Biografický slovník
FRANCL Gustav 30.1.1849-11.6.1900: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 335-336 | ||
}} | }} | ||
'''FRANCL, Gustav''', ''* 30. 1. 1849 Velhartice, † 11. 6. 1900 Praha, nakladatel, knihkupec'' | '''FRANCL, Gustav''', ''* 30. 1. 1849 Velhartice, † 11. 6. 1900 Praha, nakladatel, knihkupec'' | ||
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:24
| Gustav FRANCL | |
 | |
| Narození | 30.1.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Velhartice |
| Úmrtí | 11.6.1900 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 335-336 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78028 |
FRANCL, Gustav, * 30. 1. 1849 Velhartice, † 11. 6. 1900 Praha, nakladatel, knihkupec
Rodiče Aloys a Emilie F. byli poměrně zámožní, vlastnili pilu. F. se na své povolání připravoval 1867 v soukromé knihkupecké škole v Praze na Mariánském náměstí, která měla výlučně německé vyučování a poměrně vysoké školné. F. tam patřil k premiantům a nesouhlasil s jejím zrušením z úsporných důvodů. Došlo k němu však navzdory protestům studentů 1868 brzy poté, co F. absolvoval. Výuční list získal u Ignáce Leopolda Kobra, v jehož podniku v šedesátých letech také pracoval, před odchodem již ve funkci vedoucího obchodu. Jako knihkupec měl pověst vzdělaného a spolehlivého zaměstnance, kterého po smrti jeho prvního zaměstnavatele pro sebe získal František Řivnáč. Vystřídal u něho různá pracovní místa a cílevědomě se připravoval na otevření vlastního podniku. Stal se spolupracovníkem Slovanského katalogu bibliografického. Vždy měl zájem o odbornou spolkovou činnost. Působil v 1867 založeném Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních. Byl v něm velmi aktivní, v září 1877 podal např. návrh na vydávání české bibliografie a angažoval se v opětovném zřízení odborného knihkupeckého a nakladatelského učiliště, tentokráte českého. Poté co se osamostatnil, stal se členem Spolku českých knihkupců a nakladatelů, ve kterém 1897–99 zastával funkci starosty. Redigoval spolkové periodikum Knihkupecký oznamovatel.
1884 si F. splnil přání, zakoupil od vyšehradského kanovníka Mikuláše Karlacha Cyrillo-Methodějské knihkupectví s tiskárnou na Malém náměstí v Praze, se kterým už dříve spolupracoval. Podnik nebyl v dobrém stavu, Josef Zeman, který ho vedl jako faktor, jej zanedbával. F. oživil knihkupeckou nabídku a rozvinul i vlastní nakladatelskou činnost. Prodávala se stále převážně náboženská literatura pro potřeby liturgie i zábavné lidové čtení. Politicky měl F. blízko k mladočechům. Oženil se nejprve s Ludmilou, roz. Hellerovou (1861–1893), se kterou měl dva syny. Po její smrti se F. ženou stala Jindřiška (* 1871), která mu porodila dceru Ludmilu (* 1900). Jindřiška jako vdova spolu se švagrem Aloisem F., vrchním správcem vojenského zásobování v Praze, vedla podnik po manželově smrti až do 1921. Tehdy firmu převzali synové Gustav F. (* 1892) a Alois F. (* 1893). Vnuk F. stejného jména (* 28. 1. 1920 Praha) působil jako významný český překladatel z francouzštiny a po určitou dobu spolupracoval s Cyrillo-Methodějským knihkupectvím a nakladatelstvím.
L: L. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1927, rejstřík; A. Zach, Stopami pražských nakladatelských domů, 1996, s. 43–44; L. K. Žižka, Paměti a osudy, 1999, rejstřík; J. Halada, Encyklopedie českých nakladatelství, 2007, s. 7.
Pavla Vošahlíková
