Biografický slovník
FRANC František Xaverský 3.12.1838-20.1.1910: Porovnání verzí
(FRANC_František_Xaverský_3.12.1838-20.1.1910) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.12.1838 | | datum narození = 3.12.1838 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Hostivice (u Prahy) |
| datum úmrtí = 20.1.1910 | | datum úmrtí = 20.1.1910 | ||
| místo úmrtí = Plzeň | | místo úmrtí = Plzeň | ||
| − | | povolání = 52- Archeolog | + | | povolání = 52- Archeolog<br />6- Botanik |
| − | 6- Botanik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FRANC, František Xaverský''', ''* 3. 12. 1838 Hostivice (u Prahy), † 20. 1. 1910 Plzeň, zahradník, archeolog, muzejník'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z učitelské rodiny a brzy osiřel. Učil se zahradníkem | ||
| + | v Praze i jinde, pracoval v Schönbrunnu (dnes Vídeň) | ||
| + | 1857–59, poté 1862–71 na zámku Hluboká. Od 1871 působil | ||
| + | na zámku Kozel (u Plzně), kde pro Arnošta Karla Waldsteina- | ||
| + | Wartenberga zřídil anglický park. Zaujat mohylovými | ||
| + | pohřebišti doby bronzové a halštatské v okolí, věnoval se jejich | ||
| + | výzkumu (Šťáhlavy-Hájek, 1878–82; Milínov-Javor, 1878–83; | ||
| + | Žákava-Sváreč, od 1879; Sedlec-Hůrka, 1883 aj.) a vytvořil | ||
| + | sbírku navštěvovanou i zahraničními odborníky. | ||
| + | |||
| + | Od 1893 byl sekretářem Městského historického muzea v Plzni | ||
| + | (jako jediný zaměstnanec je prakticky řídil), vybudoval v něm | ||
| + | systematickou archeologickou sbírku a prováděl další výzkumy | ||
| + | mohylníků (Červený Hrádek-Černá myť, Dýšina-Kokotsko, | ||
| + | Kralovice-Červená hora aj.). Od 1895 byl pro Plzeňsko jednatelem | ||
| + | Archeologické komise ČAVU. Cestoval po zahraničních | ||
| + | muzeích, zabýval se též interdisciplinárním výzkumem a experimenty, | ||
| + | publikoval ale jen výjimečně. Na odpočinek odešel | ||
| + | 1904. Své poznatky uložil do rukopisů, vydaných až téměř | ||
| + | osmdesát let po smrti. Ač izolovaný samouk, dospěl na profesionální | ||
| + | úroveň terénního výzkumu a jeho kresebné dokumentace. | ||
| + | Kromě mohyl zachytil na Šťáhlavsku i starší osídlení | ||
| + | neolitu a eneolitu (Šťáhlavice, 1883, výšinná sídliště Lopata, | ||
| + | 1880–87, a Bzí, 1882), takže dokázal poprvé chronologicky | ||
| + | a kulturně roztřídit pravěk západních Čech a stal se jejich prvním | ||
| + | významným archeologem. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Šťáhlauer Ausgrabungen – Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, | ||
| + | Úhlavy a Klabavy (rukopisy, 1890 a 1906), V. Šaldová (ed.), 1988; Doba | ||
| + | předhistorická v okolí plzeňském, in: Plzeňské listy 1893, č. 154–155; 1894, | ||
| + | č. 1–2; Tènská nekropole Kralovická u Plzně, in: Věstník českoslovanských | ||
| + | museí a spolků archaeologických 1, 1895, s. 91–93; O mohylách v Černé Mýti a na Kostelíku u Plzně, in: ČL 4, 1895, s. 561–566; Praehistorická doba na Plzeňsku, in: Popis školního okresu Plzeňského, 1896, s. 122–131; Bericht | ||
| + | über die im Jahre 1895 durchgeführten Ausgrabungen, in: Mitteilungen | ||
| + | der anthropologischen Gesellschaft in Wien 26, 1896, Sitzungsberichte, | ||
| + | s. 36–38. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' B. F. Horák, F. X. F., in: Sborník Městského historického muzea v Plzni | ||
| + | 2, 1911, s. 1–8; F. Kovářík, Šťáhlavy a Šťáhlaváci, 1932, s. 31–38; F. Frýda – | ||
| + | J. Metličková, Plzeňská muzea, střediska hmotné paměti západních Čech, in: | ||
| + | Západočeský historický sborník 1, 1995, s. 153–187; V. Šaldová, Život a dílo, | ||
| + | in: F. X. F., c. d., 1988, s. 249–257; K. Sklenář, Archeologie a pohanský věk, | ||
| + | 2001, s. 279–287; Sklenář, s. 172–173; nekrolog, in: PA 29, 1910, s. 49; | ||
| + | Plzeňské listy 22. 1. 1910, s. 1–2. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Praha, sbírka matrik, index matriky nar. řkt. f. ú. Hostivice 21, pag. | ||
| + | 53; Archiv města Plzně, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | Karel Sklenář | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1838]] | [[Kategorie:1838]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hostivice]] |
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
Verze z 13. 11. 2017, 18:06
| František Xaverský FRANC | |
 | |
| Narození | 3.12.1838 |
|---|---|
| Místo narození | Hostivice (u Prahy) |
| Úmrtí | 20.1.1910 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání |
52- Archeolog 6- Botanik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55589 |
FRANC, František Xaverský, * 3. 12. 1838 Hostivice (u Prahy), † 20. 1. 1910 Plzeň, zahradník, archeolog, muzejník
Pocházel z učitelské rodiny a brzy osiřel. Učil se zahradníkem v Praze i jinde, pracoval v Schönbrunnu (dnes Vídeň) 1857–59, poté 1862–71 na zámku Hluboká. Od 1871 působil na zámku Kozel (u Plzně), kde pro Arnošta Karla Waldsteina- Wartenberga zřídil anglický park. Zaujat mohylovými pohřebišti doby bronzové a halštatské v okolí, věnoval se jejich výzkumu (Šťáhlavy-Hájek, 1878–82; Milínov-Javor, 1878–83; Žákava-Sváreč, od 1879; Sedlec-Hůrka, 1883 aj.) a vytvořil sbírku navštěvovanou i zahraničními odborníky.
Od 1893 byl sekretářem Městského historického muzea v Plzni (jako jediný zaměstnanec je prakticky řídil), vybudoval v něm systematickou archeologickou sbírku a prováděl další výzkumy mohylníků (Červený Hrádek-Černá myť, Dýšina-Kokotsko, Kralovice-Červená hora aj.). Od 1895 byl pro Plzeňsko jednatelem Archeologické komise ČAVU. Cestoval po zahraničních muzeích, zabýval se též interdisciplinárním výzkumem a experimenty, publikoval ale jen výjimečně. Na odpočinek odešel 1904. Své poznatky uložil do rukopisů, vydaných až téměř osmdesát let po smrti. Ač izolovaný samouk, dospěl na profesionální úroveň terénního výzkumu a jeho kresebné dokumentace. Kromě mohyl zachytil na Šťáhlavsku i starší osídlení neolitu a eneolitu (Šťáhlavice, 1883, výšinná sídliště Lopata, 1880–87, a Bzí, 1882), takže dokázal poprvé chronologicky a kulturně roztřídit pravěk západních Čech a stal se jejich prvním významným archeologem.
D: Šťáhlauer Ausgrabungen – Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, Úhlavy a Klabavy (rukopisy, 1890 a 1906), V. Šaldová (ed.), 1988; Doba předhistorická v okolí plzeňském, in: Plzeňské listy 1893, č. 154–155; 1894, č. 1–2; Tènská nekropole Kralovická u Plzně, in: Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických 1, 1895, s. 91–93; O mohylách v Černé Mýti a na Kostelíku u Plzně, in: ČL 4, 1895, s. 561–566; Praehistorická doba na Plzeňsku, in: Popis školního okresu Plzeňského, 1896, s. 122–131; Bericht über die im Jahre 1895 durchgeführten Ausgrabungen, in: Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 26, 1896, Sitzungsberichte, s. 36–38.
L: B. F. Horák, F. X. F., in: Sborník Městského historického muzea v Plzni 2, 1911, s. 1–8; F. Kovářík, Šťáhlavy a Šťáhlaváci, 1932, s. 31–38; F. Frýda – J. Metličková, Plzeňská muzea, střediska hmotné paměti západních Čech, in: Západočeský historický sborník 1, 1995, s. 153–187; V. Šaldová, Život a dílo, in: F. X. F., c. d., 1988, s. 249–257; K. Sklenář, Archeologie a pohanský věk, 2001, s. 279–287; Sklenář, s. 172–173; nekrolog, in: PA 29, 1910, s. 49; Plzeňské listy 22. 1. 1910, s. 1–2.
P: SOA, Praha, sbírka matrik, index matriky nar. řkt. f. ú. Hostivice 21, pag. 53; Archiv města Plzně, osobní fond.
Karel Sklenář
