FRANKOVÁ Betty 2.7.1864-?1920

Z Personal
Betty FRANKOVÁ
Narození 2.7.1864
Místo narození Vratislav (Polsko)
Úmrtí po 1920
Místo úmrtí Berlín ? (Německo)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 350-351
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83999

FRANKOVÁ, Betty (provd. Rückertová), * 2. 7. 1864 Vratislav (Polsko), † po 1920 Berlín ? (Německo), zpěvačka

Pocházela z tehdy pruského Slezska. Po 1880 studovala v Paříži u Mathilde Marchesiové, kde se naučila italskou techniku bel canto. Její hlas měl vynikající koloraturní schopnosti. Po krátkých angažmá v Rize, Wiesbadenu a Krollově opeře v Berlíně se v létě 1885 stala první sopranistkou německého divadla v Praze za ředitele Angela Neumanna. V sezoně 1885/86 tam byla v angažmá současně s Gustavem Mahlerem a přátelila se s ním. Do 1891 absolvovala každoročně až osmdesát představení v sezoně a vystupovala též koncertně. V divadle zpívala všechny koloraturní a většinu lyrických sopránových rolí (vytvořila čtyřicet osm postav). Vynikla v roli Královny noci (W. A. Mozart: Die Zauberflöte), Rosiny (G. Rossini: Der Barbier von Sevilla), umožnila zařadit do repertoáru dlouho nehrané starší opery s velkými pěveckými nároky (V. Bellini: Die Nachtwandlerin; J. F. Halévy: Der Blitz, po třiceti letech) a díky jejím schopnostem mohl ředitel Neumann uspořádat 1891 cyklus oper Giacoma Meyerbeera (deset rolí). V zimní sezoně 1889/90 (od listopadu do dubna) vystupovala jako stálý host v německých představeních Metropolitní opery v New Yorku v několika rolích svého oboru (Zerlina, W. A. Mozart: Don Juan; Leonore, G. Verdi: Troubadour; Mathilde, G. Rossini: Wilhelm Tell ad.). Z Prahy odešla po konfliktu s ředitelem Neumannem týkajícím se podmínek další smlouvy. Jednala o angažmá s ředitelem českého Národního divadla F. A. Šubertem (byla ochotna učit se role v českém jazyce), ale bez výsledku. Krátce působila ve Vratislavi a Curychu. Patrně 1893 opustila jeviště, vrátila se do Prahy a s penzí od pražského německého divadla si otevřela pěveckou školu. Její další osudy nejsou známy, po 1918 se objevila jako učitelka Sternovy konzervatoře v Berlíně.

L: G. C. D. Odell, Annals of the New York Stage, 1888–1891, New York 1945, s. 341–346; G. Mahler, Dopisy, F. Bartoš (ed.), 1962, č. 57, 61, 63, 65, 68; V. Lébl, Gustav Mahler als Kapellmeister des Deutschen Landestheaters in Prag, in: Hudební věda 12, 1975, s. 351–372; G. Mahler, Briefe, M. Hansen (ed.), Leipzig 1981, rejstřík; J. Ludvová, B. F., pražská přítelkyně G. Mahlera, in: Gustav Mahler a Praha, 1996, s. 11–40 (souběžně německy); J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 159 (se soupisem rolí); Kosch 1, s. 475; KRL 1, s. 1194; Pipers Enzyklopädie der Musiktheaters, München–Zürich 1997, sv. Register, s. 223; Bohemia 19., 20. a 21. 9. 1885 [poprvé v Praze].

P: NM, Praha, Divadelní oddělení, plakáty Stavovského a Nového německého divadla 1885–1889; Theateralmanch [Prag] auf das Jahr 1887 až 1890 (angažmá).

Jitka Ludvová