FRANCKEL Josua 20.10.1821-28.4.1896: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANCKEL_Adolf_20.3.1823-30.4.1896)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Adolf FRANCKEL
+
| jméno = Josua FRANCKEL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.3.1823
+
| datum narození = 20.10.1821
| místo narození =  
+
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 30.4.1896
+
| datum úmrtí = 28.4.1896
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
 
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf FRANCKEL
+
}}
 +
'''FRANCKEL, Josua''' ''(též FRANCKL, FRANKL, Adolf ), * 20. 10. 1821 Brno, † 28. 4. 1896 Vídeň (Rakousko), divadelní ředitel, režisér, básník''
 +
 
 +
Narodil se v zámožné židovské rodině Samsona F., obchodníka,
 +
majitele vinopalny a familianta v Hodoníně, a Elise, roz.
 +
Jeitelesové. Měl dva starší umělecky nadané bratry. Vystudoval
 +
gymnázium a dvouletou filozofickou přípravku v rodišti
 +
a na vídeňské polytechnice vyšší matematiku, mechaniku,
 +
strojírenství a stavitelství. Po revoluci 1848, které se zúčastnil
 +
jako legionář a protirežimní básník, uprchl do Německa. V Lipsku
 +
1849 zveřejnil sbírku politických básní ''Wiener Gräber'',
 +
za kterou byl později znovu pronásledován. Ve Výmaru a Jeně
 +
studoval humanitní obory – historii, estetiku, německou a cizí
 +
literaturu (PhDr. 1851). Od 1854 žil jako spisovatel v Drážďanech,
 +
kde se stýkal např. s německým dramatikem, spisovatelem
 +
a novinářem Karlem Ferdinandem Gutzkowem. Už 1855
 +
byl F. zatčen, převezen do Vídně a přemístěn do Brna, avšak
 +
řízení bylo zastaveno a 1858 byl amnestován.
 +
 
 +
Bez předchozích zkušeností a pouze po vyškolení v základech
 +
hudebních nauk u brněnského kapelníka Gottfrieda Riegera
 +
působil v rodišti 1866–75 a 1882–86 jako ředitel německého
 +
městského divadla (Stadttheater Brünn), a to nejprve Reduty
 +
na Zelném trhu, která 1870 vyhořela, dále Prozatímního a nakonec
 +
zcela nového Divadla Na Hradbách (dnes Mahenovo).
 +
Obě období hodnotilo obecenstvo i tisk spíše negativně kvůli
 +
nevyrovnanému rozpočtu, repertoáru, uměleckému vedení,
 +
konfliktům v souboru a F. problematické povaze. Přitom se
 +
nesporně snažil o vyšší kvalitu, udivoval mimořádným počtem
 +
nastudovaných inscenací, uváděl Wagnerovy opery, zval
 +
nejlepší vídeňské interprety a měl značný úspěch jako režisér.
 +
1882 otevíral provoz Divadla Na Hradbách, které dostalo
 +
hodnotnou budovu a bylo první zcela elektrifikovanou scénou
 +
v Evropě (Edisonovy žárovky). Tehdy byla uvedena jeho hra
 +
''Bei Frau Bruna''. Mezitím, 1875–82, se stal divadelním manažerem a operním režisérem scén v Hamburku a Brémách, pak od 1879 hlavním tajemníkem i režisérem vídeňského Městského
 +
divadla. Věnoval se spisovatelství i žurnalistice a od 1887
 +
byl sekretářem tamního spolku Deutscher Volkstheater (Německé
 +
lidové divadlo). Záhy byl penzionován.
 +
 
 +
Pravděpodobně v rodišti se 1873 oženil s operní pěvkyní Aurélií,
 +
roz. Eversovou, a spolu vychovali dva syny.
 +
 
 +
'''L:''' Wininger 2, s. 278; ÖBL 1, s. 342 (se soupisem literatury); BL 1,
 +
s. 373 (se soupisem literatury); Czeike 2, s. 354 (s ověřeným datem úmrtí);
 +
A. Rille, Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs. Die Geschichte des
 +
Brünner Stadttheaters (1734–1884), 1885, s. 166–177, 194, 196–208
 +
(se soupisem repertoáru a interpretů); G. Bondi, Fünfundzwanzig Jahre
 +
Eigenregie. Geschichte des Brünner Stadttheaters 1882–1907, 1907, s. 241
 +
(rejstřík; obsazení souborů a hostů v sezonách); týž, Geschichte des Brünner
 +
deutschen Theaters 1600–1925, 1924, s. 207 (rejstřík); M. Dočkalová,
 +
A. F. a německé divadlo v Brně v letech 1866–1875, 2010 (bakalářská
 +
diplomová práce, FF MU, Brno); táž, Vybraná kapitola z dějin německého
 +
divadla v Brně. A. F., ředitel divadla v letech 1866–1875, in: O divadle
 +
2010, T. Lazorčáková (ed.), 2011, s. 36–40 (http://www.filmadivadlo.cz/cs/knihovna/o_divadle_2010.pdf, stav k 11. 11. 2014); táž, Ředitel A. F. Prameny k německému divadlu v Brně v letech 1866–1875, in: Divadelní
 +
revue 23, 2012, č. 1, s. 78–94; táž, in: Česká divadelní encyklopedie; http://encyklopedie.idu.cz/cs/ (se soupisem repertoáru, režií, literatury a pramenů,
 +
stav k 11. 11. 2014); http://www.ndbrno.cz/online-archiv/nemecke-divadlo-v-brne (stav k 11. 11. 2014).
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Brno, 1813 až
 +
21, fol. 9, č. řádku 61 (http://www.badatelna.eu/fond/1073/); Wiener Stadtund
 +
Landesarchiv, Totenbeschauprotokolle, Rolle 520.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
 
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]
 
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]
  
[[Kategorie:1823]]
+
[[Kategorie:1821]]
 +
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:1896]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 14. 11. 2017, 15:10

Josua FRANCKEL
Narození 20.10.1821
Místo narození Brno
Úmrtí 28.4.1896
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55594

FRANCKEL, Josua (též FRANCKL, FRANKL, Adolf ), * 20. 10. 1821 Brno, † 28. 4. 1896 Vídeň (Rakousko), divadelní ředitel, režisér, básník

Narodil se v zámožné židovské rodině Samsona F., obchodníka, majitele vinopalny a familianta v Hodoníně, a Elise, roz. Jeitelesové. Měl dva starší umělecky nadané bratry. Vystudoval gymnázium a dvouletou filozofickou přípravku v rodišti a na vídeňské polytechnice vyšší matematiku, mechaniku, strojírenství a stavitelství. Po revoluci 1848, které se zúčastnil jako legionář a protirežimní básník, uprchl do Německa. V Lipsku 1849 zveřejnil sbírku politických básní Wiener Gräber, za kterou byl později znovu pronásledován. Ve Výmaru a Jeně studoval humanitní obory – historii, estetiku, německou a cizí literaturu (PhDr. 1851). Od 1854 žil jako spisovatel v Drážďanech, kde se stýkal např. s německým dramatikem, spisovatelem a novinářem Karlem Ferdinandem Gutzkowem. Už 1855 byl F. zatčen, převezen do Vídně a přemístěn do Brna, avšak řízení bylo zastaveno a 1858 byl amnestován.

Bez předchozích zkušeností a pouze po vyškolení v základech hudebních nauk u brněnského kapelníka Gottfrieda Riegera působil v rodišti 1866–75 a 1882–86 jako ředitel německého městského divadla (Stadttheater Brünn), a to nejprve Reduty na Zelném trhu, která 1870 vyhořela, dále Prozatímního a nakonec zcela nového Divadla Na Hradbách (dnes Mahenovo). Obě období hodnotilo obecenstvo i tisk spíše negativně kvůli nevyrovnanému rozpočtu, repertoáru, uměleckému vedení, konfliktům v souboru a F. problematické povaze. Přitom se nesporně snažil o vyšší kvalitu, udivoval mimořádným počtem nastudovaných inscenací, uváděl Wagnerovy opery, zval nejlepší vídeňské interprety a měl značný úspěch jako režisér. 1882 otevíral provoz Divadla Na Hradbách, které dostalo hodnotnou budovu a bylo první zcela elektrifikovanou scénou v Evropě (Edisonovy žárovky). Tehdy byla uvedena jeho hra Bei Frau Bruna. Mezitím, 1875–82, se stal divadelním manažerem a operním režisérem scén v Hamburku a Brémách, pak od 1879 hlavním tajemníkem i režisérem vídeňského Městského divadla. Věnoval se spisovatelství i žurnalistice a od 1887 byl sekretářem tamního spolku Deutscher Volkstheater (Německé lidové divadlo). Záhy byl penzionován.

Pravděpodobně v rodišti se 1873 oženil s operní pěvkyní Aurélií, roz. Eversovou, a spolu vychovali dva syny.

L: Wininger 2, s. 278; ÖBL 1, s. 342 (se soupisem literatury); BL 1, s. 373 (se soupisem literatury); Czeike 2, s. 354 (s ověřeným datem úmrtí); A. Rille, Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs. Die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734–1884), 1885, s. 166–177, 194, 196–208 (se soupisem repertoáru a interpretů); G. Bondi, Fünfundzwanzig Jahre Eigenregie. Geschichte des Brünner Stadttheaters 1882–1907, 1907, s. 241 (rejstřík; obsazení souborů a hostů v sezonách); týž, Geschichte des Brünner deutschen Theaters 1600–1925, 1924, s. 207 (rejstřík); M. Dočkalová, A. F. a německé divadlo v Brně v letech 1866–1875, 2010 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); táž, Vybraná kapitola z dějin německého divadla v Brně. A. F., ředitel divadla v letech 1866–1875, in: O divadle 2010, T. Lazorčáková (ed.), 2011, s. 36–40 (http://www.filmadivadlo.cz/cs/knihovna/o_divadle_2010.pdf, stav k 11. 11. 2014); táž, Ředitel A. F. Prameny k německému divadlu v Brně v letech 1866–1875, in: Divadelní revue 23, 2012, č. 1, s. 78–94; táž, in: Česká divadelní encyklopedie; http://encyklopedie.idu.cz/cs/ (se soupisem repertoáru, režií, literatury a pramenů, stav k 11. 11. 2014); http://www.ndbrno.cz/online-archiv/nemecke-divadlo-v-brne (stav k 11. 11. 2014).

P: NA, Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Brno, 1813 až 21, fol. 9, č. řádku 61 (http://www.badatelna.eu/fond/1073/); Wiener Stadtund Landesarchiv, Totenbeschauprotokolle, Rolle 520.

Gustav Novotný