FRAENKL Pavel 20.5.1904-5.11.1985: Porovnání verzí

Z Personal
(FRAENKL_Pavel_20.5.1904-5.11.1985)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Hradec Králové
 
| místo narození = Hradec Králové
 
| datum úmrtí = 5.11.1985
 
| datum úmrtí = 5.11.1985
| místo úmrtí = Oslo
+
| místo úmrtí = Oslo (Norsko)
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Pavel FRAENKL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 331
 +
}}
 +
'''FRAENKL, Pavel''', ''* 20. 5. 1904 Hradec Králové, † 5. 11. 1985 Oslo (Norsko), literární historik, literární a divadelní kritik''
 +
 
 +
Narodil se v českožidovské rodině obchodníka, byl bratrancem
 +
spisovatele E. Hostovského. Maturoval na gymnáziu v rodišti,
 +
na Filozofické fakultě UK studoval bohemistiku, germanistiku
 +
a nordistiku, doktorát získal 1927 na základě práce ''Boje''
 +
''o volnost kritického projevu a nové pojetí světovosti v letech devadesátých''.
 +
Stal se knihovníkem brněnské Univerzitní knihovny
 +
a 1937 se habilitoval na Masarykově univerzitě monografií
 +
o genezi díla Otokara Březiny. Počátkem 1940 emigroval
 +
před nacisty do Norska, kde přednášel na univerzitě. 1942 byl
 +
transportován do ghetta v Terezíně a 1943–45 vězněn v koncentračním
 +
táboře Osvětim, který přežil díky své mimořádné
 +
fyzické kondici. Po osvobození se vrátil do Norska, kde na univerzitě
 +
v Oslu dosáhl profesury srovnávacích dějin literatury,
 +
později se stal prvním norským profesorem divadelní vědy.
 +
Publikační činnost zahájil jako literární kritik pokračující
 +
v linii F. X. Šaldy, jež zdůrazňovala mravní nasazení tvůrčího
 +
subjektu. Od mládí do konce života se zabýval i divadelní kritikou,
 +
avšak nepřekročil rovinu záznamu poučeného diváckého
 +
dojmu. V třicátých letech pravidelně přispíval literárními
 +
a divadelními referáty do ''Lidových novin'', ''Literárních rozhledů'',
 +
''Severu a východu'' a ''Národního osvobození''. V literární vědě čerpal z rozsáhlých vědomostí o soudobé psychologii (C. G. Jung, A. Adler, E. Spranger, gestaltismus, behaviorismus) a z teleologického
 +
pojetí vývoje jako realizace předem stanoveného cíle.
 +
F. knižním debutem byla programová studie ''K vývoji novodobé''
 +
''české literární kritiky'' (1930). Ve středu jeho historického zájmu
 +
stáli K. H. Mácha (''Mácha a Březina'', 1936), O. Březina
 +
(''O. B. Mysticismus umění a věrnost sobě'', 1936; ''Březinova „Modlitba''
 +
''večerní“'', 1936; ''O. B. Mládí a přerod. Geneze díla'', 1937),
 +
T. G. Masaryk (''Masaryk a literatura'', 1930; ''Masaryk a moderní''
 +
''titanismus'', 1932; ''Masaryk og Garborg'', 1952), E. Hostovský
 +
(''K problematice sebecitu v díle E. H.'', 1936), zajímali ho i F. M.
 +
Dostojevskij (''Problém titanismu ve „Zločinu a trestu“'', 1931),
 +
J. Neruda (''Nerudův cyklus Otci'', 1933), J. Vrchlický. Norsky
 +
publikoval rozsáhlé práce věnované ženským hrdinkám řecké
 +
tragédie, H. Ibsenovi, B. Bjørnsonovi a A. Strindbergovi.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 659; LČL 1, s. 735–736; Slovník českých spisovatelů,
 +
R. Havel – J. Opelík (eds.), 1964, s. 103–104; A. Mikulášek a kol., Literatura
 +
s hvězdou Davidovou 1, 1998, s. 89–90; J. Benýšková – F. Vích, Literární
 +
Hradec Králové, 1994, s. 39.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/144150 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:18

Pavel FRAENKL
Narození 20.5.1904
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 5.11.1985
Místo úmrtí Oslo (Norsko)
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 331
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55581

FRAENKL, Pavel, * 20. 5. 1904 Hradec Králové, † 5. 11. 1985 Oslo (Norsko), literární historik, literární a divadelní kritik

Narodil se v českožidovské rodině obchodníka, byl bratrancem spisovatele E. Hostovského. Maturoval na gymnáziu v rodišti, na Filozofické fakultě UK studoval bohemistiku, germanistiku a nordistiku, doktorát získal 1927 na základě práce Boje o volnost kritického projevu a nové pojetí světovosti v letech devadesátých. Stal se knihovníkem brněnské Univerzitní knihovny a 1937 se habilitoval na Masarykově univerzitě monografií o genezi díla Otokara Březiny. Počátkem 1940 emigroval před nacisty do Norska, kde přednášel na univerzitě. 1942 byl transportován do ghetta v Terezíně a 1943–45 vězněn v koncentračním táboře Osvětim, který přežil díky své mimořádné fyzické kondici. Po osvobození se vrátil do Norska, kde na univerzitě v Oslu dosáhl profesury srovnávacích dějin literatury, později se stal prvním norským profesorem divadelní vědy. Publikační činnost zahájil jako literární kritik pokračující v linii F. X. Šaldy, jež zdůrazňovala mravní nasazení tvůrčího subjektu. Od mládí do konce života se zabýval i divadelní kritikou, avšak nepřekročil rovinu záznamu poučeného diváckého dojmu. V třicátých letech pravidelně přispíval literárními a divadelními referáty do Lidových novin, Literárních rozhledů, Severu a východu a Národního osvobození. V literární vědě čerpal z rozsáhlých vědomostí o soudobé psychologii (C. G. Jung, A. Adler, E. Spranger, gestaltismus, behaviorismus) a z teleologického pojetí vývoje jako realizace předem stanoveného cíle. F. knižním debutem byla programová studie K vývoji novodobé české literární kritiky (1930). Ve středu jeho historického zájmu stáli K. H. Mácha (Mácha a Březina, 1936), O. Březina (O. B. Mysticismus umění a věrnost sobě, 1936; Březinova „Modlitba večerní“, 1936; O. B. Mládí a přerod. Geneze díla, 1937), T. G. Masaryk (Masaryk a literatura, 1930; Masaryk a moderní titanismus, 1932; Masaryk og Garborg, 1952), E. Hostovský (K problematice sebecitu v díle E. H., 1936), zajímali ho i F. M. Dostojevskij (Problém titanismu ve „Zločinu a trestu“, 1931), J. Neruda (Nerudův cyklus Otci, 1933), J. Vrchlický. Norsky publikoval rozsáhlé práce věnované ženským hrdinkám řecké tragédie, H. Ibsenovi, B. Bjørnsonovi a A. Strindbergovi.

L: OSND 2/1, s. 659; LČL 1, s. 735–736; Slovník českých spisovatelů, R. Havel – J. Opelík (eds.), 1964, s. 103–104; A. Mikulášek a kol., Literatura s hvězdou Davidovou 1, 1998, s. 89–90; J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 39.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera