FRANČE Miloš 11.8.1928-7.8.2007: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 336-337
 
}}
 
}}
 
'''FRANČE, Miloš''', ''* 11. 8. 1928 Plzeň, † 7. 8. 2007 Plzeň, keramik''
 
'''FRANČE, Miloš''', ''* 11. 8. 1928 Plzeň, † 7. 8. 2007 Plzeň, keramik''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:25

Miloš FRANČE
Narození 11.8.1928
Místo narození Plzeň
Úmrtí 7.8.2007
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 336-337

FRANČE, Miloš, * 11. 8. 1928 Plzeň, † 7. 8. 2007 Plzeň, keramik

Vyučil se hrnčířem v Kralovicích, maturoval na Státní škole pro porcelánový průmysl v Karlových Varech. Výtvarnou výchovu studoval na Pedagogické fakultě v Plzni u profesora J. Weniga a absolvoval na Pedagogické fakultě UK v Praze u profesorů K. Lidického, C. Boudy a M. Salcmana. Pracoval jako hrnčíř a keramik ve svobodném povolání, jako keramik a závodní grafik koncernu Škoda Plzeň, od 1968 jako odborný asistent plzeňské Pedagogické fakulty. Zpočátku se z důvodů dobové objednávky orientoval na užitou točenou keramiku, zvláštní zájem věnoval porcelánové výrobě (např. nápojové soupravy – někdy barvené, keramická zátiší), v šedesátých letech přešel k tvorbě keramických reliéfů a posléze se soustředil k malbě na točené keramice. Jeho hledačství vyústilo v nalezení vlastního typu keramické malby v ploše. Inspiroval se přírodními vegetacemi, výchozím materiálem se mu stal šamotový plát, dekorovaný glazurami, solemi, kysličníky kovů. Jeho výsledkem byly složitě strukturované barevné kompozice, nejdříve výseky živé reality, potom přírodní vize výrazně abstrahovaného tvarosloví, většinou s černou linkou. Pozornost věnoval makro- i mikrosvětu, vytvářel srostlice vegetačních celků a imaginární podoby kytic. Často nacházel řešení v trojrozměrných barevných keramických plastikách – krabicích s vkládanými trsy květin nebo točených objektech skládaných z mnoha dílců. Své kompozice řadil do cyklů. Výrazně se uplatnil v architektonických realizacích, mnohdy ve spolupráci s malířem Josefem Šteffelem. K jeho dílům patřil keramický reliéf pro strojní a traktorovou stanici v Sokolově, keramická malba pro Západočeské plynárny Plzeň, keramický reliéf pro kulturní dům Slovany v Plzni a pro aulu Theodor Langs Seminarium v dánském Silkeborgu, kde 1969 vystavoval, keramická malba pro vysokoškolskou kolej v Plzni, keramický reliéf a keramická malba pro plavecký stadión v Plzni.

L: SČSVU 1, s. 287; Malá encyklopedie výtvarných umělců západních Čech, 1990, s. 33–34; J. Potužáková, Západočeští jubilanti, 1988, nestr.; http://www.artotekaplzen.cz (stav k 13. 5. 2014); http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 13. 5. 2014).

Martin Kučera