FRANKL Ludwig August 3.2.1810-12.3.1894: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ludwig August FRANKL
 
| jméno = Ludwig August FRANKL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = FranklLA.jpg
 
| datum narození = 3.2.1810
 
| datum narození = 3.2.1810
 
| místo narození = Chrast (u Chrudimi)
 
| místo narození = Chrast (u Chrudimi)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 348-349
 
}}
 
}}
 
'''FRANKL, Ludwig August''', ''* 3. 2. 1810 Chrast (u Chrudimi), † 12. 3. 1894 Vídeň (Rakousko), lékař, básník, publicista, literární historik''
 
'''FRANKL, Ludwig August''', ''* 3. 2. 1810 Chrast (u Chrudimi), † 12. 3. 1894 Vídeň (Rakousko), lékař, básník, publicista, literární historik''
Řádka 57: Řádka 58:
 
2, s. 301; BL 1, s. 378; ÖBL 1, s. 347; Czeike 2, s. 358–359; P. Kobetič,
 
2, s. 301; BL 1, s. 378; ÖBL 1, s. 347; Czeike 2, s. 358–359; P. Kobetič,
 
Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 52.
 
Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 52.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3136 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Martin Kučera
 
Martin Kučera

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:36

Ludwig August FRANKL
Narození 3.2.1810
Místo narození Chrast (u Chrudimi)
Úmrtí 12.3.1894
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 348-349
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55639

FRANKL, Ludwig August, * 3. 2. 1810 Chrast (u Chrudimi), † 12. 3. 1894 Vídeň (Rakousko), lékař, básník, publicista, literární historik

Otec neurologa Lothara F. (1862–1914) a strýc muzikologa Paula Josefa F. (1892–1976). Narodil se v židovské německojazyčné rodině. Navštěvoval piaristické gymnázium na Novém Městě pražském a piaristickou kolej v Litomyšli, aniž by přijal katolický křest. Od 1828 studoval medicínu ve Vídni, kde se trvale usadil. Jako romantický básník debutoval sbírkou balad Das Habsburglied (1832), v níž vyjádřil ideje rakouského patriotismu, za dva roky následovala druhá sbírka Episch-lyrische Dichtungen. Za jeho vrcholný básnický čin bývá považován historický epos Christoforo Colombo (1836). Podnikl studijní cestu do Itálie, kde 1837 promoval na padovské univerzitě. Ve Vídni si otevřel soukromou lékařskou praxi a 1838 se stal tajemníkem vídeňské židovské náboženské obce. Byl jedním z prvních vysokoškolsky graduovaných představitelů židovské inteligence v habsburské monarchii. Od 1841 redigoval Oesterreichisches Morgenblatt, 1840 publikoval náladové Gedichte, 1842 starozákonní epos Rachel a redigoval týdeník Sonntags-Blätter, v němž nezapomínal na bohemika (V. Hanka, V. K. Klicpera, J. N. Štěpánek). Básnický leták Die Universität (1848), plédující za akademické svobody, byl prvním necenzurovaným literárním dílem v Rakousku, výrazně podporujícím březnovou revoluci ve Vídni. Ve dvou vydáních dosáhl více než milionu výtisků a byl několikrát zhudebněn. Od dalšího revolučního dění se však F. distancoval, zachovával vždy věrnost habsburské dynastii jako hlavní opoře židovských zájmů. Od 1851 byl ředitelem vídeňského Hudebního spolku a profesorem estetiky na univerzitě. Estetiku si pro potřeby svých přednášek redukoval na literární dějiny habsburské monarchie. 1856 podnikl cestu do Jeruzaléma, 1876 dosáhl predikátu rytíře von Hochwart. Na konci života zastával řadu společenských funkcí, mj. předsedy vídeňské židovské náboženské obce. Uveřejnil básnické cykly a skladby Don Juan d’Austria (1846), Ein Magyarenkönig (1850), Der Primator (1861), Helden- und Liederbuch (1861), Ahnenbilder (1864), Libanon (1867), Tragische Könige (1876), Lyrische Gedichte (1880). Kromě okrajových děl, včetně satirických a literárněkritických, publikoval i lékařské spisy, v nichž zápasil s dobovým šarlatánstvím (Hippokrates von Kos und die moderne Medizin; Die Charlatane; Hippokrates und die Cholera). K židovským dějinám a zážitkům z Palestiny a arabských zemí se vztahují spisy Zur Geschichte der Juden in Wien (1853), Aus Ägypten (1860), dvousvazkový Nach Jerusalem (1858). Z hlediska rozvoje dějin rakouského písemnictví měly význam biografie N. Lenaua, F. Raimunda, F. Hebbela, F. Grillparzera a A. Hofera. 1880 vyšlo jeho kompletní básnické dílo ve třech svazcích.

L: OSN 9, s. 622–623; ADB 48, s. 706–712; Wurzbach 11, s. 409; Wininger 2, s. 301; BL 1, s. 378; ÖBL 1, s. 347; Czeike 2, s. 358–359; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 52.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera