FRADELIUS Štiavnický Petr ?1581-7.1.1621: Porovnání verzí

Z Personal
(FRADELIUS_Petr_1580-7.1.1621)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Petr FRADELIUS
+
| jméno = Petr FRADELIUS Štiavnický
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1580
+
| datum narození = po 1580
| místo narození =  
+
| místo narození = Banská Štiavnica (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 7.1.1621
 
| datum úmrtí = 7.1.1621
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vratislav (Polsko)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel<br />61- Pedagog
63- Spisovatel
+
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Petr FRADELIUS
+
}}
 +
'''FRADELIUS Štiavnický, Peter''' ''(též FRADEL Schemnicensus, Petrus), * po 1580 Banská Štiavnica (Slovensko), † 7. 1. 1621 Vratislav (Polsko), humanista, básník, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z německé měšťanské rodiny, která se usadila v Banské
 +
Štiavnici. Studoval ve Štýrském Hradci a od 1598 v Praze, kde
 +
1607 dosáhl titulu bakaláře a 1608 magistra. Zpočátku působil
 +
jako učitel v Žatci, 1607–09 rektor městské školy v Nymburku,
 +
1610 se stal profesorem logiky na univerzitě v Praze. Jako
 +
vychovatel syna Václava Vratislava z Mitrovic pobýval 1610–16
 +
v zahraničí, kde se seznámil s významnými osobnostmi, humanistickými
 +
vzdělanci a literáty. Navštívil Altdorf, Norimberk,
 +
Štrasburk, Curych, Basilej, Ženevu, 1613 Angers, 1614 Paříž, 1616 Anglii, Nizozemí a Falc. 1617 se vrátil do Prahy, nejprve působil jako profesor, později i jako děkan a 1620 prorektor
 +
UK. Během českého stavovského povstání 1618–20 spolupracoval
 +
s rektorem univerzity Janem Jesseniem. Po dobu jeho
 +
nepřítomnosti ho na univerzitě zastupoval při přednáškách
 +
a rektorských povinnostech, bezvýsledně se snažil o Jesseniovo
 +
propuštění z vězení ve Vídni. Po bitvě na Bílé hoře byl F. nucen
 +
odejít do exilu, kde záhy zemřel.
 +
 
 +
Patřil k předním humanistickým vzdělancům, literátům
 +
a básníkům předbělohorského období v Čechách. Psal především
 +
latinsky, byl autorem devatenácti básnických sbírek.
 +
Jednotlivými verši přispěl do četných spisů jiných autorů, ve
 +
F. sbírkách se naopak objevili jiní čeští, slovenští a další autoři.
 +
Do díla ''Musa pulla vetustiss'' (1618) F. zařadil i korespondenci
 +
se západoevropskými vzdělanci, v češtině uveřejnil báseň
 +
na oslavu báňského podnikání a hornické práce. Udržoval
 +
písemné i osobní kontakty s českými, německými a evropskými
 +
učenci, politiky a vědci. Některým věnoval oslavné řeči
 +
a básně. Jako humanistu ho zajímala příroda, společnost, cizí
 +
krajiny, jazyky a kultura.
 +
 
 +
'''L:''' RHB 2, s. 151–159 (se soupisem díla); SBS 2, s. 114; BLS 2, s. 623
 +
až 624; BL 1, s. 373; J. Polišenský, Politická a literární činnost slovenského
 +
humanisty P. F. ze Štiavnice, in: Historický časopis 9, 1961, s. 602–616; týž,
 +
Vztah Jessenia a F. ke Slovensku, in: Humanizmus a renesancia na Slovensku
 +
v 15.–16. storočí, Bratislava 1967, s. 321–331; Slovník slovenskej literatúry
 +
1, Bratislava 1979, s. 263; Přehled dějin Československa 1/2, 1982, s. 308.
 +
 
 +
Alena Táborecká
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 17: Řádka 55:
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
  
[[Kategorie:1580]]
+
[[Kategorie:1581]]
 +
[[Kategorie:Banská Štiavnica]]
 
[[Kategorie:1621]]
 
[[Kategorie:1621]]
 +
[[Kategorie:Vratislav]]

Verze z 13. 11. 2017, 17:38

Petr FRADELIUS Štiavnický
Narození po 1580
Místo narození Banská Štiavnica (Slovensko)
Úmrtí 7.1.1621
Místo úmrtí Vratislav (Polsko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55579

FRADELIUS Štiavnický, Peter (též FRADEL Schemnicensus, Petrus), * po 1580 Banská Štiavnica (Slovensko), † 7. 1. 1621 Vratislav (Polsko), humanista, básník, pedagog

Pocházel z německé měšťanské rodiny, která se usadila v Banské Štiavnici. Studoval ve Štýrském Hradci a od 1598 v Praze, kde 1607 dosáhl titulu bakaláře a 1608 magistra. Zpočátku působil jako učitel v Žatci, 1607–09 rektor městské školy v Nymburku, 1610 se stal profesorem logiky na univerzitě v Praze. Jako vychovatel syna Václava Vratislava z Mitrovic pobýval 1610–16 v zahraničí, kde se seznámil s významnými osobnostmi, humanistickými vzdělanci a literáty. Navštívil Altdorf, Norimberk, Štrasburk, Curych, Basilej, Ženevu, 1613 Angers, 1614 Paříž, 1616 Anglii, Nizozemí a Falc. 1617 se vrátil do Prahy, nejprve působil jako profesor, později i jako děkan a 1620 prorektor UK. Během českého stavovského povstání 1618–20 spolupracoval s rektorem univerzity Janem Jesseniem. Po dobu jeho nepřítomnosti ho na univerzitě zastupoval při přednáškách a rektorských povinnostech, bezvýsledně se snažil o Jesseniovo propuštění z vězení ve Vídni. Po bitvě na Bílé hoře byl F. nucen odejít do exilu, kde záhy zemřel.

Patřil k předním humanistickým vzdělancům, literátům a básníkům předbělohorského období v Čechách. Psal především latinsky, byl autorem devatenácti básnických sbírek. Jednotlivými verši přispěl do četných spisů jiných autorů, ve F. sbírkách se naopak objevili jiní čeští, slovenští a další autoři. Do díla Musa pulla vetustiss (1618) F. zařadil i korespondenci se západoevropskými vzdělanci, v češtině uveřejnil báseň na oslavu báňského podnikání a hornické práce. Udržoval písemné i osobní kontakty s českými, německými a evropskými učenci, politiky a vědci. Některým věnoval oslavné řeči a básně. Jako humanistu ho zajímala příroda, společnost, cizí krajiny, jazyky a kultura.

L: RHB 2, s. 151–159 (se soupisem díla); SBS 2, s. 114; BLS 2, s. 623 až 624; BL 1, s. 373; J. Polišenský, Politická a literární činnost slovenského humanisty P. F. ze Štiavnice, in: Historický časopis 9, 1961, s. 602–616; týž, Vztah Jessenia a F. ke Slovensku, in: Humanizmus a renesancia na Slovensku v 15.–16. storočí, Bratislava 1967, s. 321–331; Slovník slovenskej literatúry 1, Bratislava 1979, s. 263; Přehled dějin Československa 1/2, 1982, s. 308.

Alena Táborecká