FRANC František Xaverský 3.12.1838-20.1.1910: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 333-334
 
}}
 
}}
 
'''FRANC, František Xaverský''', ''* 3. 12. 1838 Hostivice (u Prahy), † 20. 1. 1910 Plzeň, zahradník, archeolog, muzejník''
 
'''FRANC, František Xaverský''', ''* 3. 12. 1838 Hostivice (u Prahy), † 20. 1. 1910 Plzeň, zahradník, archeolog, muzejník''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:21

František Xaverský FRANC
Narození 3.12.1838
Místo narození Hostivice (u Prahy)
Úmrtí 20.1.1910
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 52- Archeolog
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 333-334

FRANC, František Xaverský, * 3. 12. 1838 Hostivice (u Prahy), † 20. 1. 1910 Plzeň, zahradník, archeolog, muzejník

Pocházel z učitelské rodiny a brzy osiřel. Učil se zahradníkem v Praze i jinde, pracoval v Schönbrunnu (dnes Vídeň) 1857–59, poté 1862–71 na zámku Hluboká. Od 1871 působil na zámku Kozel (u Plzně), kde pro Arnošta Karla Waldsteina- Wartenberga zřídil anglický park. Zaujat mohylovými pohřebišti doby bronzové a halštatské v okolí, věnoval se jejich výzkumu (Šťáhlavy-Hájek, 1878–82; Milínov-Javor, 1878–83; Žákava-Sváreč, od 1879; Sedlec-Hůrka, 1883 aj.) a vytvořil sbírku navštěvovanou i zahraničními odborníky.

Od 1893 byl sekretářem Městského historického muzea v Plzni (jako jediný zaměstnanec je prakticky řídil), vybudoval v něm systematickou archeologickou sbírku a prováděl další výzkumy mohylníků (Červený Hrádek-Černá myť, Dýšina-Kokotsko, Kralovice-Červená hora aj.). Od 1895 byl pro Plzeňsko jednatelem Archeologické komise ČAVU. Cestoval po zahraničních muzeích, zabýval se též interdisciplinárním výzkumem a experimenty, publikoval ale jen výjimečně. Na odpočinek odešel 1904. Své poznatky uložil do rukopisů, vydaných až téměř osmdesát let po smrti. Ač izolovaný samouk, dospěl na profesionální úroveň terénního výzkumu a jeho kresebné dokumentace. Kromě mohyl zachytil na Šťáhlavsku i starší osídlení neolitu a eneolitu (Šťáhlavice, 1883, výšinná sídliště Lopata, 1880–87, a Bzí, 1882), takže dokázal poprvé chronologicky a kulturně roztřídit pravěk západních Čech a stal se jejich prvním významným archeologem.

D: Šťáhlauer Ausgrabungen – Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, Úhlavy a Klabavy (rukopisy, 1890 a 1906), V. Šaldová (ed.), 1988; Doba předhistorická v okolí plzeňském, in: Plzeňské listy 1893, č. 154–155; 1894, č. 1–2; Tènská nekropole Kralovická u Plzně, in: Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických 1, 1895, s. 91–93; O mohylách v Černé Mýti a na Kostelíku u Plzně, in: ČL 4, 1895, s. 561–566; Praehistorická doba na Plzeňsku, in: Popis školního okresu Plzeňského, 1896, s. 122–131; Bericht über die im Jahre 1895 durchgeführten Ausgrabungen, in: Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 26, 1896, Sitzungsberichte, s. 36–38.

L: B. F. Horák, F. X. F., in: Sborník Městského historického muzea v Plzni 2, 1911, s. 1–8; F. Kovářík, Šťáhlavy a Šťáhlaváci, 1932, s. 31–38; F. Frýda – J. Metličková, Plzeňská muzea, střediska hmotné paměti západních Čech, in: Západočeský historický sborník 1, 1995, s. 153–187; V. Šaldová, Život a dílo, in: F. X. F., c. d., 1988, s. 249–257; K. Sklenář, Archeologie a pohanský věk, 2001, s. 279–287; Sklenář, s. 172–173; nekrolog, in: PA 29, 1910, s. 49; Plzeňské listy 22. 1. 1910, s. 1–2.

P: SOA, Praha, sbírka matrik, index matriky nar. řkt. f. ú. Hostivice 21, pag. 53; Archiv města Plzně, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář