FRAGNER Jiří 3.9.1900-6.11.1977: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 332
 
}}
 
}}
 
'''FRAGNER, Jiří''', ''* 3. 9. 1900 Praha, † 6. 11. 1977 Praha, farmaceutický podnikatel, vědecký pracovník''
 
'''FRAGNER, Jiří''', ''* 3. 9. 1900 Praha, † 6. 11. 1977 Praha, farmaceutický podnikatel, vědecký pracovník''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:20

Jiří FRAGNER
Narození 3.9.1900
Místo narození Praha
Úmrtí 6.11.1977
Místo úmrtí Praha
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 332

FRAGNER, Jiří, * 3. 9. 1900 Praha, † 6. 11. 1977 Praha, farmaceutický podnikatel, vědecký pracovník

Pocházel ze známé rodiny malostranských lékárníků. Syn Karla F. (1861–1926) a Angeliky, roz. Jahnové (1869–1929); jeho bratry byli Benjamin F.-Klička (1897–1943), spisovatel a lékař, Richard F.-Broj (1893–1954), lékárník a básník, a Jaroslav F. (1898–1967), architekt.

Po maturitě na gymnáziu v Praze 1918 vystudoval na univerzitě farmacii a na ČVUT u E. Votočka chemii, 1924 dosáhl hodnosti doktora technických věd. 1924–26 pracoval jako výzkumný chemik v USA. Po návratu navázal na výrobní program drobné farmaceutické výroby při rodinné lékárně U Černého orla a vybudoval nový objekt farmaceutické továrny B. Fragner v Dolních Měcholupech (dnes Praha). Firma vyvíjela nová léčiva a vyráběla podle vlastního patentu asi sedmdesát hotových přípravků (např. Celaskon) a některá chemická léčiva (např. Spironovan). Za okupace se továrna stala útočištěm mnoha odborníků, kterým umožnila věnovat se vědecké práci. Skupina vedená chemikem J. Koštířem tam pod krycím označením BF 510 připravila penicilin, o jehož vývoj se výrazně zasloužil Richardův syn Petr F. (* 28. 10. 1923 Řevnice /u Prahy/ – 2014). 1945 měl podnik sedm set padesát zaměstnanců a stal se největším výrobcem léčiv v Československu. V říjnu 1945 byl znárodněn a F. jmenován technickým ředitelem nově vzniklé organizace Spojené farmaceutické závody. Po únoru 1948 však musel funkci opustit, poté pracoval ve Výzkumném ústavu potravinářského průmyslu a 1959–73 v Encyklopedickém ústavu ČSAV. Byl autorem a spoluautorem více než čtyř desítek vědeckých prací a editorem dvoudílné monografie o vitaminech.

D: Vitaminy, jejich chemie a biochemie 1–2, 1961 (německy Vitamine, ihre Chemie und Biochemie 1–2, Jena 1964, 1965).

L: ČsB 1, nestr.; Köpfe, s. 66; ČBS, s. 151; Tomeš 1, s. 332–333; J. Koštíř, Významný chemik a farmaceut, in: Lidová demokracie 15. 12. 1987, s. 3; F. Tomíček, Památce J. F., in: Chemické listy 72, 1978, s. 1113n. K Petru F.: F. Kotlaba – Z. Pouzar, Devadesát let mykologa RNDr. P. F. a jeho ženy Bedřišky, in: Mykologické listy 2014, č. 127, s. 37–38.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Drábek