FRANKOVÁ Betty 2.7.1864-?1920: Porovnání verzí
(FRANKOVÁ_Betty_1860) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Betty FRANKOVÁ | | jméno = Betty FRANKOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 2.7.1864 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vratislav (Polsko) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1920 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín ? (Německo) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRANKOVÁ, Betty''' ''(provd. Rückertová), * 2. 7. 1864 Vratislav (Polsko), † po 1920 Berlín ? (Německo), zpěvačka'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z tehdy pruského Slezska. Po 1880 studovala v Paříži | ||
+ | u Mathilde Marchesiové, kde se naučila italskou techniku bel | ||
+ | canto. Její hlas měl vynikající koloraturní schopnosti. Po krátkých | ||
+ | angažmá v Rize, Wiesbadenu a Krollově opeře v Berlíně | ||
+ | se v létě 1885 stala první sopranistkou německého divadla | ||
+ | v Praze za ředitele Angela Neumanna. V sezoně 1885/86 tam | ||
+ | byla v angažmá současně s Gustavem Mahlerem a přátelila se | ||
+ | s ním. Do 1891 absolvovala každoročně až osmdesát představení | ||
+ | v sezoně a vystupovala též koncertně. V divadle zpívala | ||
+ | všechny koloraturní a většinu lyrických sopránových rolí | ||
+ | (vytvořila čtyřicet osm postav). Vynikla v roli Královny noci | ||
+ | (W. A. Mozart: ''Die Zauberflöte''), Rosiny (G. Rossini: ''Der'' | ||
+ | ''Barbier von Sevilla''), umožnila zařadit do repertoáru dlouho | ||
+ | nehrané starší opery s velkými pěveckými nároky (V. Bellini: | ||
+ | ''Die Nachtwandlerin''; J. F. Halévy: ''Der Blitz'', po třiceti letech) | ||
+ | a díky jejím schopnostem mohl ředitel Neumann uspořádat | ||
+ | 1891 cyklus oper Giacoma Meyerbeera (deset rolí). V zimní | ||
+ | sezoně 1889/90 (od listopadu do dubna) vystupovala jako stálý | ||
+ | host v německých představeních Metropolitní opery v New | ||
+ | Yorku v několika rolích svého oboru (Zerlina, W. A. Mozart: | ||
+ | ''Don Juan''; Leonore, G. Verdi: ''Troubadour''; Mathilde, G. Rossini: | ||
+ | ''Wilhelm Tell'' ad.). Z Prahy odešla po konfliktu s ředitelem | ||
+ | Neumannem týkajícím se podmínek další smlouvy. | ||
+ | Jednala o angažmá s ředitelem českého Národního divadla | ||
+ | F. A. Šubertem (byla ochotna učit se role v českém jazyce), ale | ||
+ | bez výsledku. Krátce působila ve Vratislavi a Curychu. Patrně 1893 opustila jeviště, vrátila se do Prahy a s penzí od pražského německého divadla si otevřela pěveckou školu. Její další osudy | ||
+ | nejsou známy, po 1918 se objevila jako učitelka Sternovy | ||
+ | konzervatoře v Berlíně. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' G. C. D. Odell, Annals of the New York Stage, 1888–1891, New York | ||
+ | 1945, s. 341–346; G. Mahler, Dopisy, F. Bartoš (ed.), 1962, č. 57, 61, 63, 65, | ||
+ | 68; V. Lébl, Gustav Mahler als Kapellmeister des Deutschen Landestheaters | ||
+ | in Prag, in: Hudební věda 12, 1975, s. 351–372; G. Mahler, Briefe, | ||
+ | M. Hansen (ed.), Leipzig 1981, rejstřík; J. Ludvová, B. F., pražská přítelkyně | ||
+ | G. Mahlera, in: Gustav Mahler a Praha, 1996, s. 11–40 (souběžně německy); | ||
+ | J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, | ||
+ | 2006, s. 159 (se soupisem rolí); Kosch 1, s. 475; KRL 1, s. 1194; Pipers | ||
+ | Enzyklopädie der Musiktheaters, München–Zürich 1997, sv. Register, | ||
+ | s. 223; Bohemia 19., 20. a 21. 9. 1885 [poprvé v Praze]. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NM, Praha, Divadelní oddělení, plakáty Stavovského a Nového | ||
+ | německého divadla 1885–1889; Theateralmanch [Prag] auf das Jahr 1887 | ||
+ | až 1890 (angažmá). | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1864]] |
+ | [[Kategorie:Vratislav]] | ||
+ | [[Kategorie:1921]] | ||
+ | [[Kategorie:Berlín]] |
Verze z 16. 11. 2017, 10:44
Betty FRANKOVÁ | |
Narození | 2.7.1864 |
---|---|
Místo narození | Vratislav (Polsko) |
Úmrtí | po 1920 |
Místo úmrtí | Berlín ? (Německo) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83999 |
FRANKOVÁ, Betty (provd. Rückertová), * 2. 7. 1864 Vratislav (Polsko), † po 1920 Berlín ? (Německo), zpěvačka
Pocházela z tehdy pruského Slezska. Po 1880 studovala v Paříži u Mathilde Marchesiové, kde se naučila italskou techniku bel canto. Její hlas měl vynikající koloraturní schopnosti. Po krátkých angažmá v Rize, Wiesbadenu a Krollově opeře v Berlíně se v létě 1885 stala první sopranistkou německého divadla v Praze za ředitele Angela Neumanna. V sezoně 1885/86 tam byla v angažmá současně s Gustavem Mahlerem a přátelila se s ním. Do 1891 absolvovala každoročně až osmdesát představení v sezoně a vystupovala též koncertně. V divadle zpívala všechny koloraturní a většinu lyrických sopránových rolí (vytvořila čtyřicet osm postav). Vynikla v roli Královny noci (W. A. Mozart: Die Zauberflöte), Rosiny (G. Rossini: Der Barbier von Sevilla), umožnila zařadit do repertoáru dlouho nehrané starší opery s velkými pěveckými nároky (V. Bellini: Die Nachtwandlerin; J. F. Halévy: Der Blitz, po třiceti letech) a díky jejím schopnostem mohl ředitel Neumann uspořádat 1891 cyklus oper Giacoma Meyerbeera (deset rolí). V zimní sezoně 1889/90 (od listopadu do dubna) vystupovala jako stálý host v německých představeních Metropolitní opery v New Yorku v několika rolích svého oboru (Zerlina, W. A. Mozart: Don Juan; Leonore, G. Verdi: Troubadour; Mathilde, G. Rossini: Wilhelm Tell ad.). Z Prahy odešla po konfliktu s ředitelem Neumannem týkajícím se podmínek další smlouvy. Jednala o angažmá s ředitelem českého Národního divadla F. A. Šubertem (byla ochotna učit se role v českém jazyce), ale bez výsledku. Krátce působila ve Vratislavi a Curychu. Patrně 1893 opustila jeviště, vrátila se do Prahy a s penzí od pražského německého divadla si otevřela pěveckou školu. Její další osudy nejsou známy, po 1918 se objevila jako učitelka Sternovy konzervatoře v Berlíně.
L: G. C. D. Odell, Annals of the New York Stage, 1888–1891, New York 1945, s. 341–346; G. Mahler, Dopisy, F. Bartoš (ed.), 1962, č. 57, 61, 63, 65, 68; V. Lébl, Gustav Mahler als Kapellmeister des Deutschen Landestheaters in Prag, in: Hudební věda 12, 1975, s. 351–372; G. Mahler, Briefe, M. Hansen (ed.), Leipzig 1981, rejstřík; J. Ludvová, B. F., pražská přítelkyně G. Mahlera, in: Gustav Mahler a Praha, 1996, s. 11–40 (souběžně německy); J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 159 (se soupisem rolí); Kosch 1, s. 475; KRL 1, s. 1194; Pipers Enzyklopädie der Musiktheaters, München–Zürich 1997, sv. Register, s. 223; Bohemia 19., 20. a 21. 9. 1885 [poprvé v Praze].
P: NM, Praha, Divadelní oddělení, plakáty Stavovského a Nového německého divadla 1885–1889; Theateralmanch [Prag] auf das Jahr 1887 až 1890 (angažmá).
Jitka Ludvová