FRANKENBERGER Otakar 19.2.1852-16.4.1915: Porovnání verzí
(FRANKENBERGER_Otakar_19.2.1852-16.4.1915) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.2.1852 | | datum narození = 19.2.1852 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vysočany (dnes Praha) |
| datum úmrtí = 16.4.1915 | | datum úmrtí = 16.4.1915 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRANKENBERGER, Otakar''', ''* 19. 2. 1852 Vysočany (dnes Praha), † 16. 4. 1915 Praha, lékař rhinolaryngolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem lékaře Jana F. a jeho ženy Albiny. Po promoci na ještě | ||
+ | nerozdělené pražské lékařské fakultě (1876) F. pracoval | ||
+ | jako asistent Patologicko-anatomického ústavu prof. E. Klebse. | ||
+ | 1878–79 byl během okupace Bosny vojenským lékařem, | ||
+ | 1880–86 hutním lékařem v Kladně a 1886–91 panským lékařem | ||
+ | v Měšicích (u Prahy). 1891 se vrátil do Prahy k odbornému | ||
+ | studiu ve Všeobecné nemocnici a k vlastní odborné | ||
+ | praxi, 1891 a 1893 studoval též ve Vídni a v Berlíně. 1895 | ||
+ | se habilitoval z laryngo-faryngo-rhinologie na české lékařské | ||
+ | fakultě a stal se vedoucím rhinolaryngologického ambulatoria | ||
+ | na II. lékařské klinice u prof. E. Maixnera (od 1902 ve stejné | ||
+ | pozici na I. lékařské klinice). 1903 byl jmenován mimořádným | ||
+ | profesorem, 1913 řádným profesorem rhinologie a laryngologie. | ||
+ | Od 1905 byl přednostou rhinolaryngologického oddělení | ||
+ | České dětské nemocnice, od 1906 přednostou nově založeného | ||
+ | Ústavu pro choroby nosní a hrtanové české lékařské fakulty. | ||
+ | Byl zakladatelem české rhinolaryngologie (nosního a krčního | ||
+ | lékařství) jako samostatného klinického oboru, který se | ||
+ | vydělil z interní medicíny. Jako první se v oboru habilitoval, | ||
+ | prosadil jej jako povinný učební předmět (1903), založil a vedl | ||
+ | samostatný ústav (1906), jeho proměny v kliniku se ale nedožil. | ||
+ | Publikované práce (převážně časopisecky) vycházely | ||
+ | z F. všestranné erudice patologickoanatomické, histologické, | ||
+ | bakteriologické i klinické (interní i chirurgické). Zabýval se | ||
+ | mj. diagnostikou a terapií hrtanové tuberkulózy, imunologickou | ||
+ | léčbou ozaeny (forma chronické rýmy), rentgenoterapií | ||
+ | nádorů horních cest dýchacích, byl vynikajícím operatérem. | ||
+ | Významné jsou jeho sociálně-lékařské aktivity, mj. statistika | ||
+ | úmrtí horníků na Kladensku, sledování výskytu skleromu, | ||
+ | péče o dětské pacienty nebo odborná lékařská i pedagogická | ||
+ | péče o hluchoněmé. 1906 inicioval též založení odborné | ||
+ | otorhinolaryngologické společnosti; 1901–04 byl předsedou | ||
+ | české sekce Lékařské komory pro Čechy. | ||
+ | |||
+ | Jeho syn, rovněž Otakar (1884–1941), z manželství s Marií | ||
+ | Danešovou, byl politikem a historikem, syn z druhého manželství | ||
+ | s Barborou Danešovou (1867–1971, sestrou první ženy), | ||
+ | Zdeněk (1892–1966), lékařem histologem. Dcera Marie (1888 | ||
+ | až 1972) se provdala za lékaře Jiřího Brdlíka (1883–1965). | ||
+ | F. byl pohřben v rodinné hrobce Danešů v Hostouni (u Kladna). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Pachydermia laryngis, in: Thomayerova sbírka přednášek a rozprav | ||
+ | z oboru lékařského, serie V, č. 46, 1895, s. 113–139; O významu laryngologie | ||
+ | a poměru jejím k povšechné medicíně, in: ČLČ 45, 1906, s. 547–551. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 446; OSND 2, s. 729; BSPLF 1, s. 196–197; AČL, | ||
+ | s. 66–67 (s bibliografií); Zpráva o studijním roku 1914–15, 1915, s. 28–31 (bibliografie); ČLČ 54, 1915, s. 481, 518–520 (bibliografie); tamtéž 79, 1940, | ||
+ | s. 522–527 (bibliografie); tamtéž 91, 1952, s. 344; Rozhledy v tuberkulose 2, | ||
+ | 1940, s. 44–46. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); | ||
+ | Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Prosek, N 15 (1847–55), pag. 142. | ||
+ | |||
+ | Petr Svobodný | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 16. 11. 2017, 09:55
Otakar FRANKENBERGER | |
Narození | 19.2.1852 |
---|---|
Místo narození | Vysočany (dnes Praha) |
Úmrtí | 16.4.1915 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55634 |
FRANKENBERGER, Otakar, * 19. 2. 1852 Vysočany (dnes Praha), † 16. 4. 1915 Praha, lékař rhinolaryngolog, pedagog
Byl synem lékaře Jana F. a jeho ženy Albiny. Po promoci na ještě nerozdělené pražské lékařské fakultě (1876) F. pracoval jako asistent Patologicko-anatomického ústavu prof. E. Klebse. 1878–79 byl během okupace Bosny vojenským lékařem, 1880–86 hutním lékařem v Kladně a 1886–91 panským lékařem v Měšicích (u Prahy). 1891 se vrátil do Prahy k odbornému studiu ve Všeobecné nemocnici a k vlastní odborné praxi, 1891 a 1893 studoval též ve Vídni a v Berlíně. 1895 se habilitoval z laryngo-faryngo-rhinologie na české lékařské fakultě a stal se vedoucím rhinolaryngologického ambulatoria na II. lékařské klinice u prof. E. Maixnera (od 1902 ve stejné pozici na I. lékařské klinice). 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 řádným profesorem rhinologie a laryngologie. Od 1905 byl přednostou rhinolaryngologického oddělení České dětské nemocnice, od 1906 přednostou nově založeného Ústavu pro choroby nosní a hrtanové české lékařské fakulty. Byl zakladatelem české rhinolaryngologie (nosního a krčního lékařství) jako samostatného klinického oboru, který se vydělil z interní medicíny. Jako první se v oboru habilitoval, prosadil jej jako povinný učební předmět (1903), založil a vedl samostatný ústav (1906), jeho proměny v kliniku se ale nedožil. Publikované práce (převážně časopisecky) vycházely z F. všestranné erudice patologickoanatomické, histologické, bakteriologické i klinické (interní i chirurgické). Zabýval se mj. diagnostikou a terapií hrtanové tuberkulózy, imunologickou léčbou ozaeny (forma chronické rýmy), rentgenoterapií nádorů horních cest dýchacích, byl vynikajícím operatérem. Významné jsou jeho sociálně-lékařské aktivity, mj. statistika úmrtí horníků na Kladensku, sledování výskytu skleromu, péče o dětské pacienty nebo odborná lékařská i pedagogická péče o hluchoněmé. 1906 inicioval též založení odborné otorhinolaryngologické společnosti; 1901–04 byl předsedou české sekce Lékařské komory pro Čechy.
Jeho syn, rovněž Otakar (1884–1941), z manželství s Marií Danešovou, byl politikem a historikem, syn z druhého manželství s Barborou Danešovou (1867–1971, sestrou první ženy), Zdeněk (1892–1966), lékařem histologem. Dcera Marie (1888 až 1972) se provdala za lékaře Jiřího Brdlíka (1883–1965). F. byl pohřben v rodinné hrobce Danešů v Hostouni (u Kladna).
D: Pachydermia laryngis, in: Thomayerova sbírka přednášek a rozprav z oboru lékařského, serie V, č. 46, 1895, s. 113–139; O významu laryngologie a poměru jejím k povšechné medicíně, in: ČLČ 45, 1906, s. 547–551.
L: OSN 28, s. 446; OSND 2, s. 729; BSPLF 1, s. 196–197; AČL, s. 66–67 (s bibliografií); Zpráva o studijním roku 1914–15, 1915, s. 28–31 (bibliografie); ČLČ 54, 1915, s. 481, 518–520 (bibliografie); tamtéž 79, 1940, s. 522–527 (bibliografie); tamtéž 91, 1952, s. 344; Rozhledy v tuberkulose 2, 1940, s. 44–46.
P: Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Prosek, N 15 (1847–55), pag. 142.
Petr Svobodný