Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FRANKL Ludwig August 3.2.1810-12.3.1894

{{Infobox - osoba
| jméno = Ludwig August FRANKL
| obrázek = FranklLA.jpg
| datum narození = 3.2.1810
| místo narození = Chrast (u Chrudimi)
| datum úmrtí = 12.3.1894
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 348-349
}}
'''FRANKL, Ludwig August''', ''* 3. 2. 1810 Chrast (u Chrudimi), † 12. 3. 1894 Vídeň (Rakousko), lékař, básník, publicista, literární historik''

Otec neurologa Lothara F. (1862–1914) a strýc muzikologa
Paula Josefa F. (1892–1976). Narodil se v židovské německojazyčné
rodině. Navštěvoval piaristické gymnázium na Novém
Městě pražském a piaristickou kolej v Litomyšli, aniž by přijal
katolický křest. Od 1828 studoval medicínu ve Vídni, kde se
trvale usadil. Jako romantický básník debutoval sbírkou balad
''Das Habsburglied'' (1832), v níž vyjádřil ideje rakouského
patriotismu, za dva roky následovala druhá sbírka ''Episch-lyrische''
''Dichtungen''. Za jeho vrcholný básnický čin bývá považován
historický epos ''Christoforo Colombo'' (1836). Podnikl studijní
cestu do Itálie, kde 1837 promoval na padovské univerzitě.
Ve Vídni si otevřel soukromou lékařskou praxi a 1838 se stal
tajemníkem vídeňské židovské náboženské obce. Byl jedním
z prvních vysokoškolsky graduovaných představitelů židovské
inteligence v habsburské monarchii. Od 1841 redigoval ''Oesterreichisches''
''Morgenblatt'', 1840 publikoval náladové ''Gedichte'',
1842 starozákonní epos ''Rachel'' a redigoval týdeník ''Sonntags-Blätter'', v němž nezapomínal na bohemika (V. Hanka, V. K. Klicpera, J. N. Štěpánek). Básnický leták ''Die Universität''
(1848), plédující za akademické svobody, byl prvním necenzurovaným
literárním dílem v Rakousku, výrazně podporujícím
březnovou revoluci ve Vídni. Ve dvou vydáních dosáhl více
než milionu výtisků a byl několikrát zhudebněn. Od dalšího revolučního dění se však F. distancoval, zachovával vždy věrnost habsburské dynastii jako hlavní opoře židovských zájmů.
Od 1851 byl ředitelem vídeňského Hudebního spolku a profesorem
estetiky na univerzitě. Estetiku si pro potřeby svých
přednášek redukoval na literární dějiny habsburské monarchie.
1856 podnikl cestu do Jeruzaléma, 1876 dosáhl predikátu rytíře
von Hochwart. Na konci života zastával řadu společenských
funkcí, mj. předsedy vídeňské židovské náboženské obce. Uveřejnil
básnické cykly a skladby ''Don Juan d’Austria'' (1846), ''Ein''
''Magyarenkönig'' (1850), ''Der Primator'' (1861), ''Helden- und Liederbuch''
(1861), ''Ahnenbilder'' (1864), ''Libanon'' (1867), ''Tragische''
''Könige'' (1876), ''Lyrische Gedichte'' (1880). Kromě okrajových
děl, včetně satirických a literárněkritických, publikoval i lékařské
spisy, v nichž zápasil s dobovým šarlatánstvím (''Hippokrates''
''von Kos und die moderne Medizin''; ''Die Charlatane''; ''Hippokrates''
''und die Cholera''). K židovským dějinám a zážitkům z Palestiny
a arabských zemí se vztahují spisy ''Zur Geschichte der Juden in''
''Wien'' (1853), ''Aus Ägypten'' (1860), dvousvazkový ''Nach Jerusalem''
(1858). Z hlediska rozvoje dějin rakouského písemnictví
měly význam biografie N. Lenaua, F. Raimunda, F. Hebbela,
F. Grillparzera a A. Hofera. 1880 vyšlo jeho kompletní básnické
dílo ve třech svazcích.

'''L:''' OSN 9, s. 622–623; ADB 48, s. 706–712; Wurzbach 11, s. 409; Wininger
2, s. 301; BL 1, s. 378; ÖBL 1, s. 347; Czeike 2, s. 358–359; P. Kobetič,
Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 52.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3136 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera
            
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1810]]
[[Kategorie:Chrast]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Vídeň]]