FRANK Antonín 5.7.1892-4.8.1929: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 338
 
}}
 
}}
 
'''FRANK, Antonín''', ''* 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog''
 
'''FRANK, Antonín''', ''* 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:28

Antonín FRANK
Narození 5.7.1892
Místo narození Klatovy
Úmrtí 4.8.1929
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 338
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55607

FRANK, Antonín, * 5. 7. 1892 Klatovy, † 4. 8. 1929 Bratislava (Slovensko), lékař anatom, pedagog

Byl synem holiče Františka F. a Magdalény, roz. Míškové. 1911 maturoval na klatovském gymnáziu a začal studovat medicínu na české univerzitě v Praze. Od 1914 bojoval na srbské, ruské, francouzské a italské frontě. Po skončení první světové války pokračoval ve studiu medicíny (MUDr. 1921). Od 1919 byl demonstrátorem a 1921–23 asistentem profesora Karla Weignera na oddělení topografické anatomie Lékařské fakulty UK. 1923 absolvoval studijní pobyt u anatoma Wernera Spaltenholze v Lipsku. Od 1923 F. působil na Slovensku. Zasloužil se o založení Ústavu pro normální a topografickou anatomii na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a současně byl do 1928 jeho prvním přednostou. 1928 byl jmenován docentem a 1929 profesorem. Vedle pedagogické práce se věnoval anatomii srdce a jeho morfogenezi, dosáhl pozoruhodných výsledků v histogenezi srdečního systému. Zajímaly ho i přírodní vědy, popsal nález neolitické lidské lebky z Dlhé Vsi (u Rožňavy). Entomologické znalosti uplatnil jako referent entomologické sekce Přírodovědného odboru Slovenského vlastivědného muzea v Bratislavě (od 1924), pro něž podnikal sběry na Slovensku, v Dalmácii a na Korsice. Publikoval studie a články v odborných časopisech Biologické listy, Bratislava aj. Angažoval se ve Spolku československých lékařů, Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a v bratislavské Učené společnosti Šafaříkově.

D: Poznámky o převodním systému srdečním u člověka, in: Rozpravy II. třídy české akademie 34, 1925, č. 6, s. 1–10; Převodní systém u kuřete, in: Biologické listy 11, 1925, č. 4, s. 241–250; Chordae tendineae aberrantes et chordae tendineae aberrantes falsae a jejich vztah k převodnímu systému, in: tamtéž 13, 1927, č. 1, s. 1–13; Variace na os occipitale neolitické lebky z jeskyně u Hosusova, in: Bratislava 1, 1927, č. 2, s. 229–255.

L: OSND 2/1, s. 727; K. Weigner, Profesor Dr. A. F. mrtev, in: ČLČ 68, 1929, s. 1143; Z. Frankenberger, Za prof. Dr. A. F., in: Bratislavské lekárske listy 19, 1929, č. 7, s. 530–534; B. Matoušek – Ľ. Matoušková – I. Okáli, Príspevok k dejinám Prírodovedného ústavu Slovenského národného múzea v Bratislave 5, in: Zborník Slovenského národného múzea, Prírodné vedy 24, 1978, s. 3–7; SBS 2, s. 116–117; Koleška 15, s. 56; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 61, 133–135; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 55; BLS 2, s. 631; Priekopníci, rejstřík; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, Bratislava 2010, s. 164–165.

Ľudmila Ďuranová