Biografický slovník
FRANCL Gustav 30.1.1849-11.6.1900: Porovnání verzí
(FRANCL_Gustav_1849-11.6.1900) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Gustav FRANCL | | jméno = Gustav FRANCL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1849 | + | | datum narození = 30.1.1849 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Velhartice |
| datum úmrtí = 11.6.1900 | | datum úmrtí = 11.6.1900 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 335-336 |
| + | }} | ||
| + | '''FRANCL, Gustav''', ''* 30. 1. 1849 Velhartice, † 11. 6. 1900 Praha, nakladatel, knihkupec'' | ||
| + | |||
| + | Rodiče Aloys a Emilie F. byli poměrně zámožní, vlastnili pilu. | ||
| + | F. se na své povolání připravoval 1867 v soukromé knihkupecké | ||
| + | škole v Praze na Mariánském náměstí, která měla výlučně | ||
| + | německé vyučování a poměrně vysoké školné. F. tam patřil | ||
| + | k premiantům a nesouhlasil s jejím zrušením z úsporných důvodů. | ||
| + | Došlo k němu však navzdory protestům studentů 1868 | ||
| + | brzy poté, co F. absolvoval. Výuční list získal u Ignáce Leopolda | ||
| + | Kobra, v jehož podniku v šedesátých letech také pracoval, před | ||
| + | odchodem již ve funkci vedoucího obchodu. Jako knihkupec | ||
| + | měl pověst vzdělaného a spolehlivého zaměstnance, kterého | ||
| + | po smrti jeho prvního zaměstnavatele pro sebe získal František | ||
| + | Řivnáč. Vystřídal u něho různá pracovní místa a cílevědomě | ||
| + | se připravoval na otevření vlastního podniku. Stal se spolupracovníkem | ||
| + | ''Slovanského katalogu bibliografického''. Vždy měl | ||
| + | zájem o odbornou spolkovou činnost. Působil v 1867 založeném | ||
| + | Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních. Byl | ||
| + | v něm velmi aktivní, v září 1877 podal např. návrh na vydávání | ||
| + | české bibliografie a angažoval se v opětovném zřízení | ||
| + | odborného knihkupeckého a nakladatelského učiliště, tentokráte | ||
| + | českého. Poté co se osamostatnil, stal se členem Spolku | ||
| + | českých knihkupců a nakladatelů, ve kterém 1897–99 zastával | ||
| + | funkci starosty. Redigoval spolkové periodikum ''Knihkupecký'' | ||
| + | ''oznamovatel''. | ||
| + | |||
| + | 1884 si F. splnil přání, zakoupil od vyšehradského kanovníka | ||
| + | Mikuláše Karlacha Cyrillo-Methodějské knihkupectví s tiskárnou | ||
| + | na Malém náměstí v Praze, se kterým už dříve spolupracoval. | ||
| + | Podnik nebyl v dobrém stavu, Josef Zeman, který ho vedl | ||
| + | jako faktor, jej zanedbával. F. oživil knihkupeckou nabídku | ||
| + | a rozvinul i vlastní nakladatelskou činnost. Prodávala se stále převážně náboženská literatura pro potřeby liturgie i zábavné lidové čtení. Politicky měl F. blízko k mladočechům. Oženil | ||
| + | se nejprve s Ludmilou, roz. Hellerovou (1861–1893), se | ||
| + | kterou měl dva syny. Po její smrti se F. ženou stala Jindřiška | ||
| + | (* 1871), která mu porodila dceru Ludmilu (* 1900). Jindřiška | ||
| + | jako vdova spolu se švagrem Aloisem F., vrchním správcem vojenského | ||
| + | zásobování v Praze, vedla podnik po manželově smrti | ||
| + | až do 1921. Tehdy firmu převzali synové Gustav F. (* 1892) | ||
| + | a Alois F. (* 1893). Vnuk F. stejného jména (* 28. 1. 1920 | ||
| + | Praha) působil jako významný český překladatel z francouzštiny | ||
| + | a po určitou dobu spolupracoval s Cyrillo-Methodějským | ||
| + | knihkupectvím a nakladatelstvím. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' L. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, | ||
| + | 1927, rejstřík; A. Zach, Stopami pražských nakladatelských domů, 1996, | ||
| + | s. 43–44; L. K. Žižka, Paměti a osudy, 1999, rejstřík; J. Halada, Encyklopedie | ||
| + | českých nakladatelství, 2007, s. 7. | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
| + | [[Kategorie:Velhartice]] | ||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:24
| Gustav FRANCL | |
 | |
| Narození | 30.1.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Velhartice |
| Úmrtí | 11.6.1900 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 335-336 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78028 |
FRANCL, Gustav, * 30. 1. 1849 Velhartice, † 11. 6. 1900 Praha, nakladatel, knihkupec
Rodiče Aloys a Emilie F. byli poměrně zámožní, vlastnili pilu. F. se na své povolání připravoval 1867 v soukromé knihkupecké škole v Praze na Mariánském náměstí, která měla výlučně německé vyučování a poměrně vysoké školné. F. tam patřil k premiantům a nesouhlasil s jejím zrušením z úsporných důvodů. Došlo k němu však navzdory protestům studentů 1868 brzy poté, co F. absolvoval. Výuční list získal u Ignáce Leopolda Kobra, v jehož podniku v šedesátých letech také pracoval, před odchodem již ve funkci vedoucího obchodu. Jako knihkupec měl pověst vzdělaného a spolehlivého zaměstnance, kterého po smrti jeho prvního zaměstnavatele pro sebe získal František Řivnáč. Vystřídal u něho různá pracovní místa a cílevědomě se připravoval na otevření vlastního podniku. Stal se spolupracovníkem Slovanského katalogu bibliografického. Vždy měl zájem o odbornou spolkovou činnost. Působil v 1867 založeném Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních. Byl v něm velmi aktivní, v září 1877 podal např. návrh na vydávání české bibliografie a angažoval se v opětovném zřízení odborného knihkupeckého a nakladatelského učiliště, tentokráte českého. Poté co se osamostatnil, stal se členem Spolku českých knihkupců a nakladatelů, ve kterém 1897–99 zastával funkci starosty. Redigoval spolkové periodikum Knihkupecký oznamovatel.
1884 si F. splnil přání, zakoupil od vyšehradského kanovníka Mikuláše Karlacha Cyrillo-Methodějské knihkupectví s tiskárnou na Malém náměstí v Praze, se kterým už dříve spolupracoval. Podnik nebyl v dobrém stavu, Josef Zeman, který ho vedl jako faktor, jej zanedbával. F. oživil knihkupeckou nabídku a rozvinul i vlastní nakladatelskou činnost. Prodávala se stále převážně náboženská literatura pro potřeby liturgie i zábavné lidové čtení. Politicky měl F. blízko k mladočechům. Oženil se nejprve s Ludmilou, roz. Hellerovou (1861–1893), se kterou měl dva syny. Po její smrti se F. ženou stala Jindřiška (* 1871), která mu porodila dceru Ludmilu (* 1900). Jindřiška jako vdova spolu se švagrem Aloisem F., vrchním správcem vojenského zásobování v Praze, vedla podnik po manželově smrti až do 1921. Tehdy firmu převzali synové Gustav F. (* 1892) a Alois F. (* 1893). Vnuk F. stejného jména (* 28. 1. 1920 Praha) působil jako významný český překladatel z francouzštiny a po určitou dobu spolupracoval s Cyrillo-Methodějským knihkupectvím a nakladatelstvím.
L: L. Nosovský, Knihopisná nauka a vývoj knihkupectví československého, 1927, rejstřík; A. Zach, Stopami pražských nakladatelských domů, 1996, s. 43–44; L. K. Žižka, Paměti a osudy, 1999, rejstřík; J. Halada, Encyklopedie českých nakladatelství, 2007, s. 7.
Pavla Vošahlíková
