudebnímu nadání hrával po večerech na klavír | ||
+ | v biografech a později, při studiu na vysoké škole, i v restauracích | ||
+ | a vinárnách; působil i v Hašlerově divadle Rokoko | ||
+ | (1915/16). Maturoval s vyznamenáním na vinohradské reálce | ||
+ | a 1916 si doplnil maturitu z latiny na Akademickém gymnáziu. | ||
+ | Poté se věnoval studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické | ||
+ | fakultě UK, 1920 byl aprobován pro učitelství na středních | ||
+ | školách. 1920–21 pobýval ve Francii na stipendium francouzské | ||
+ | vlády. Aby se zdokonalil v cizích jazycích, prodloužil si | ||
+ | pobyt jako klavírista ve službách francouzského zaoceánského | ||
+ | loďstva na parnících Lafayette a France, jezdících mezi Evropou | ||
+ | a Severní a Střední Amerikou. Po složení rigorózních | ||
+ | zkoušek u prof. F. Pastrnka, E. Smetánky a M. Křepinského | ||
+ | (1922) dosáhl doktorátu filozofie, poté učil na středních školách | ||
+ | v Praze, Brně a Vídni. 1923–28 působil jako lektor na Národní | ||
+ | škole živých východních jazyků v Paříži a jako tajemník | ||
+ | československé sekce Denisova Slovanského ústavu na pařížské | ||
+ | univerzitě se zasloužil o zřízení lektorátů češtiny v Lyonu, Lille | ||
+ | a Bordeaux. Francouzský slavista Antoine Meillet ho podnítil | ||
+ | k hlubšímu studiu staroslověnštiny a k práci na výzkumu staré | ||
+ | hlaholské památky, ''Euchologia Sinajského''. Pod vlivem slavistů | ||
+ | A. Mazona a A. Vaillanta se F. zaměřil na studium staroruské | ||
+ | památky ''Zádonštiny''. Ve třicátých letech vyučoval opět | ||
+ | na středních školách v Brně a v Praze, byl aktivním členem | ||
+ | Pražského lingvistického kroužku a Společnosti pro slovanský | ||
+ | jazykozpyt. Patřil mezi první členy Společnosti pro hospodářské a kulturní styky se SSSR, 1937 pobýval studijně v Moskvě a Leningradě. Od 1938 pracoval v pražské Slovanské knihovně | ||
+ | na katalogizaci starých ruských tisků. Za heydrichiády byl zatčen | ||
+ | a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích; v Lužické ulici | ||
+ | v Praze, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska. | ||
+ | |||
+ | 1946 byl jmenován docentem UK in memoriam. Jeho odborné | ||
+ | zájmy sahaly od kritických edic starých textů a jejich | ||
+ | literární, textové i jazykové analýzy až po otázky kultury současného | ||
+ | jazyka. Zabýval se rovněž prakticky i teoreticky koncepční | ||
+ | problematikou organizace slavistiky. Vedle badatelských | ||
+ | prací a větších odborných studií publikoval drobnější referáty, | ||
+ | zprávy a bibliografické výtahy v odborném a denním tisku | ||
+ | (''Byzantinoslavica'', ''Slovanský přehled'', ''Časopis pro moderní filologii'', | ||
+ | ''Lidové noviny'' aj.). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' edice: Euchologium Sinaiticum, Paris 1933, 1939; Zádonština, 1948. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 737; Ročenka Slovanského ústavu 12, 1939–1946, | ||
+ | s. 102–104; Kudělka–Šimeček, s. 123–124; V. Blažek, Bibliografický soupis | ||
+ | publikační činnosti doc. Dr. J. F. s přehledem jeho činnosti, 1972; Tomeš 1, | ||
+ | s. 338. | ||
+ | |||
+ | Jiří Vacek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] |
Verze z 21. 11. 2017, 18:46
Jan FRČEK | |
Narození | 12.6.1896 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 8.6.1942 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55715 |
FRČEK, Jan, * 12. 6. 1896 Praha, † 8. 6. 1942 Praha, filolog slavista
Pocházel z nezámožné rodiny, po předčasné otcově smrti byl nucen již za středoškolských studií přivydělávat si na živobytí. Díky svému hudebnímu nadání hrával po večerech na klavír v biografech a později, při studiu na vysoké škole, i v restauracích a vinárnách; působil i v Hašlerově divadle Rokoko (1915/16). Maturoval s vyznamenáním na vinohradské reálce a 1916 si doplnil maturitu z latiny na Akademickém gymnáziu. Poté se věnoval studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě UK, 1920 byl aprobován pro učitelství na středních školách. 1920–21 pobýval ve Francii na stipendium francouzské vlády. Aby se zdokonalil v cizích jazycích, prodloužil si pobyt jako klavírista ve službách francouzského zaoceánského loďstva na parnících Lafayette a France, jezdících mezi Evropou a Severní a Střední Amerikou. Po složení rigorózních zkoušek u prof. F. Pastrnka, E. Smetánky a M. Křepinského (1922) dosáhl doktorátu filozofie, poté učil na středních školách v Praze, Brně a Vídni. 1923–28 působil jako lektor na Národní škole živých východních jazyků v Paříži a jako tajemník československé sekce Denisova Slovanského ústavu na pařížské univerzitě se zasloužil o zřízení lektorátů češtiny v Lyonu, Lille a Bordeaux. Francouzský slavista Antoine Meillet ho podnítil k hlubšímu studiu staroslověnštiny a k práci na výzkumu staré hlaholské památky, Euchologia Sinajského. Pod vlivem slavistů A. Mazona a A. Vaillanta se F. zaměřil na studium staroruské památky Zádonštiny. Ve třicátých letech vyučoval opět na středních školách v Brně a v Praze, byl aktivním členem Pražského lingvistického kroužku a Společnosti pro slovanský jazykozpyt. Patřil mezi první členy Společnosti pro hospodářské a kulturní styky se SSSR, 1937 pobýval studijně v Moskvě a Leningradě. Od 1938 pracoval v pražské Slovanské knihovně na katalogizaci starých ruských tisků. Za heydrichiády byl zatčen a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích; v Lužické ulici v Praze, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska.
1946 byl jmenován docentem UK in memoriam. Jeho odborné zájmy sahaly od kritických edic starých textů a jejich literární, textové i jazykové analýzy až po otázky kultury současného jazyka. Zabýval se rovněž prakticky i teoreticky koncepční problematikou organizace slavistiky. Vedle badatelských prací a větších odborných studií publikoval drobnější referáty, zprávy a bibliografické výtahy v odborném a denním tisku (Byzantinoslavica, Slovanský přehled, Časopis pro moderní filologii, Lidové noviny aj.).
D: edice: Euchologium Sinaiticum, Paris 1933, 1939; Zádonština, 1948.
L: OSND 2/1, s. 737; Ročenka Slovanského ústavu 12, 1939–1946, s. 102–104; Kudělka–Šimeček, s. 123–124; V. Blažek, Bibliografický soupis publikační činnosti doc. Dr. J. F. s přehledem jeho činnosti, 1972; Tomeš 1, s. 338.
Jiří Vacek