FRANĚK Rudolf 23.9.1921-5.6.1983: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 337-338
 
}}
 
}}
 
'''FRANĚK, Rudolf''' ''(vl. jm. Freudenfeld, Rudolf ), * 23. 9. 1921 Praha, † 5. 6. 1983 Praha, pedagog''
 
'''FRANĚK, Rudolf''' ''(vl. jm. Freudenfeld, Rudolf ), * 23. 9. 1921 Praha, † 5. 6. 1983 Praha, pedagog''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:26

Rudolf FRANĚK
Narození 23.9.1921
Místo narození Praha
Úmrtí 5.6.1983
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 337-338

FRANĚK, Rudolf (vl. jm. Freudenfeld, Rudolf ), * 23. 9. 1921 Praha, † 5. 6. 1983 Praha, pedagog

Jeho otec Otto F. (1891–1944) byl ředitelem Židovského sirotčince v pražské Belgické ulici. Po gymnazijních studiích nastoupil F. 1939 do tohoto zařízení jako vychovatel. Od mládí vykazoval hudební a humanitní nadání, soukromě se vzdělával v hudbě u V. B. Aima. Ještě v sirotčinci začal F. studovat dětskou operu skladatele H. Krásy a libretisty A. Hoffmeistra Brundibár, jejíž první provedení se konalo koncem 1942 ve vinohradském Hagiboru. Po příjezdu do Terezína transportem De (5. 7. 1943) pokračoval F. v hudebním nastudování opery, jejíž klavírní výtah pronesl do ghetta, s terezínskými dětmi. Premiéra se konala 23. 9. 1943 a dočkala se celkem padesáti pěti repríz, čímž se po válce stala nejúspěšnějším a mediálně nejslavnějším divadelním činem v ghettu. Mimoto zřídil F. v Terezíně smíšený dětský sbor a byl jedním z hlavních organizátorů nelegálního školního vzdělávání terezínské mládeže. Se svým otcem byl 28. 9. 1944 transportován do koncentračního tábora Osvětim, osvobození se dočkal v pracovním táboře Gleiwitz (dnes Gliwice v Polsku). Po válce přijal jméno Franěk a vystudoval na Filozofické fakultě UK pedagogiku, psychologii a filozofii (PhDr.). Nejprve pracoval v základním školství, 1963–77 byl ředitelem Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici, patřil k nejoblíbenějším a nejváženějším pražským gymnazijním ředitelům s vysokou autoritou u žáků i kolegů. 1965 publikoval vzpomínkovou brožuru Terezínská škola.

L: Almanach Akademického gymnázia, 1985, s. 72–73; T. Katz, Vzpomínka na strýčka Rudlu, in: Věstník židovských náboženských obcí v Československu 45, č. 11, 1983, s. 8; B. Červinková, Hans Krása. Život a dílo skladatele, 2003, s. 162–165, 199–202.

P: Divadelní ústav, Praha, knihovna (dokumentace, Brundibár).

Martin Kučera