Verze z 16. 11. 2019, 17:34, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRANKENBERGER Otakar 19.2.1852-16.4.1915

Z Personal
Otakar FRANKENBERGER
Narození 19.2.1852
Místo narození Vysočany (dnes Praha)
Úmrtí 16.4.1915
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 345-346

FRANKENBERGER, Otakar, * 19. 2. 1852 Vysočany (dnes Praha), † 16. 4. 1915 Praha, lékař rhinolaryngolog, pedagog

Byl synem lékaře Jana F. a jeho ženy Albiny. Po promoci na ještě nerozdělené pražské lékařské fakultě (1876) F. pracoval jako asistent Patologicko-anatomického ústavu prof. E. Klebse. 1878–79 byl během okupace Bosny vojenským lékařem, 1880–86 hutním lékařem v Kladně a 1886–91 panským lékařem v Měšicích (u Prahy). 1891 se vrátil do Prahy k odbornému studiu ve Všeobecné nemocnici a k vlastní odborné praxi, 1891 a 1893 studoval též ve Vídni a v Berlíně. 1895 se habilitoval z laryngo-faryngo-rhinologie na české lékařské fakultě a stal se vedoucím rhinolaryngologického ambulatoria na II. lékařské klinice u prof. E. Maixnera (od 1902 ve stejné pozici na I. lékařské klinice). 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 řádným profesorem rhinologie a laryngologie. Od 1905 byl přednostou rhinolaryngologického oddělení České dětské nemocnice, od 1906 přednostou nově založeného Ústavu pro choroby nosní a hrtanové české lékařské fakulty. Byl zakladatelem české rhinolaryngologie (nosního a krčního lékařství) jako samostatného klinického oboru, který se vydělil z interní medicíny. Jako první se v oboru habilitoval, prosadil jej jako povinný učební předmět (1903), založil a vedl samostatný ústav (1906), jeho proměny v kliniku se ale nedožil. Publikované práce (převážně časopisecky) vycházely z F. všestranné erudice patologickoanatomické, histologické, bakteriologické i klinické (interní i chirurgické). Zabýval se mj. diagnostikou a terapií hrtanové tuberkulózy, imunologickou léčbou ozaeny (forma chronické rýmy), rentgenoterapií nádorů horních cest dýchacích, byl vynikajícím operatérem. Významné jsou jeho sociálně-lékařské aktivity, mj. statistika úmrtí horníků na Kladensku, sledování výskytu skleromu, péče o dětské pacienty nebo odborná lékařská i pedagogická péče o hluchoněmé. 1906 inicioval též založení odborné otorhinolaryngologické společnosti; 1901–04 byl předsedou české sekce Lékařské komory pro Čechy.

Jeho syn, rovněž Otakar (1884–1941), z manželství s Marií Danešovou, byl politikem a historikem, syn z druhého manželství s Barborou Danešovou (1867–1971, sestrou první ženy), Zdeněk (1892–1966), lékařem histologem. Dcera Marie (1888 až 1972) se provdala za lékaře Jiřího Brdlíka (1883–1965). F. byl pohřben v rodinné hrobce Danešů v Hostouni (u Kladna).

D: Pachydermia laryngis, in: Thomayerova sbírka přednášek a rozprav z oboru lékařského, serie V, č. 46, 1895, s. 113–139; O významu laryngologie a poměru jejím k povšechné medicíně, in: ČLČ 45, 1906, s. 547–551.

L: OSN 28, s. 446; OSND 2, s. 729; BSPLF 1, s. 196–197; AČL, s. 66–67 (s bibliografií); Zpráva o studijním roku 1914–15, 1915, s. 28–31 (bibliografie); ČLČ 54, 1915, s. 481, 518–520 (bibliografie); tamtéž 79, 1940, s. 522–527 (bibliografie); tamtéž 91, 1952, s. 344; Rozhledy v tuberkulose 2, 1940, s. 44–46.

P: Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Prosek, N 15 (1847–55), pag. 142.

Petr Svobodný